Významní indičtí vědci I.část

10. listopad 2010 | 22.41 |
› 

Lidé si často Indii představují jen jako zaostalou zemi třetího světa. I když je tam samozřejmě mnoho chudoby, bezdomovců, osiřelých dětí na ulici či slumů, Indie zažívá boom ohledně počítačové nebo automobilové technologie. I dnes v ní žijí nebo z ní pocházejí významní lidé, ale podívejme se trochu dál do minulosti...Stephen Knapp, jehož článek teď překládám, nám představuje několik významných indických mužů (a ó ano, má i článek o ženách, ten zas někdy příště).
Pro jména používám český přepis.
 

Árjabhátt (nar.476 n.l.) Mistr astronomie a matematik
Narodil se v Kusumpuru (dnešní Bihár). Ve 23 letech napsal stať o astronomii a zároveň pojednání o matematice, zvané "Árjabhatijam". Formuloval postup vypočítání pohybu planet a časy zatmění. Byl první, kdo prohlásil, že země je kulatá, rotuje po své vlastní ose, obíhá Slunce a vznáší se ve vesmíru-tisíce let před Koperníkovou heliocentrickou teorií. Je známý také tím, že vypočítal Pí na 4 desetinná čísla (3,1416) a sinus v trigonometrii. O staletí později, roku 825, arabský matematik Mohammed Ibna Musá prohlásil, že Hindové nám dali hodnotu Pí. Navíc, Árjabháttův největší přínos je pojem nuly bez jakékoli moderní počítačové technologie. Byl velikánem na poli matematiky.

Bhaškaráčárja II. (1114-1183 n.l.) Génius algebry
Ačkoliv se narodil v nevýznamné vesničce Vijjadit (Džalgaon) v Maharástře, jeho práce v aritmetice, algebře a geometrii jej učinila slavným a nesmrtelným. Jeho věhlasné matematické práce "Lílavátí" a "Bídžaganíta" jsou považovány za jedinečné a za pomník jeho pronikavé inteligence. Překlad do několika světových jazyků je důkazem jeho proslulosti. Ve svém pojednání "Siddhanta Širomani" popsal pozice planet, zatmění, kosmografii, matematické techniky a astronomická vybavení. V "Súrja Siddhantě" se zmínil o síle gravitace: "Objekty dopadají na zem kvůli síle přitažlivosti země. Takže Země, planety, souhvězdí, Měsíc a Slunce se drží v oběhu díky této přitažlivosti." Bhaškaráčárja byl tedy první, kdo objevil gravitaci, 500 let před Sirem Isaacem Newtonem. Byl přeborník mezi matematiky starověké a středověké Indie. Z jeho prací těžili perští a evropští učenci, kteří díky výzkumu založeném na jeho pracích získali slávu a popularitu.

Áčárja Kanád (600 př.n.l.) Zakladatel atomové teorie
Byl také filozofickým géniem. Údajně se narodil v Prabhas Kšétře poblíž Dváráky v Gudžarátu. Byl průkopnickým vykladačem realismu, zákona příčiny a atomové teorie. Roztřídil všechny objekty stvoření do devíti elementů-země, voda, světlo, vítr, obloha, čas, prostor, mysl a duše. Prohlásil, že "každý objekt se skládá z atomů, které se vzájemně spojují s ostatními a tak tvoří molekuly".

Jeho tvrzení představila atomovou teorii poprvé světu, skoro 2500 let před Johnem Daltonem. Kanád také popsal dimenzi a pohyb atomů a jejich vzájemné chemické reakce. Prominentní historik T.N.Colebrook řekl: "Ve srovnání s evropskými vědci, Kanád a ostatní indičtí vědci byli světovými mistry tohoto oboru."

Nagardžuna (100 n.l.) Čaroděj vědy o chemii
Narodil se ve vesnici Baluka v Madhja Pradéši. Jeho horlivý výzkum během 12 let stál za prvními objevy a vynálezy v oblasti v oblasti chemie a metalurgie. Jeho mistrovská díla jako "Rás Ratnakár", "Rašrudaja" a "Rásendramangal" jsou dnes věhlasným přínosem k vědě o chemii. Tam, kde se to anglickým alchymistům nezdařilo, Nagardžuna zjistil alchymickou přeměnou základních kovů ve zlato. Svými lékařskými knihami "Arogjamandžari" a "Jógašár" také významně přispěl na poli medicíny. Díky své ohromné učenosti a všestranným znalostem se stal rektorem slavné univerzity v Nalandě. Jeho objevy ovlivnily a udivily i dnešní vědce.

Áčárja Čarak (600 př.n.l.) Otec medicíny
Jeho věhlasné dílo "Čarak Samhita" je považováno za encyklopedii ájurvédy. Jeho postupy, diagnózy a medikamenty si zachovaly svůj účinek a správnost i po několika tisíciletích. Když v Evropě byla věda o anatomii nejasná a zmatená kvůli různým teoriím, Áčárja Čarak objevil díky své genialitě a výzkumu fakta o lidské anatomii, embryologii, farmakologii, krevním oběhu a nemocech jako cukrovka, tuberkulóza, srdeční choroby atd. V "Čarak Samhitě" popisuje léčebné vlastnosti a působení stotisíce bylin. Zdůrazňoval vliv jídelníčku a aktivity na duši a tělo. Dokázal vztah mezi duševním a fyzickým zdravím a ohromně tím přispěl diagnostickým a lékařským vědám. Také stanovil etické zásady pro mediky 200 let před Hippokratovou přísahou. Významně přispěl i k ájurvédě a navždy zůstává vryt v historických kronikách jako jeden z největších a nejslavnějších vědců.


 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře