Bhagavad-Gíta

25. březen 2012 | 10.00 |

Bhagavad-Gíta (BG) neboli "Píseň vznešeného" je jednou z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu. Byla pravděpodobně dokončena kolem roku 200 př.n.l. a je nedílnou součástí rozsáhlého eposu Mahábhárata, jejíž děj se odehrává přibližně v letech 3200-3100 př.n.l.
BG je sepsána jako rozhovor mezi Kršnou a jeho oddaným přítelem Ardžunou. Ardžuna byl synem Pándua, který patřil k rodu Pánduovců. Pánduův bratr Dhrtaráštra se však řadil k rodu Kuruovců. Kuruovci Pánduovce kdysi vyhnali a upřeli jim právo vládnout. Díky Kršnovi však i v pusté krajině Pánduovci založili mocnou a bohatou říši, kterou jim Kuruovci záviděli. Nakonec se oba rody rozhodly, že poslední, rozhodující bitva, proběhne na Kurukšétře (tzv.pole Kuruovců, které se prostírá u Hastinápuru poblíž dnešního Dillí). Ačkoliv byl Ardžuna mocný vojevůdce, nechtěl se této bitvy zúčastnit a zabíjet své příbuzné. Kršna, kterého si vybral jako svého vozataje, mu v BG vysvětluje, proč se jí musí zúčastnit. (Takto napsáno to vypadá, že hinduismus, resp.HK je nějaké násilnické náboženství, ale když si knihu přečtete, pochopíte. Nejde o to, aby Ardžuna někoho zabíjel, ale o to, že mu bitva byla předurčena osudem a jeho příslušností ke kastě válečníků. To je pro nás v Evropě nepochopitelné, ale v Indii se na předurčenost silně věří dodnes).  
BG je rozdělena na 18 zpěvů (kapitol) a má 700 veršů (v originále je psána sánskrtsky). První kapitola je o tom, jak se Ardžuna cítí nepříjemně, když před bitvou vidí seřazené své příbuzné (i když se k jeho otci a bratrům chovali nespravedlivě) a cítí zármutek a lítost nad tím, že s nimi bude muset válčit. V druhé kapitole mu Kršna nastíní o čem všem ho v jejich rozhovoru poučí. Ve třetí Kršna Ardžunovi vysvětluje, jak se oprostit od zákonů (akcí a reakcí) karmy. Ve čtvrté vypráví o historii BG. V páté vysvětluje,jak má vypadat jednání s vědomím Kršny. V šesté hovoří o dhjána a aštanga józe. V sedmé vyjevuje, že je Nejvyšší pravdou. V osmé, devátí a desáté vysvětluje, jak docílit toho, aby se člověk po smrti (resp.jeho duše) dostal na Kršnovo svrchované sídlo a proč je svrchovanou příčinou všech příčin. V jedenácté kapitole Kršna Ardžunovi vyjevuje svou ohromnou a neuvěřitelnou vesmírnou podobu, kterou však může vidět jen čistý oddaný. Ve dvanácté popisuje bhakti jógu, tj.čistou oddanou službu Pánu. Ve třinácté a čtrnácté hovoří o třech kvalitách hmotné přírody (dobro, vášeň a nevědomost) a o důležitosti pochopit rozdíl mezi tělem, duší a Nadduší. V patnácté popisuje jógu Nejvyšší Osoby a v šestnácté rozdíl mezi Božskou a démonskou povahou. Sedmnáctá kapitola pojednává o třech druzích víry odpovídajících již zmiňovaným třem kvalitám hmotné přírody a v poslední líčí význam odříkání, účinky kvalit přírody na lidské vědomí a jednání, důležitost poznání Bráhmanu, slávu BG a absolutní, nepodmíněné a láskyplné oddání se Pánu Kršnovi, díky kterému se duše může navrátit do jeho věčného, svrchovaného sídla.
Během staletí byla BG mnohokrát komentována významnými indickými filozofy.

Existují dva přístupy komentářů, buď následují tradici bhakti nebo-li devocionálního (oddaného) monoteismu (víra a uctívaní jednoho Boha) nebo vycházejí z tradice advaita-védánty, tj.filozofie jedné reality. Nejstarší a nejvlivnější komentář se přisuzuje zakladateli té druhé školy (tradice) Adi Šankarovi (Šankaráčárja), který žil v 788-820 n.l. V dnešní době je populární komentář Šríly Prabhupády, který na přelomu 60. a 70.let 20.stol.rozšířil učení HK na Západě a v jehož podání jsem také BG četla. Jeho komentáře vycházejí z tradice bhakti. V ČR vyšla BG s jeho komentáři pod názvem Bhagavad-Gíta taková, jaká je (u nakladatelství The Bhaktivedanta Book Trust, 1998). 

Řekli o BG:
"Když čtu BG, jedinou nezodpovězenou otázkou zůstává, jak Bůh stvořil vesmír. Vše ostatní se zdá nadbytečné." Albert Einstein

"Když mne znepokojují pochybnosti, podléhám zklamání a na obzoru nevidím ani záblesk naděje, beru do ruky BG. Nalistuji verš, který by mi dodal klidu, a uprostřed zdrcujícího soužení se náhle začínám usmívat. Ti, kdo rozjímají nad BG, v ní každý den naleznou vždy novou radost a nový význam." Móhandás K.Gándhí

"Kniha, která mi za celý můj život přinesla největší osvícení." J.W.Goethe

gitavelka

Zdroj obrázku: www.harekrsna.cz/cvs/2007/bhagavad_gita_takova_jaka_je

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře