Věčný příběh lásky

18. listopad 2011 | 12.19 |

22_radha-krishna_roundJelikož mé víkendy jsou opět prázdné a noci osamělé, přeložila jsem včera pozdě večer tento krásný příběh, jehož originál najdete zde: sumitperiwal.wordpress.com/2011/10/14/the-eternal-tale-of-love/

Uddhava, učedník Kršny, jednoho dne Kršnovi vyjádřil svou nespokojenost s tím, že i když studuje všechny védy, upanišády i sútry, stále nezískal titul "mahá-riši" (velký mudrc-pozn.marieke). Nepřímo tak Kršnovi naznačil, že by měl využít svého vlivu v radě moudrých mužů, aby jej tímto titulem poctili.

Kršna porozuměl Uddhavovu egu. Usmál se a zeptal se Uddhavy, jestli si myslí, že jeho studium je už kompletní. Uddhava sebejistě odpověděl, že ano. Kršna na to neřekl nic, jen, aby za ním Uddhava na druhý den přišel.

Na druhý den požádal Kršnu Uddhavu o laskavost-aby navštívil Vrindávan, kde sídlí Kršnova důvěrná přítelkyně Rádha a předal jí zprávu. Uddhava s radostí souhlasil. Koneckonců, dostat takový speciální úkol od samotného božského Kršny, je čest.

Když byl připraven vyrazit, Kršna se usmál a zamával mu na rozloučenou. Uddhava se zajímal o zprávu, kterou má předat, ale Kršna neřekl nic.

Uddhava byl překvapen. Nasedl do svého vozu a vydal se na cestu, ale nemohl si přestat lámat hlavu s tím, jaká bude reakce Rádhy. Byl si jist, že Rádha bude velmi rozzlobená. Nechtěl vidět problém v jejím a Kršnově vztahu.

Proto, než přijel do Vrindávanu, napsal na papír pozdrav tak, aby to vypadalo jak od Kršny. 

Když dorazil do Vrindávanu, neměl problém najít dům Rádhy. Vřele ho uvítala a poté, co se usadil, předal jí zprávu a doufal, že ji Rádha nebude zkoumat do detailů.

Rádha na ni chvíli zírala a pak se začala hystericky smát. Uddhava byl zmaten a zeptal se jí o co jde. Řekla, že zpráva, kterou Kršna napsal, je legrační. Uddhava předstíral překvapení a zeptal se, co napsal.

"Zpráva říká: Uddhavovo studium stále není úplné," odpověděla Rádha. Když to Uddhava uslyšel, byl ohromen. "Jak to mohla vědět?" divil se. Rádha ho uklidnila:

"Miluji Kršnu a věřím mu tak, že si to nedokážeš představit," řekla. "Jsme dvě těla, ale jedna duše. Nemusíme si mezi sebou nic říkat. Prošli jsme si dlouhou cestou důvěry, lásky, oddanosti a obětí a v našem bytí už nejsou žádné hranice. Nemusí mi posílat zprávy. On je má zpráva. On je můj milostný dopis z Vesmíru. 

Ale Uddhavo, ty ses ještě nenaučil důvěřovat Kršnovi. Nenaučil ses vzdát se sebe, svého ega a přestat manipulovat se svou myslí.

Tvé ego se staví mezi tebe a pravdu. Mezi tebe a věčné uvědomění.

Vymazat smysl duality a být jedno s vesmírem, být jedno s tím, kdo vidí vesmír. Není to poselství prastarých svatých textů, Uddhavo?"

Uddhava ztratil řeč. Během minuty mu Rádha vysvětlila nejhlubší tajemství života. Chtěl tu zůstat a poslouchat.

Strávil v jejím domě celý den. Mluvila o životě v laických termínech lásky a pravdy. Ale Uddhava našel odpovědi na nejhlubokomyslnější otázky ve filozofiích, které studoval celý život.

"Jak jsi získala tolik poznání, když žiješ v této vesnici a věnuješ se jen domácím pracem?" zeptal se. "Každou chvíli se přikláníš na nějakou stranu. Pokud se pokaždé přikloníš na stranu pravdy a lásky, získáš pochopení.  Každé pochopení tě probere z iluze a posune o krok blíž k věčnému uvědomění."

"Jak můžeš být zamilovaná do Kršny a přitom nebýt připoutaná?"

"To je rozdíl mezi láskou, která pramení z nejistoty a láskou, která pramení z víry.

Ta první vede k poutům.

Ta druhá ke svobodě.

Ta první se vytratí,

ta druhá překročí časoprostor.

Ta první vede ke strachu ze smrti a opuštění.

Ta druhá vede k nirváně, k osvícení, které je smrtí smrti, k uvědomění si, že Rádha a Kršna jsou jako vlnky a láska jako voda, věčná a nekonečná."

"A jak jsi získala to uvědomění, aniž bys opustila společnost a začala žít jako mnich?"

"Tam, kde se muž dostane tím, že se zřekne světa, tam se žena dostane tím, že obejme celý svět," řekla Rádha. 

"Takže není žádný smysl v honbě za poznáním? Tak co je potom smyslem života?"

"Tvá schopnost dát mu jakýkoli smysl, to je smysl života," odpověděla Rádha.

"A co se týče snahy, honba za penězi není to samé jako honba za blahobytem, honba za fyzickými pocity není to samé jako honba za štěstím, honba za tituly není snaha o vědění. Tyto snahy na sebe nějakou dobu působí a pak se dostávají do rozporu. Musíš se probudit a otevřít oči."

Odpovědi Rádhy obrátily všechno Uddhavovo učení vzůru nohama a ukázaly mu paradox, paradox, který by jeho pochybující mysl nikdy nepochopila. 

Uddhavovo ego se vzdalo. Stálé drnčení myšlenek vzadu v jeho mysli ustalo a on spatřil úplně nový svět na tom samém místě. Věčný, mírumilovný svět, kde vše vypadalo v pořádku.

Na cestě zpět do Dváraky si Uddhava uvědomil tu velkou změnu, která se v něm odehrála. Zpíval si. Nabídl svezení nemocnému muži. Vnímal západ slunce za obloze. Neměl potřebu spěchat domů a pokračovat v získání svého titulu. 

Příští den se setkal s Kršnou. Kršna také cítil tu změnu. Usmál se a řekl: "Tak si promluvíme o tvém titulu maháriši."

"Už mě žádný titul nezajímá!" odpověděl Uddhava a poklekl ke Kršnovým nohám.

Kršna vstal ze svého trůnu, vzal Uddhavu kolem ramen a usmál se na něj. 

"Tvá cesta je dokončená. Už jsi dorazil k cíli. Uddhavo, činím tě odpovědným za zapisování mého učení prostým jazykem pro všechny, kteří si nemohou dovolit trávit svůj život snahou o to, aby se staly mahá-riši. Budeš šířit klenoty poznání, které nenáležejí žádné funkci, ani mahá-rišovi. 

A pro tento ohromný přínos lidstvu, budeš od nynějška známý jako mahá-riši."

Zdroj obrázku: http://sumitperiwal.wordpress.com/2011/10/18/radhe-shyaam-love-personified/

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře