Josef Smolík: Subkultury mládeže

28. srpen 2011 | 20.10 |

Uvedení do problematiky

Tutko knížku mi nedávno někdo doporučoval v komentářích, tak hlásím, že jsem si ji už sehnala a přečetla :-))) Tento sociologický průvodce po subkulturách mládeže (od hippies přes metal po taneční scénu atd.) od PhDr.Josefa Smolíka, PhD. je určen nejen odborné veřejnosti-pedagogům, sociologům, výchovným poradcům či psychologům, ale také rodičům, studentům (autor vyučuje kurz týkající se subkultur mládeže na MU v Brně) a mládeži samotné.
První část knihy je zaměřena více teoreticky a metodologicky-definuje pojmy mládež, kultura, subkultura, scéna, životní styl a další, představuje vybrané sociologické školy (chicagská a birminghamská) a jejich zkoumání subkultur a zabývá se vztahem subkultur mládeže k sociálně patologickým jevům, médiím, trhu a politice.
Druhá část je zaměřena na subkultury samotné-stručně a přehledně popisuje jejich vznik, jaké bylo jeho pozadí, typickou hudbu, chování, vzhled apod.dané subkultury, další proudy, které v ní vznikly a věnuje se též působení dané subkultury v Česku před rokem 1989 a nyní. Na konci každé kapitoly uvádí další zdroje (knihy, filmy, hudební nahrávky), které danou subkulturu vystihují a hovoří o ní podrobněji. 
Kniha je vcelku čtivá a potěšilo mě, že se k subkulturám nestaví negativně a s předsudky, těm se naopak snaží vyhýbat, a i mladý člověk, který se k některé z popisovaných subkultur hlásí se zde určitě dozví něco zajímavého. 
Z použité literatury v závěru jsem si vypsala i pár dalších knížek, které si chci časem sehnat.
Konkrétně se autor věnuje těmto subkulturám:

Hippies: Hnutí vzniklo v 60.letech v USA a navazovalo na tzv.beatníky z 50.let. Bylo ve své podstatě apolitické, propagovalo hlavně volnou lásku, muziku (slavný festivalhippie1 Woodstock v roce 1969) a užívání některých drog (marihuana, LSD), ale politicky se velmi negativně se stavělo proti válce ve Vietnamu, rasismu a imperialismu. Na hippies pak navazovala levicově smýšlející univerziní mládež zvaná yippies a tzv."zlatá mládež" z počátku 80.let  yuppies, která se však lišila od původních hippies (yuppies byli z vyšších vrstev společnosti).
V tehdejší ČSSR se hippies objevili také už v 60.letech, reagovali zejména na srpen 68 a dokonce zde fungoval tzv.Czechoslovakia Hippies Club. Část hippies se podílela na vzniku čs.undergroundu nebo působili v Jazzové sekci, která však byla v roce 1984 z politických důvodů zrušena.

1688240_oiSkinheads: Dnešní skinheadi vyšli z anglické nespokojené mládeže (tzv."rozhněvaní mladí muži") známé pod jmény Teddy Boys, mods a rockers. Ti fungovali v 50.letech (v jejich prostředí se odehrává např.slavná kniha Williama Burroghse Mechanický pomeranč, později též úspěšně zfilmovaná Stanley Kubrickem). Na konci 60.let se z těchto kořenů zformovala nová subkultura-skinheads, vzhledově i chováním pravý opak amerických hippies. Mnozí z nich pěstovali kult mužnosti, násilí, patriotismu a byli hrdí na svůj dělnický původ.
Ačkoli jejich hudba (tzv.oi!) pochází z jamajských kořenů a reggae, časem se někteří skinheadi násilně obrátli proti barevným imigrantům. Tak vznikli první neonacističtí skinheads (podporování zejména hudební skupinou Skrewdriver). Je však mylné považovat každého člověka s holou hlavou a v bomberu za nácka. Mezi skinheady má silnou základnu i hnutí SHARP (Skin Heads Against Racial Prejudices-tedy Skinheads proti rasovým předsudkům). Existují i tzv.RAC skinheads (odvozeno od Rock Against Communism-ti jsou tedy protikomunističtí).
V ČSSR 80.let byla subkultura skinheads nejprve úzce propojena s punkem, ačkoliv nyní se tyto subkultury nemají příliš v lásce. První skutečně skinheadskou kapelou byl Orlík, který vznikl roku 1988 a jeho desky se masově prodávaly nejen mezi skinheady. Mezi rasistické české kapely patřily např.Buldok, Valašská liga, Braník, Vlajka, na Slovensku vyloženě extremističtí Juden Mord. Mezi apolitické skinheadské kapely patří např.Operace Artaban, Pilsner Oi!quell nebo The Riot.

Fotbaloví chuligáni (hooligans): Na jejich vzniku se též podíleli britští Teddy Boys, mods a rockers z 50.let. V 70.letech došlo v Anglii i k symbióze mezi skinheady aultras_logo hooligans, ale mezi hooligans patřili/mohou patřit i jiné subkultury.
Hooligans jsou nechvalně proslulí násilnými střety s příznivci jiných klubů, pořadatelskou službou a policií a jsou velmi dobře organizováni. Je samozřejmě nutno dělat rozdíl mezi fotbalovým divákem, fanouškem a chuligánem. 
Z pohledu sociálních vědců je populární názor, že chuligánství je vysvětlitelné jako důsledek psychologických problémů jednotlivců (emociální nevyrovnanost apod.-na stadionech si mohou třeba vybíjet frustraci ze špatné práce, ekonomické situace atd.)
V Česku byli chuligáni původně neorganizovaní, jednalo se o nahodilé incidenty. Prvním z významnějších incidentů, které již naplňovaly atributy organizovaného chuligánství se stalo zdemolování vlaku vlajkonoši Sparty, kteří v roce 1985 cestovali na zápas do Banské Bystrice. O této události natočil o 2 roky později Karel Smyczek film Proč?, kde hraje i Daniel Landa a je považován za kultorvní. Nyní je i u nás chuligánství společenským problémem. Tvrdé jádro mají zejména kluby Baník, Sparta, Bohemians a některé další prvoligové fotbalové kluby.

Sid-and-Nancy-picPunk: Punková subkultura se objevuje v 70.letech v Anglii, ale v té době se rozvíjela i v USA (především v kultovním hudebním klubu CBGB v New Yorku). Pojem punk označoval hudbu, v níž byla obsažena nihilistická nespokojenost mladých lidí s osudem, stejně jako subkultura skinheads byla také projevem snahy městské dělnické a studentské mládeže o autenticitu a přirozenost ve svém cítění a projevu.
Prvními průkopníky tzv.klasického punkového období byli američtí Ramones. V USA o ně tehdy nebyl příliš zájem, ale na svém turném v Anglii roku 1976 způsobili doslova bouři. V Anglii se pak stali kultovními Sex Pistols (nutno však dodat, že šlo o skupinu uměle vytvořenou úspěšným producentem Malcolmem McLarenem).
K punkové subkultuře se časem připojil i squatting, fotbalové chuligánství, nový scénický projev, oblékání a životní styl a "tanec" pogo.
V tzv.postpunkovém období vznikly další příbuzné hudební styly jako hardcore (HC-zaměřený na životní styl jako odmítání konzumu, politika nenásilí, dodržování lidských práv, ochrana zvířat a přírody, feminizace) a grunge nebo i paradoxní nazi punk. (Hákové kříže nosili sice i Sex Pistols, ale to u nich nebylo projevem neonacismu jako spíš snahou šokovat a znechutit běžnou společnost). Prvním tzv.pozitivním proudem v punku byl straight edge (SxE-odmítající alkohol, drogy, mnohdy i maso a další nešvary-sexismus, volný sex apod.).
V ČSSR vznikly první punkové kapely už na konci 70.let (Energie G, Zikkurat, Hlavy 2000). Stejně jako další "podivínské, ze Západu přinesené" subkultury byl komunstickému režimu trnem v oku. StB se snažilo zakazovat koncerty, tlačilo na zřizovatele kapel i samotné hudebníky, prorežimní novináři punk očerňovali a hanili. Proto se punk stal součástí undergroundu. Před pádem komunismu vedl protest jak proti režimu tak proti příliš složité hudbě a textům, které hrály undergroundové bigbítové kapely.

Graffiti: Graffiti (z řeckého graphein-psát nebo italského graffito-škrábanec) se údajně objevovalo i na pravěkých a starověkých nástěnných malbách. Současnégraffiti graffiti je úzce spojeno s hip hopem, který vznikl v 70.letech v chudinských, převážně černošských čtvrtích New Yorku. Kromě graffiti zahrnuje hip hop breakdance, DJing (pouštění a mixování hudby z vinylů) a MCing (rapování do hudby, často improvizované), popř.ještě beatbox.
Lidé spojení s tvorbou graffiti tvoří tzv.crews, říkají si writeři a svá díla (piecy) většinou namalovaná sprejem podepisují tzv.tagy (značkami).
Jakožto samostatný fenomén se graffiti v ČR rozšířilo až po roce 89. Obecně je za prvního českého writera považován MANIAC z Ostravy, který krátce po revoluci založil crew zvanou ZDG. Pro první writery byl důležitý vliv a inspirace německé graffiti scény.
Pro bezpečnostní složky a běžnou veřejnost je graffiti kvůli některým nezodpovědným jedincům považováno za vandalismus (např.pomalování památek). Sprejeři mohou naplnit svým jednáním skutkovou podstatu trestného činu poškozování cizí věci, za což od roku 2001 mohou dostat i 2-8 let vězení. Většina měst jim však vychází vstříc prostřednictvím tzv.legálních ploch na které mohou tvořit. Někteří writeři to odmítají z důvodu komerce a nedostatku adrenalinu, jiní se tak naopak snaží graffiti přiblížit širší veřejnosti.

metalMetal: Historie metalu spadá do roku 1970, kdy britská kapela Black Sabbath vydala album Paranoid. BS byli jednou z prvních kapel, která kladla důraz na zvláštní image, zahalenou do čarodějnictví a mysticismu a byli první z řady metalových kapel pravidelně očerňovaných ze satanismu. Zejména v konzervativních zemích (USA, Polsko) byli hlavně heavy a blackmetalisté pronásledováni jako čarodějnice, v Americe samozvaní odborníci předkládají veřejnosti teorii, že rostoucí statistiky sebevražd a znásilnění mezi teenagery by mohly být dány za vinu obscénním rockovým (metalovým) textům a samotní metalisté dodnes určitě části veřejnosti šokují svým "drsným" stylem a způsobem života, který si mnoho lidí automaticky spojuje s drogami, alkoholem a satanismem.
Zvlášť divoké období si prožila metalová subkultura v Norsku, kde roku 1984 vznikla black metalová kapela Mayhem, kterou založil tehdy 16letý Euronymus. Roku 1991 spáchal zpěvák kapely sebevraždu břitvou a brokovnicí, ale Mayhem pokračovali dál. Norská blackmetalová scéna byla spojována s divokým vypalováním dřevěných křesťanských kostelů (např.kapela Burzum si dala na obal jednoho z alb obrázek doutnajících ruin dřevěného kostela ve Fantoftu). Násilí vyvrcholilo vraždou Euronyma v roce 1993 z které byl obviněn jeho rival Varg Vikernes z Burzum, který se později přihlásil k nacionálně-socialistické ideologii.
Postupem let vznikla celá řada druhů metalu-kromě black a heavy dále např.power, trash, death, speed, pagan, folk, doom, numetal a další a další. Existuje i křesťanský metal zvaný white.
V Československu před rokem 89 je za předchůdce metalové scény považován rock a bigbít. K prvním českým metalistům (zvaných také "máničky") se režim stavěl stejně ostře jako proti hippies, pankáčům apod. Metalisté byli často médii prezentováni jako příživníci a protisocialističtí živlové. Přesto vznikaly nové kapely-Arakain, Vitacit, Törr, Kern, Master's Hammer, Debustrol, Krabathor, Root a začaly se konat první rockové festivaly. Nyní jsou v ČR oblíbené různé druhy metalu a koná se spousta akcí, největší z nich jsou třeba Brutal Assault nebo Masters of Rock.

Gothic rock a emo: Hudebně vychází gothic rock z punkrockových kořenů, postupem času vznikly různé styly (romantic goth, death rock, cyber goth a další), za hlavnígothic průkopníky je považována kapela Joy Division a londýnský klub Batcave. Dalšími významnými kapelami jsou Bauhaus, Siouxsie and the Banshees, Sisters of Mercy, komerčnější pak Depeche Mode nebo The Cure.
Příznivci gothic subklutury, která je v posledních letech oblíbená i v ČR, jsou považováni za milovníky temnoty a tajemna, hororu a černé barvy, používají speciální líčení a typické oblečení (většinou černé-korzety, dlouhé šaty, síťované punčocháče...). Stejně jako v metalu se jim neinformovanou veřejností přisuzuje i satanismus, ale ne každý goth musí vždycky nosit černé šaty a bílý make-up a trávit noci na hřbitovech.
Jedním z největších srazů bývá Wave Gothik Treffen v Německu a i v ČR existuje už řada obchodů a e-shopů zaměřených na gothickou módu a doplňky.
Emo je považováno za podstyl gothic rocku, resp.punkrocku. Prvními představiteli tohoto stylu byly např.kapely Hüsker Dü nebo Rites of Spring, z novějších a masově oblíbených pak My Chemical Romance, Lostprophets, Fall Out Boy a další. Zvuk emo skupin je často kytarový s výraznou melodií, melancholickou náladou a niternými texty.
Před pár lety se emo přehnalo i po ČR, kde je kvůli řadě pozérů považováno za styl puberťáků, kteří si řežou zápěstí a chtějí páchat sebevraždy. Ve skutečnosti jde však spíš o citlivost k okolnímu světu, ani hudba zde nepůsobí jako prostředek k zábavě, slouží spíš k zamyšlení, je cestou k vlastním emocionálním prožitkům. 

thumb2Taneční scéna: Patří k nejroztříštěnějším a nejnesnadněji popsatelným subkulturám. Její počátky lze hledat v Anglii 60.let v tzv.travellerském hnutí, což byli mladí lidé žijící na protest konformnímu a konzumnímu životu jako kočovníci. V 80.letech na ně navázalo hnutí rave, které bylo později nahrazeno názvem techno podle jednoho z nejrozšířenějších podstylů. 
Elektronická hudba využívá mnohých digitálních zařízení (syntezátory, samplery, elektronické bubeníky), prvními, kdo začal s touto technikou experimentovat byly německé kapely The Can nebo kultovní Kraftwerk. Začínají se také pořádat první velké techno parties.
Dnes najdeme v taneční hudbě mnoho podstylů, např.house, acid house a acid jazz, jungle, drum and bass, techno, trance a další. Žádná filozofie tohoto hnutí vlastně neexistuje, je založena pouze na individuálním prožitku každého jednotlivce.
První techno parties v ČR se konaly až po revoluci, v roce 1992. První velká house party se odehrála o 2 roky později v Praze. Oblíbené jsou i tzv.street parties. Problémem je pořádání ilegálních akcí, o správnosti policejního zásahu na CzechTeku v roce 2005 se dodnes vedou bouřlivé diskuze. Hlavním rizikem subkultury je také užívání drog, hlavně extáze, ale opět platí-ne každý, kdo poslouchá taneční hudbu a jezdí na parties si dává tam nebo v běžném životě drogy.

O autorovi:
PhDr.Josef Smolík, PhD. se narodil 4.května 1976 v Novém Městě na Moravě. Na MU v Brně vystudoval politologii, psychologii a sociální pedagogiku, nyní zde působí jako odborný asistent Oddělení bezpečnostních a strategických studií katedry politologie FSS a vyučuje kurz týkající se subkultur mládeže. Profesně se zaměřuje na bezpečnostní politiku, subkultury mládeže, radikální politické strany a politickou psychologii.
Je autorem či spoluautorem knih Fotbaloví chuligáni, Fotbalové chuligánství, Psychologie vůdcovství a Krajní pravice ve vybraných zemích střední a východní Evropy: Slovensko, Polsko, Ukrajina, Bělorusko, Rusko.
Pravidelně navštěvuje koncerty nejrůznějších hudebních žánrů a fotbalová utkání domácích i zahraničních soutěží.
Je také výkonným redaktorem časopisu Rexter (
www.rexter.cz/).

Zdroje obrázků (postupně):

www.skoobalon.com/software/hippie.php

forum.igromania.ru/showthread.php

cafelutadedimineata.wordpress.com/2011/07/13/fenomenul-ultras/

withfriendship.com/user/vinus/sid-and-nancy.php

picfind1.bloguez.com/picfind1/1654424/graffiti-cans

www.mastersmetal.estranky.cz/fotoalbum/obrazky/metal.-.html

penrose.elfwood.com/Gothic-Raven-Lilly.3115560.html

www.freevectors.org/catalog/techno-party-vector-graphic.html

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Josef Smolík: Subkultury mládeže ergo 09. 09. 2011 - 14:47
RE(2x): Josef Smolík: Subkultury mládeže elvis 11. 02. 2012 - 19:42
RE: Josef Smolík: Subkultury mládeže elvis 03. 06. 2012 - 17:09