Vánoční světýlka II.část

25. prosinec 2010 | 14.51 |
"Nejsou tu s nimi, protože tohle jsou děti, které odešly předčasně," vysvětlila dívka, která Evu přivedla. "Odešly kvůli úrazům, nehodám a nemocem jako je rakovina."
"S takovými jsem vždycky chtěla pracovat," vydechla Eva.
"My víme," řekla dívka. "Víme, že jsi studovala zdravotní školu a chtělas být sestřička nebo terapeutka. Ale pak ses na to vykašlala kvůli tomu hlupákovi. Neodsuzuji tě, sama jsem něco podobného zažila. Taky jsem chtěla pomáhat dětem, ale nešťastná láska mě úplně zaslepila. Když mě nechal, začala jsem pít. Nevím, jestli jsem chtěla opravdu umřít, ale jednou jsem opilá spadla pod kola auta...a teď jsem tady."
"My nechceme, abys umřela," pravil jeden chlapeček vážně. "Lidé jako ty mají svou povinnost ještě na zemi. Pomáhat a hrát si s dětmi, které jsou na tom špatně nebo být oporou jejich rodičům."
"A ty máš přece taky rodiče," ozvalo se další dítko. "A chybíš jim. Je hloupost si myslet, že tě odvrhli."
Eva na ně jen zírala. Ano, mají pravdu. Chtěla být zdravotnicí, už odmala léčila panenky. A teď nechápala, proč se nevrátila domů už dávno. Její rodiče byli přece vždycky hodní. Tehdy ji vyhodili ze zoufalství. A ani její dva sourozenci, kteří jí taky moc chybí, nenahradí jedno z dětí, všechny milovali stejně. Eva hladila zářící dětské vlásky a přemýšlela o tom. Nakonec se obrátila ke své průvodkyni: "Myslím, že tohle je jen sen, to přece není možné. Ale až se vzbudím a doufám, že se vzbudím, tak to zkusím...vrátím se domů a začnu znovu."
Pak už si nepamatovala nic, kromě objetí od dívky – anděla na rozloučenou. Když ale přišla k sobě, ležela na nemocniční posteli. Usmívala se na ni nějaká sestra. "Ještě, že tě hlídka našla. Dnes je příšerný mráz a obávám se, že někteří bezdomovci to nepřežijí. Ale ty budeš v pořádku."
"Já nejsem bezdomovec," odpověděla Eva. "Prosím, zavolejte domů. A řekněte, že až mě pustíte, vrátím se."
Nadiktovala sestře číslo a styděla se, že ta paní musí na štědrovečerní noční směně mít práci s holkou, která kvůli hlouposti málem umrzla. Když sestra odešla zavolat, natáhla se Eva pro vodu a zarazila se. Na rukou měla poprašek zlatých světýlek.

KONEC 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře