Různí autoři: Víkend v Kalkatě

26. červen 2011 | 13.01 |
› 

Za tímto skvělým souborem povídek britských autorů stojí deník Daily Telepragh a skotský spisovatel Andrew O´Hagan, který už takový projekt realizoval, akorát s jiným tématem. Všichni autoři napsali své povídky bez nároku na honorář a výtěžek z prodeje knihy jde na konto UNICEF. Jako hlavní téma byla zvolena Kalkata (nově Kolkata), 3.největší město Indie, známá svou chudobou, špínou, diovokou automobilovou dopravou, vedrem a Matkou Terezou, která zde působila. Pocházeli však odtud i významní spisovatelé a filmaři, ve městě rostou nové luxusní hotely a s oblibou se tam hraje kriket. V každém případě fascinovala každého, kdo ji navštívil a povídky z tohoto souboru jsou fascinujícím vhledem do její historie i současnosti, bídy i tepajícího života.
Nejvíc se mi líbily:

Colm Toibin: Milosrdenství-spíše faktografický, ale velmi čtivý text o nejdůležitějších událostech, které město potkaly a významných lidech, kteří zde působili
Monica Ali: Nůž- dojemný příběh o chlapci, který se jako malý ztratil svým rodičům z venkova, když nastoupil do špatného vlaku. Od té doby žije s mnoha dalšími dětmi bez domova na kalkatském Háorském nádraží. Přivydělává si sběrem odpadků nebo nošením zavazadel a jeho snem je našetřit si na krásný nůž, který zahlédl v jedné nádražní prodejně. Všechny vydělané rupie si poctivě schovává u kolejí...dokud mu je nesežere toulavá koza.
Victoria Glendinning: E-maily pro Eda- povídka psaná formou mailů, které zaměstnanec jedné anglické firmy, který je v Kalkatě na služební cestě, posílá svému kolegovi. Platonicky se tu zamiluje do AIDSem nakažené mladé prostitutky.
Irvine Welsh: Orientace v realitě- Tento autor je v ČR asi nejznámější, proslavil se kultovní, později zfilmovanou knihou Trainspotting. Tato jeho téměř hororová povídka vypráví o mladé Indce, která pochází z velmi chudých poměrů, ale provdala se za úspěšného architekta. Bohužel štěstí jí kalí záhadná choroba, kvůli které ztrácí paměť.
Tony Hawks: Veletok smíchu- Na závěr byla zařazena povídka, která má odlehčit spíše smutnější vyznění většiny ostatních a opravdu jsem se u ní smála nahlas. Autor v ní popisuje, jak v místním parku objevil, že se tu každý den brzy ráno scházejí lidé, kteří si založili Klub smíchu a každý nový den začínají hurónskými výbuchy. Autor se nakonec rozhodne, že sám vzbudí úsměv na tváři místních a vybere si pro to vskutku neobvyklý způsob.

Fakta o Kalkatě (nověji psáno i jako Kolkata):

►je hlavním městem státu Západní Bengálsko a 3.největším v Indii
►ve městě žije více než 5 milionů lidí, v aglomeracích více než 13 (čísla jsou však nepřesná, protože sem denně přijíždějí imigranti z venkova, kteří zde hledají lepší živobytí), rozkládá se však na poměrně malé ploše 185 km2 a leží na březích řeky Huglí
►podle archelogických výzkumů byla oblast osídlena už před více než 2000 lety, dokumentovaná historie města začíná rokem 1690 s příchodem britské obchodní Východoindické společnosti, v 18.

-19.stol. bylo město jejím centrem
►díky rozvoji britské architektury na přelomu 18.a 19.stol. bývá Kalkata označována jako "Město paláců"
►během 2.světové války byla bombardována japonským letectvem a miliony obyvatel zemřely kvůli tzv.Bengálskému hladomoru, rok po válce zemřelo na 4000 lidí při nepokojích souvisejících s požadavkem vytvoření muslimského státu
►je baštou komunistické strany (komunismus je zde však pochopitelně jiného ražení než si představujeme u nás), v Západním Bengálsku vládnou komunisté již 32 let
►město bylo hospodářsky oživeno po ekonomických reformách v polovině 90.let a nyní se zde daří IT průmyslu a ožívá výrobní sektor
►ve městě žije 73% hinduistů, 23% muslimů, 2% křesťanů a 1% džainů
►je zde tropické klima (průměrná roční teplota 26,8 oC), maxima až 44 oC, mezi červnem a zářím přicházejí monzuny
►město má poměrně rozsáhlou síť veřejné dopravy (i do vzdálenějších aglomerací), je zde nejstarší indické metro (od roku 1984), je jediným indickým městem, kde funguje tramvajová síť, nejoblíbenějším dopravním prostředkem jsou autobusy, v některých částech města jsou stále běžní cyklorikšové nebo přímo rikši tažené lidmi
►je zde 9 univerzit a mnoho desítek přičleněných vysokých škol
►nejvýznamnější dominantou je Viktoriin památník zvaný také bílý palác, klasicistní mramorová budova dokončená roku 1921 (nyní muzeum)
►oblíbeným sportem je zde fotbal a kriket
►město je zasvěceno bohyni Kálí, jejíž chrám nedaleko centra je jedním z nejdůležitějších poutních míst Západního Bengálska
►roku 1949 zde Matka Tereza založila kongregaci Misionářek milosrdenství a také útulky pro umírající, sirotky, opuštěné děti, nemocnice a školy, v Kalkatě zemřela roku 1997

cs.wikipedia.org/wiki/Kalkata

www.levanta.cz/indie/kalkata.htm

www.svetadily.cz/Maidan-misto-oddechu-v-Kalkate.php

www.turisimo.cz/indie/mesta-a-mista/kalkata/

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře