Předsudek III.část

21. duben 2011 | 11.21 |

Třetí a poslední (je to krátká povídka) díl, omlouvám se za menší zpoždění, přepisuju to do PC až dneska. Děkuju za zájem, speciálně Black Beautiful a Ugince, které se mě už ptaly, kdy bude další díl :-)

"Nech toho, " odpověděla Radka a jemně mě odstrčila. "K čemu by to bylo? Kam se hrabu na tvou Báru? Jsem přece nevyhovujícího původu. Pojďme raději domů."
Cestou zpátky jsme šli asi metr od sebe a mluvili jen o hloupých, nepodstatných věcech. "Zapomeň na to," řekla, když vystupovala z výtahu a pohladila mě po tváři.

►►►

Bára se nějak dozvěděla, že Radku pravidelně doučuju matiku. Samozřejmě se jí to nelíblo. Byl s námi i Jarek, když mi to vyčítala. Ušklíbl se a řekl: "Nebuď blbá. Robert by si s Radkou nikdy nezačal."
"Opravdu?"
"Jo, vadí mu, že je tmavší. Styděl by se chodit s polocigoškou."
"To jsem nikdy neřekl. Ale vážně bych si s ní nezačal, natož, abych tě kvůli ní nechal, Báro. To přece víš." Tak co to tedy bylo na tom mostě?! ozval se můj vnitřní hlásek. Zkrat, nic víc, odpověděl jsem si rychle. Uklidněná Bára mě objala kolem krku, ale ještě se otočila na Jarka: "A ty bys s ní chodil?"
"Proč ne?" pokrčil rameny. "A navíc Radka je úplně fajn." Hm, to nemusel říkat dvakrát.
A taky, že s ní chodit začal. Pár omezenců z naší třídy sice mělo ze začátku kecy, ale pak zjistili, že Radka je vážně pohodářka a přáli jim.
"Vsadím se, že Ráďa k tobě něco dřív cítila," svěřil se mi jednou. "A v čem je horší než ta tvoje nafoukaná koza? Myslím, že jsi o hodně přišel." To mi taky nemusel říkat dvakrát.

►►►

 Připravoval jsem Radku ke zkouškám. Když nadšeně mluvila o Jarkovi, nebylo mi dobře u srdce. Asi jsem ji měl raději, než jsem byl ochoten si přiznat. Zvlášť teď, když se mi stala kvůli vztahu s Jarkem nedostupnou. Navíc mi připadalo, že tak vlastně podvádím Báru, které jsem už byl nabažený a začal si uvědomovat její chyby. Jarek měl pravdu-pěkná postavička, ale prázdná hlavička. Náš vztah začal stát za nic. Časem jsem vůči Radce zatrpkl. Místo toho, abych byl naštvaný na sebe za svou blbost, zlobil jsem se na ni. Asi jsem moc velký sobec. Poslední den doučování před velkou písemkou mi řekla: "V poslední době se chováš jak pomatený. Co ti pořád je? Měla jsem o tobě lepší mínění. Býval jsi fajn."
"Víš co?! Laskavě se starej o sebe," vyjel jsem na ni. "Dobře, že je ta zkouška už zítra. Stejně jsem tě doučoval jen proto, aby si o mě Fišerka nemyslela kdoví co. Ale měl jsem se na to vykašlat."
"Hele, já vím, že to tak není, ale netuším proč mi to říkáš, abys mi ublížil?" Obdivoval jsem Radčinu schopnost vidět lidem až do žaludku. Naštvaně jsem odešel. Hodinu na to mi Bára řekla, že se poslední dobou chovám jak pomatený (na tom asi něco bylo, když byla dneska už druhá, co mi to řekla) a že se se mnou rozchází.
"Proč?!" vyjelo ze mě.
"Copak sis nevšiml, že už si nerozumíme? Máš hlavu pořád někde v oblacích. Už mě to nebaví a chci poznat někoho novýho." Spíš lepšího, pomyslel jsem si.

Radka ten test udělala, zatímco já jsem pohořel, protože jsem nebyl schopný se soustředit. O přestávce za mnou přišla (odsedla si k Jarkovi v té době, kdy jsem se začal "chovat jako pomatený") a stručně mi poděkovala za doučování. A já ani nebyl schopný jí pogratulovat. Potom někam odkvačila s Jarkem. Připadal jsem si strašně osamělý. Mohl bych se jí omluvit, říct, že ji mám rád...ale k čemu by to bylo? Stejně by ji to nedojalo. Ani bych se nedivil.

KONEC 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Předsudek III.část veruce 25. 04. 2011 - 23:15
RE: Předsudek III.část ugisha 28. 04. 2011 - 21:20