Allan Kardec: Kniha duchů

29. březen 2013 | 21.01 |

50f6727dba_3950104_o2Ve Francii narozený Allan Kardec patřil v 19. stol. k lidem, kteří se hluboce se věnovali spiritismu a ezoterice a tyto oblasti velmi zpopularizovali. Tuto knihu, považovanou za klasiku duchovní (nejen duchařské, ale také-a to spíš-spirituální) literatury, protože je zde mnoho zamyšlení o Bohu, mravném životě apod. údajně sepsal na základě výpovědí mrtvých lidí (mezi nimi i takoví učenci jako Sokrates a Platon nebo svatí-sv. Jan Evangelista, sv. Augustin a další) během seancí. 
Spis je rozdělen na 4 knihy věnující se všemu, co lidstvo už od pradávna zajímá. Je to čtení odborné i duchovní se spoustou rad, jak žít morální život a nedělat skutky, ze kterých bychom měli černé svědomí. Místy mi kniha dost připomínala i prastaré filozofické dílo (byť z jiné kultury, tato kniha klade důraz spíš na křesťanské hodnoty, ale zaujme i lidi jiného vyznání)
Bhagavad-Gítu.
První kniha se zabývá prvotními příčinami vzniku světa-Bohem, vesmírem, stvořením světů a životními principy. Druhá je věnována světu duchů, jejich rozdělení, proč a na jakých principech se reinkarnují nebo vrací za živými, jak osvobodit duši a jaká je vlastně jejich činnost a poslání v našem světě. Třetí kniha je celá o mravních zákonech, ať už o zákonu přírodním, rozmnožovacím, společenském, zákonech svobody, lásky, dobročinnosti, ale i destrukce a jak dosáhnout mravní dokonalosti. Poslední kniha popisuje pozemské útrapy i radosti a budoucí tresty nebo odměny za chování během života.


O autorovi:

A. K., vl. jménem H. L. Rivail, se narodil roku 1804 v Lyonu. Od mládí ho přitahovaly přírodní vědy a filozofie. Stal se profesorem astronomie a fyziky a doktorem medicíny. V 50. letech 19. stol. se začal zajímat o spiritismus a vyvolávání duchů. Od jednoho z nich se dozvěděl, že před dávnými lety spolu žili v Galii a Rivail byl tehdy keltským druidem jménem Kardek, podle nějž si pak vybral svůj pseudonym.
Informace, které posbíral během seancí, shrnul v tomto díle a dále ve spisech Kniha médií, Evangelium, Genesis a Nebe a peklo, které se staly základem ezoteriky. Vydával i časopis Ezoterická revue. Přestože se mu mnoho lidí posmívalo, podařilo se mu ezoterické a spiritistické učení i víru v posmrtný život zpopularizovat po celém světě. V Brazílii byl dokonce prohlášen za svatého.
A. K. zemřel na aneurysma roku 1869 v Paříži.

Zdroj obrázku: Originál z DA od autorky Crewations 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře