Tato žena vládla jako faraon v Egyptě v letech 1490-1468 př.n.l. Často je nazývána i jako Hatšepsovet, Hačepsut nebo Hačepsot. Jako královské jméno přijala Maatkare, což znamená "Maat je duší Reovou" (Re byl nejvyšší staroegyptský bůh slunce).
Hatšepsut byla dcerou krále Thutmose I. Už odmala se zajímala o dvorní záležitosti. Provdala se za svého nevlastního bratra Thutmose II. a tak se stala tzv.královskou manželkou. Měli spolu dvě dcery-Nefrure a Meritre. Po jeho smrti měl na trůn nastoupit Thutmos III. (syn, kterého měl král s jinou ze svých žen, Hatšepsut nebyla jediná), ale byl ještě příliš malý a tak se Hatšepsut stala jeho regentkou a nakonec se jí neomezená moc zalíbila natolik, že si přivlastnila titul faraon. Teprve po její smrti získal trůn Thutmos III. Říká se, že okamžitě poté začal mazat a odstraňovat veškeré zmínky o ní (nápisy, sochy), aby se pomstil, že mu tak dlouho upírala vládu. Nové výzkumy však ukázaly, že památníky královny byly odstraňovány až ke konci jeho vlády a to nepříliš důsledně.
Hatšepsut je známá tím, že nosila mužské šaty, nalepovala si vous a mluvila o sobě v mužském rodě, aby opravdu působila jak faraon. Podle zobrazených rysů však musela být velmi hezká žena s pěknou postavou.
Její vláda byla dobrá a mírumilovná. Neválčila, spíš se zajímala o rozkvět kultury a stavebnictví. Podporovala dokončení obnovy měst, které byly zničené po dlouhé okupaci Hyksósů, snažila se dále rozvíjet kovovýrobu, zemědělství, budovala zavlažovací zařízení a těžbu v dolech či lomech. Organizovala velké obchodní výpravy do země Punt, odkud si nechala vozit exotické výrobky, vonné pryskiřice a látky. Obchodní styk s Krétou měl velký vliv na malířské techniky, ty se obohatily o pohyb a nové barvy. Také velmi pěkně vyzdobila své sídelní královské město - Vaset (Théby). V Amonově chrámu v Karnaku nechala vystavět osmý pilon. K dalším památkám patří chrám bohyně Pachet a dále pozůstatky Horova chrámu ve Vádí Halfě.
Její hrobka byla nalezena v 19.stol., ale už ve středověku vyloupena. Její přes 200 m dlouhá vstupní chodba je nejdelší ze všech a svou hloubkou 100 m pod úroví vchodu se řadí mezi nejhlubší. Královnina mumie byla identifikována až 27.června 2007.
Zdroje:
