Tento nejznámější román kalifornského spisovatele, dramatika a novináře Johna Steinbecka vyšel roku 1939 a o rok později získal Pulitzerovu cenu. V tom samém roce byl zfilmovám Johnem Fordem a hlavní roli zde hrál slavný Henry Fonda.
Hrozny hněvu se odehrávají během hospodářské krize 30.let a vypráví o rodině Joadových, oklahomských farmářích, kteří pracují na pronajatých polích. V jednom roce jim ale úrodu zničí horka a zároveň majitelé polí zjistí, že místo lidí jsou užitečnější traktory a další technika. Joadovi, stejně jako spousta dalších rodin, tak ze dne na den ztratí práci i domov. Doslechnou se, že ve vzdálené Kalifornii se hledají česáči ovoce a bavlny a vydají se se starým náklaďákem na strastiplnou cestu.
Hlavními hrdiny jsou máma Joadová, silná energická žena, která mi byla ze všech nejsympatičtější a hrozně jsem ji obdivovala, její manžel Tom, dědeček s babičkou, kteří ale zemřou již po cestě a nemůžou být ani slušně pochováni v rodném kraji, strýc John, který léta trpí výčitkami, že jeho žena zemřela když jí včas nezavolal doktora, bývalý kazatel Casy, rozšafný, ale zároveň moudrý a přemýšlivý muž a Joadovic šest dětí-Tom, který se zrovna vrátil z vězení, protože na zábavě zabil jiného hocha-ovšem v sebeobraně, Tom je sice horkokrevný, ale inteligentní a má smysl pro spravedlnost, švihák Al, který se nejvíc zajímá o děvčata a auta a hlavně díky jemu Joadovi ve svém starém náklaďáku dorazí až do Kalifornie, těhotná Rose of Sharon a její 19letý manžel Connie, který má narozdíl od zbytku rodiny jen hlavu v oblacích, pomalejší Noe, který nakonec rodinu opustí (stejně jako lehkomyslný a nespolehlivý Connie) a nejmladší-rošťáci Ruthie a Winfield.
Na cestě Joadovi poznávají mnoho dalších lidí, kteří o všechno přišli a cestují za prací, ale štěstí mají jen málokdy. Když dorazí do Kalifornie, záhy zjistí, že místní je nesnáší a považují je za "špinavé Vokláče", práce je jen v době dozrávání a jelikož má o ni zájem tolik lidí, kteří potřebují nakrmit rodiny, majitelé farem je mohou zaměstnat za směšné mzdy, protože se nikdo neodvažuje vzepřít-práci by okamžitě vzal někdo, kdo by dělal i za kus chleba. A když už někdo začne protestovat nebo stávkovat má okamžitě problémy s všudypřítomnou policií-tak umírá i kazatel Casy, kterého policista zavraždí jen proto, že organizoval stávku a nebál se říct svůj názor.
Joadovi žijí v různých táborech, ve stanech nebo ubikacích a práci mají jen příležitostně. Nakonec se usadí ve vagónových domcích na bavlníkovém poli, ale nevzdávají se a hlavně máma Joadová dodává ostatním sílu a energii. Kniha končí tragicky-bavlníkovou úradu zničí déšť, vagóny jsou vytopeny, Joadovi opět musí odejít a Roseino dítě se narodí mrtvé, protože kvůli chudobě neměla dobrou stravu, ale zároveň nadějným poselstvím o tom, že i v nějvětší nouzi si lidé dokáží pomáhat-Rose of Sharon nakrmí mlékem, které jí zůstalo, hladem trpícího starce.
Hrozny hněvu jsou fascinující a silný příběh o chudobě, nespravedlnosti a zlu, ale také o dobru a síle, která v lidech zůstává i přes všechny strasti.
O autorovi:
J.S. se narodil 27.února 1902 v kalifornském Salinas jako potomek německých a irských imigrantů. Otec pracoval jako městský pokladník a po matce-učitelce získal J.S.lásku k čtení a psaní. Prožil pestrý život-studoval na Stanfordské univerzitě, ale nedodělal ji, pak pracoval hlavně manuálně, zkoušel se uchytit v New Yorku a byl třikrát ženatý. Za druhé světové války dělal zpravodaje, později navštívil Vietnam, když zde byla válka, tehdejší SSSR nebo Izrael.
Mezi jeho nejvýznamnější díla patří kromě Hroznů hněvu sága Na východ od ráje, což je panoramatický obraz dvou kalifornských rodin od dob občanské po první světovou válku a alegorická novela O myších a lidech (kterou vzápětí zdramatizoval), jenž vypráví o zborceném životním snu dvou svérázných potulných kovbojů.
V roce 1962 J.S. získal Nobelovu cenu.
Zemřel 20.prosince 1968 v New Yorku na srdeční selhání (celý život byl kuřák).