Hrad Houska

29. říjen 2012 | 00.13 |

Ačkoli jsem v rubrice Tajemno psala už o městech duchů-San Zhi a Pripjati a plánuju další, hrad se tady ještě neobjevil, přitom právě hrady jsou kvůli svému stáří a atmosféře velmi záhadná místa. K těm nejtajemnějším v Česku patří Houska. 
Tento původně gotický hrad se nachází v krásné krajině Kokořínska poblíž Máchova jezera a je opředen celou řadu mýtů a legend. Pravděpodobně jej nechal vystavět Přemysl Otakar II. už ve 13. stol. Přes své stáří však patří mezi nejlépe zachovalé z této doby a je chráněn jako kulturní památka. Podle jiných zdrojů stál už za vlády Václava I. (otec Přemysla Otakara II.) nebo byl snad dokonce založen již v 9. stol. knížetem rodu Pšovanů Slaviborem pro jeho syna Housku (Houseka) a neví se, proč vůbec vznikl, zvlášť na místě, kde nevedly žádné obchodní cesty nebo hranice a v nejbližším okolí nebyl ani zdroj pitné vody.
Říká se, že každý hrad má svá strašidla a pověsti a Houska jich má až až.

Brána do pekel

Neví se, kde přesně se nachází, jestli v kapli nebo studni, ale k tomu, že pod hradem se nachází pekelná jáma se vážou hned dvě pověsti. Jak už bylo zmíněno, v 9. stol. zde nechal kníže Slavibor postavit dřevěné hradiště. To později zpustlo a roku 878 v místech hradní kaple prý pukla zem, praskla skála a z jámy stoupal siřičitý puch i příšery beroucí na sebe lidskou podobu. Ještě předtím než byla díra utěsněna, nacházel se poblíž žalář. Jednomu mládenci odsouzenému na doživotí vrchnost nabídla, že ho spustí po provaze do jámy a pokud se vrátí živý a řekne jim, co viděl, dostane svobodu. Už v polovině se muž nechal vytáhnout zpátky, byl strašně vyděšený, vypadal jak stařec a prohlásil, že spatřil tak strašné věci, že si raději odpyká svůj trest než se spustit ještě níž.
Bránu do pekel prý hlídá duch mnicha bez tváře. Dále tu prý straší vůdce švédských zběhů (za třicetileté války), kterého zastřelili místní myslivci.

Neobvyklé fresky a malby

Kromě vyobrazení kentaura mířícího na vedle stojícího člověka šíp a ještě k tomu levou rukou, což zrovna není obvyklý motiv středověkých evropských fresek se zde nachází fragment keltské malby, jejíž vzor připomíná keltský (pohanský) slunečný kult. Dodnes je záhadou, kdo, kdy a proč ji namaloval, když všichni známí majitelé hradu byli určitě křesťané.
Doteď nebyl ani vysvětlen účel tajné místnosti s oknem, která byla nalezena poměrně nedávno při rekonstrukci hradu a není zanesena v žádných plánech ani o ní neexistují historické zmínky.

Děsivá noc Karla Hynka Máchy

Básník Mácha kdysi strávil na hradě noc.

Podle dopisu, který poté napsal svému příteli, se zde přenesl do roku 2006. Zjevila se mu dívka, která před Máchou otevřela něco jako skříňku s pohyblivými obrázky (digitální kameru?). Na obrázcích byli podivně (pro Máchovu dobu) oblečení lidé, které sem přivážely příšery se svítícíma očima (autobusy?) a v dálce viděl i další svítíci příšery (paneláky?). Návštěvníci podle něj byli slepí (měli sluneční brýle?). Viděl také oplocení, které tu sice nestojí, ale je navržené a vyprojektované. Do oblasti kolem hradu zasadil Mácha i děj svého díla Cikáni.

Moderní záhady

Tajuplné atmosféře hradu dodává i to, co se tu dělo relativně nedávno. Za 2. světové války tu prý měla být laboratoř pro vývin čistokrevných árijských dětí. Nacisté to ale popírali-prý tam měli "jen" nevěstinec.
V 80. letech patřil hrad státnímu podniku Spolana Neratovice, který zde zamýšlel vybudovat sanatorium pro pracující a příslušníky spojeneckých vojsk. Při hledání vody vyvrtali studnu, jejíž voda byla silně radioaktivní. Byla pekelná? Tato záhada se ale nakonec vysvětlila-radioaktivní odpad sem přicházel podzemními cestami z desítky kilometrů vzdálené obce Hamr na Jezeře, kde se tehdy těžil uran.
Ale ještě jedna záhada-fotky z tohoto hradu prý nikdy nevyjdou dobře a jsou rozmazané...
Mimochodem, za komunistů zde dělal kastelána Svatopluk Karásek, písničkář, evangelický duchovní a tehdy disident (dnes politik), který tu potají dovolil skládat a nahrávat písničky kultovní, režimem zakázané, kapele Plastic People of the Universe (jejich debutové album, které pak vyšlo v Kanadě, bylo natočeno právě na Housce).

Dnes patří Houska rodině Šimonků, která jej rekonstruuje a od roku 1999 zpřístupnila hrad poprvé v dějinách veřejnosti.

houska2

Zdroje:

tinyurl.com/996elms

tinyurl.com/8bcg6j5

tinyurl.com/94jzdxe

tinyurl.com/97f5f4m

tinyurl.com/8va73nr

Zdroj obrázku a další podrobný článek: fos.tym.cz/view.php


 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře