Marieke | Adopce

Článek napsán na Téma týdne pro Klub snílků

Můj postoj k adopci

Kdybych nemohla mít dítě, tak bych určitě adoptovala, i když přítel se na to třeba moc netvářil, prý by to bral jako osud, kdybychom nemohli mít dítě a "nehrotil" by to...ale to fakt zatím vůbec vážně neřeším. Myslím, že (někteří) muži k tomu mají odmítavější postoj a chtěli by radši dítě z vlastního "sémě" (nebo jak to říct :-))) než ženy, kterým tikají biologické hodiny a nemůžou otěhotnět přirozeně ani uměle.
A naopak, kdybych dítě čekala a nemohla si ho dovolit a fakt bych věděla, že u jiných lidí mu bude líp tak bych ho asi taky dala k adopci. Jo, je to smutné a pevně doufám, že nic takového nikdy nebudu muset řešit (navíc už nejsem tak mladá, abych se *zbavovala* vlastního dítěte, kdyby náhodou přišlo-ani adopcí ani potratem), ale mně osobně to přijde lepší než potrat. Chápu, že pro to dítě to pak je těžké, když se třeba v dospělosti dozví, že jeho rodiče nejsou biologičtí a že vlastní maminka ho nechtěla nebo nemohla mít, ale určitě je to lepší, kdyby se nenarodilo vůbec.

Adopce dětí gay nebo lesbickými páry

Jak už jsem psala v článku o Prague Pride, nevidím na tom nic hrozného. Že by menšina, kterou tvoří jen 4% lidí tak zničila klasický model rodiny, jak odpůrci často argumentují, mi přijde směšné, jak by se jim to asi povedlo, když je jich tak málo? Jak už jsem také psala, mnohem víc rodiny ničí současná antisociální vláda. A navíc, lepší dva slušní tatínci nebo maminky než maminka a tatínek, kteří pijou/fetují/týrají své dítě/jsou kriminálníci apod. Chápu argument, že děti párů stejného pohlaví by to mohly mít těžké ve škole a spolužáci by se jim mohli vysmívat, ale některé děti si důvod k urážení najdou vždycky od barvy pleti přes nešikovnost v tělocviku po styl oblečení nebo špatnou pleť.
(Upřímně, kdybych byla lesba a chtěla se svou přítelkyní dítě tak si ho pořídím. Nějaký nesnášenlivý politik/fanaticky věřící/nácek apod. mi do toho nemá co kecat, zvlášť když jde o tak osobní věc a vůbec mi nemá co diktovat život. Představa, že bych nesměla mít dítě jen proto, že chci žít s ženou a ne s chlapem se mi HRUBĚ nelíbí.)

Adopce dětí na dálku (sponzorování dětí z rozvojových zemí)

Schůdné řešení pro ty, kteří by chtěli pomoci nějakému dítěti, které to nemá v životě lehké, ale z nějakého důvodu ho nemohou adoptovat přímo. Až jednou budu mít víc peněz tak do toho určitě půjdu! 
Adopce na dálku je jednodušší a může se do ní zapojit prakticky každý, většinou stačí na dítě (z chudých zemí Afriky a Asie, ale i některých jihoamerických nebo evropských) poslat několik tisíc za rok, což pro většinu z nás není žádná strašná částka, ale těm dětem to ohromně pomůže-z těch peněz se jim může zaplatit školné, školní uniforma, pomůcky a učebnice a mohou tak vystudovat a mít větší naději na slušný život. Děti pak své adoptivní rodině posílají dopisy a fotky o tom jak se jim daří. 
Sponzorovat chudé děti samozřejmě nemusí jen jednotlivci, ale i různé organizace, firmy nebo školní třídy.

Adopce zvířátka :-)

Adoptovat se samozřejmě nemusejí jen děti, ale i zvířátka, což je ostatně nejjednodušší. Já kdybych mohla tak si k sobě vezmu všechny opuštěné pejsky a kočičky na světě :-((( Navíc k osvojení si zvířete nemusíte podstupovat žádné byrokratické martyrium, stačí navštívit nejbližší útulek nebo se mrknout na internetové stránky občanských sdružení věnujících se pomoci opuštěným psům a kočkám.
Další možností je vytvořit zvířátku depozitum, tzn., že u vás zůstane dokud se pro něj nenajde páníček natrvalo, aby za tu dobu nemuselo být v útulku. To je taky pěkné, ale já bych to asi dělat nemohla, protože bych to zvířátko pak prostě nemohla dát pryč (to vím jistě, protože když se naší Khaleesi narodila 4 koťata, tak jsem počítala s tím, že si necháme jen jedno a zbytek rozdáme-cha, naivní plán, nechali jsme si 3 a jedno jsme dali naší paní veterinářce, kde ho můžeme kdykoli navštívit :-D).
A kdo nemůže mít zvíře doma nebo má zájem sponzorovat i exotičtější druhy než psy a kočky, ten si může vybrat zvíře v jakékoli ZOO a adoptovat ho na dálku. 

A jaký je váš názor?