Severští skřítci

2. listopad 2011 | 21.09 |

Severští skřítci pocházejí ze skandinávské mytologie. Jedná se o bytosti malého vzrůstu (asi stopu vysokou), příbuznou vílám, trpaslíkům nebo některým druhům elfů. Většina mytologií od sebe rozlišuje trpaslíka a skřítka. Skřítci bývají menšího vzrůstu a žijí víceméně ve všech prostředích, trpaslíci jsou mohutnější, sveřepější a jejich sídlem bývají doly, opuštěné jeskyně a jiné podzemní prostory. Severští skřítci se zase zdržují v přírodě-v horách, pod vodopády, v lesích nebo fjordech. Mohou být i ochránci konkrétních stromů nebo rostlin.
Nejznámější typy severských skřítků jsou álfové, trollové a lesní skřítci. Dnes jsou různé druhy skřítků a trpaslíků známy hlavně z Tolkienových děl nebo fantasy her (World of Warcraft, Dračí doupě apod.).
Álfové žijí podle severské mytologie v Álfheimu (též Ljósálfheim), což je říše světla, světlých álfů a vyšších přírodních duchů. V podzemí žijí černí álfové, hledači kovů a pokladů. Sliční a krásní světelní álfové se naopak občas zjevují i lidem (podle některých verzí lákají pocestné do lesů, kde je utancují k smrti nebo do strží a bažin, většinou se však o nich mluví jako o dobrých a lidem neškodících bytostech). Prosluli jako vynikající umělci a řemeslníci, jejichž práce si cenili i sami bohové, pro které Álfové kovali kouzelné nezničitelné zbraně či překrásné šperky.  
Trollové byli původně považováni za obry nebo jejich potomky, v pověstech od středověku se však postupně zmenšují takže dnes jsou známi hlavně jako potměšilí až zlí skřeti. Žijí v temnotě a pokud na ně dopadne paprsek slunce, promění se v kámen.
Vynikali hlavně ve zpracování rud a nerostů, možná vykovali silný meč přímo pro boha Ódina nebo šperky pro bohyni Freyu. 
Jsou velcí, velmi silní, ovládají primitivní škodlivá kouzla, jsou jednodušší a hloupí a rádi škodí lidem, dobrým lidem však mohou v noci potají pomáhat, třeba s hřebelcováním koním nebo zametením stáje nebo varují horníky v dolech před blížícím se neštěstím, třeba závalem.
Lesní skřítci se od sličných Álfů liší, připomínají spíše zavalité trpaslíky-koboldy. Oblékají se do kožešin a obývají lesní hvozdy.  Jsou znalci květin, stromů a lesní zvěře. Lidem většinou neškodí a někdy i pomáhají, dávají lidem léčivé byliny a rady.

Ve Skandinávii rozdávají skřítci i vánoční dárky. Nazývají se julenisse nebo jultomte, žili na statcích a hospodář s nimi měl udržovat dobré vztahy, aby na statku neškodili a netropili šibalství. Na Vánoce bylo povinností jim dát ovesnou kaši. V lidových představách měl skřítek podobu malého vousatého staříka v šedivých šatech a červené špičaté čepici. Ilustrátoři udělali ze skřítka postavičku, která nosí dárky a pojídá vánoční kaši.
Dnes přináší dětem dárky pod vánoční stromek jultomte, obvykle mužský člen rodiny v červené kazajce, červených kalhotách a červené čepici se zvonkem, maskovaný ve tváři mohutným bílým vousem. Ve Finsku se objevoval na konci 19.

století v zámožných městských vrstvách vánoční dárce pod jménem joulupukki (vánoční koza). Objevoval se ve školách při slavnostech kolem vánočního stromku a zdomácněl. Údajně sídlí ve vesnici nedaleko Rovaniemi u polárního kruhu, kde je nyní zábavní park a děti sem posílají dopisy se svými přáními. 
V islandské folklórní tradici se vypráví o jólasveinar, škodolibých vánočních mužíčcích, kteří v předvánočním čase přicházeli do lidských příbytků. Slídili po domě a kradli jídlo a svíčky, rušili lidem spánek, pronásledovali ovce a strašili děti. Všeobecný názor na tyto bytosti se postupně měnil, až jim byla asi počátkem 20. století přiřčena úloha přátel dětí a dárců.

skritci

www.graphixshare.com/photoshop/173910-scrap-kit-charming-dwarf-forest.html

Zdroje:
valhalla.curiavitkov.cz/postavy.html#alfove

cs.wikipedia.org/wiki/Sk%C5%99%C3%ADtek_(mytologie)

cs.wikipedia.org/wiki/Troll_(seversk%C3%A1_mytologie)

cs.wikipedia.org/wiki/Lj%C3%B3s%C3%A1lfheim

norge.cz/norsko/casopis-zeme-sveta-o-norsku

www.iliteratura.cz/Clanek/27627/frolcova-vera-vecerkova-eva-evropske-vanoce-v-tradicich-lidove-kultury

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře