Opus Dei

2. květen 2011 | 19.00 |

Katolické sdružení laiků Opus Dei (latinsky Dílo Boží) založil Escrivá de Balaguer roku 1928 (pro muže), potažmo 1930 (pro ženy). Seskupení bylo roku 1950 uznáno Vatikánem jako "Světský institut". Opus Dei (OD) se vyznačuje extrémně konzervativním postojem ve všech otázkách víry a politiky. Kvůli vlastním tajemným kramářským praktikám upadlo společenství vícekrát v podezření, že stojí za temnými finančními obchody Vatikánu. Členové, kteří ze společenstva vystoupili, zpravují o tom, že prý organizace vyvíjí na lidi, kteří chtěli OD opustit, silný psychický nátlak.Zvláště aktivní je OD ve Španělsku. Řád zde měl nejlepší vztahy k Frankovu fašistickému režimu (1936-1975). Španělská vláda generála Franka se dostala k moci roku 1936 kromě jiného Hitlerovou pomocí a byla jednou z nejhorších diktatur v Evropě. Ještě dnes má spojení s extrémní pravicí.
Původně měl být OD čistě mužským společenstvím. Zakladatel Escrivá de Balaguer uvádí: "Aby se neobjevila ai nejtišší pochybnost, že On to byl, kdo si toto dílo přál, použil viditelná znamení. Napsal jsem: Nikdy nebudou ženy v OD, ani žertem. A o několik dnů později potom...14.února: Navštívil jsem dům jedné staré 80leté dámy, která se u mě zpovídala, abych u ní v malé domácí kaple slavil mši svatou. A tam to bylo, při oné mši svaté, po přijímání, že na svět přišlo ženské oddělení. Po mši jsem spěchal vyhledat svého zpovědníka, který mi řekl: To pochází od Boha, stejně tak jako všechno ostatní."
Zde jasně vystupuje na povrch hlavní směrnice, kterou de Balaguer stále používal. Organizace byla založená samotným Bohem. Je prý také Bohem řízena, protože Escrivá má schopnost Boží vůli bezprostředně rozpoznávat. Diskuze ukončují autoritářští kněží se slovy: "Lo quierre Dios, y basta!-Bůh to tak chce a hotovo!"
O zakladateli byla ještě navíc rozšířena pověst, že se mu jednou nebo dvakrát osobně zjevila Panna Marie. Tím měla být jeho pozice zdůrazněna. Také po jeho smrti byl kladen důraz na vše výjimečné. Když v 73 letech zemřel, byl podle údajů lékařů zcela zdráv, jen jeho srdce přestalo z nepochopitelných důvodů bít. Lékaři byli členy lékařské fakulty Univerzity OD v Pamploně. Alvaro del Portillo, tehdejší generální tajemník OD, ohlásil příčinu smrti takto: "Marie mu dala takříkajíc polibek na čelo a odvedla ho ke svému synovi."
V OD je všechno podřízeno vedení. V čele stojí generální prezident, kterému je podřízena generální rada. V této generální radě, ke které patří kněží i laici, jsou zastoupena také regionální vedení těch zemí, v nichž je OD aktivní. Vyjádření generálního prezidenta, ke kterým dospívá v souladu s generální radou, platí za Boží vůli a jsou proto absolutně závazná a nenapadnutelná.
Zařízení OD na místní úrovni jsou vedena radami. Existují tři různé druhy členství ve společenství: "Numeráriové" (svobodní, vykonávají nějaké vysoce kvalifikované civilní povolání, žijí společně v domě-v centru spolčenství, které je pro ně víc než rodina), "asociovaní" (mají nižší vzdělání než numeráriové nebo jim kvůli zdravotním nedostatkům nebylo vedením povoleno k nim přistoupit, stejně jako numeráriové jsou svobodní a skládají slib chudoby a poslušnosti, ale většinou nebydlí ve společných centrech) a "supernumeráriové" (ženatí, žijí se svými rodinami, nejsou zasvěceni do vnitřních věcí sdružení).


Ženské oddělení OD je organizováno podobně. Někde pracují společně. Je přitom trapně dohlíženo na to, aby se muži a ženy nikdy nepotkávali. Nutná komunikace se správou smí být vyřizována pouze vedoucím domu prostřednictvím domácího telefonu. Při hovoru nesmějí být uváděna jména ani vyměňovány zdvořilostní formulace.
Pouze v generálním domě OD v Římě a v sídlech zemských komisí jsou příležitostně k vidění ženy (numerariae auxiliares). Podávají jídla. Osloveny smějí být ale jen vedoucím komise.
"Veřejná práce" OD spočívá v hodinách pro skupiny, víkendových seminářích, přednáškách apod., které jsou taktéž přísně rozděleny podle pohlaví. Při takovýchto podnicích jsou cíleně osloveni takoví mladí lidé, kteří mají zvláště dobré výkony na škole/univerzitě. Vyskytuje se také snaha využít možných napjatých vztahů s rodinou k tomu, aby se rozhodli pro společenství a proti rodině. Protože nutně všichni mladí lidé, kteří se zajímají o OD, jsou nakloněni katolicismu, je v diskuzích zdůrazňováno, že je Boží vůlí se přidat ke sdružení. Kdo to udělá, ten dosáhne spásy duše. Způsob, kterým OD získává nové členy a tím, jak na ně vyvíjí duševní nátlak, se sdružení neliší od tzv.mládežnických sekt. 

Zdroj
 Hans-Otto Wiebeus: Sekty a lovci duší (překlad Irena Nálevková, vydala NAVA, 2006)

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře