(Kunsten å tenke negativt)
Norský film, 2006. Hrají: Fridtjov Såheim (Geirr), Kirsti Eline Torhaug (Ingvild), Kjersti Holmen (Tori) a další. Režie: Bård Breien.
Shodou okolností jsem zrovna pár dní před včerejšími tragickými událostmi v Norsku viděla film z norské produkce. Tato černočerná hořká komedie se odehrává během jediného dne v domě manželů Ingvild a Geirra. Geirr po nehodě, která jej upoutala na vozík, trpí depresemi, pije, nestará se o sebe a odmítá i svou krásnou manželku. Ingvild se proto obrátí na terapeutku Tori, která vede skupinu nemocných nebo invalidních lidí a jejich blízkých, aby opět našli smysl a radost ze života. Její skupinu tvoří manželé Gard a Marte-Marte je zcela ochrnutá poté, co při bungee-jumpingu Gard zapomněl zajistit lano, Asbjørn, který je po těžké mrtvici také upoután na vozík a nemůže téměř mluvit a postarší Lillemor, jenž po odchodu manžela trpí depresemi.
Ingvild všechny pozve domů, čímž Geirra neskutečně vytočí. Psycholožka Tori poté, co ji fyzicky napadne, z domu uteče, ale ostatní zůstávají a na Geirrův popud se rozjíždí divoký večírek, kde se v oblacích marihuanového kouře, mezi doušky tvrdého alkoholu a za hudby Johnnyho Cashe odehrává hned několik dramat o propasti mezi zdravými a nemocnými, soucitu, sebelítosti i potřebě lásky a sexu, která vedou až k absurdní "soutěži" kdo je na tom hůř nebo pokusům o sebevraždu.
Tento originální snímek, podle nějž vznikla i divadelní hra ve Švandově divadle, byl nominován na Křišťálový glóbus na MFF v Karlových Varech a ačkoli jsem ho viděla poprvé, hned jej řadím mezi své top a rozhodně dávám 5 hvězdiček z 5-nejen za úžasný příběh, který se mi líbí svou otevřeností a syrovou upřímností, ale i za přirozené výkony herců (hlavně skvělého cynického "týpka" Geirra), hudbu a sakra velký důvod k zamyšlení.
Ingvild všechny pozve domů, čímž Geirra neskutečně vytočí. Psycholožka Tori poté, co ji fyzicky napadne, z domu uteče, ale ostatní zůstávají a na Geirrův popud se rozjíždí divoký večírek, kde se v oblacích marihuanového kouře, mezi doušky tvrdého alkoholu a za hudby Johnnyho Cashe odehrává hned několik dramat o propasti mezi zdravými a nemocnými, soucitu, sebelítosti i potřebě lásky a sexu, která vedou až k absurdní "soutěži" kdo je na tom hůř nebo pokusům o sebevraždu.
Tento originální snímek, podle nějž vznikla i divadelní hra ve Švandově divadle, byl nominován na Křišťálový glóbus na MFF v Karlových Varech a ačkoli jsem ho viděla poprvé, hned jej řadím mezi své top a rozhodně dávám 5 hvězdiček z 5-nejen za úžasný příběh, který se mi líbí svou otevřeností a syrovou upřímností, ale i za přirozené výkony herců (hlavně skvělého cynického "týpka" Geirra), hudbu a sakra velký důvod k zamyšlení.
Další recenze např.zde: www.nekultura.cz/film-recenze/kurz-negativniho-mysleni.html
Zdroj obrázků: google