Moje cesta k lamům
V této knize lama Ole vypráví o své svatební cestě s Hannah roku 1968 do Nepálu a Tibetu. Zde se zamilovali do učení 16.Karmapy Rangdžunga Rigpä Dordže. Jeho Svatost Karmapa je považován za nejdéle vědomě se zrozujícího lamu (tibetsky tulku) Tibetu a je označován jako "živý buddha". Je duchovní hlavou linie Karma Kagjü, jedné ze škol tibetského buddhismu. Linie karmapů pokračuje nepřerušeně již 800 let. Vyhledání a rozpoznání následujícího vtělení karmapy bývá úkolem nejbližších souputníků či žáků předešlého karmapy. Děje se tak obvykle na základě indícií, které za tím účelem karmapové zanechávají. Často se může jednat o dopis, v němž odcházející karmapa označí místo a čas narození svého "následovníka", jeho rodiče nebo zvláštní okolnosti a znamení, jež budou jeho narození provázet. Rozpoznání může napomoci také zvláštní chování dítěte, jež je vtělením nového karmapy – může například rozeznávat osoby či předměty spojené s předchozím karmapou, které ve svém novém vtělení neměl žádnou možnost vidět nebo se s nimi setkat. (pozn.wiki cs.wikipedia.org/wiki/Karmapa).
Ole a Hannah byli jedněmi z prvních karmapových západních žáků, učili se však i u dalších učitelů, kteří s ním byli spřízněni (např.u Lobpöna Ccheču rinpočheho, jednoho z největších buddhistických učitelů v oblasti Himálaje). Ze začátku patřili mladí manželé k hnutí hippies, hodně kouřili hašiš a experimentovali s LSD. Ole přiznává, že i pašoval lehké drogy do Dánska. Brzy však zjistili, že pod vlivem drog jejich meditace a duchovní rozvoj nikdy nebudou úspěšné a změnili styl svého života.
V roce 1972 poslal 16. Karmapa lamu Oleho a jeho ženu Hannah učit buddhismus na Západ. Dostali za úkol učit a zakládat na Západě buddhistická centra ve jménu 16. Karmapy. Zmocnil je k udělování slibu bódhisattvy a útočiště, obřadu při kterém se člověk formálně stává buddhistou.
Buddha a láska
Zde lama Ole popisuje, jak dosáhnout šťastného a trvalého partnerského vztahu na základě buddhistického učení a vnímání světa. V knize se zmiňuje o různých oblastech vztahu-jak a proč vzniká, jak se mění po založení rodiny, kdy je dobré nic nepřinášející vztah, kde jsou partneři rozdílní a jen se trápí, ukončit, jak se zbavit rušivých pocitů, hovoří o rozdílech mezi muži a ženami a jak by se od sebe měli navzájem učit, popisuje typologii několika základních buddhovských rodin a vysvětluje podstatu tantry, která je dnes na Západě často nesprávně chápána. Hlavním cílem je podle něj, aby pár šířil svou lásku nejen navzájem mezi sebou, ale i mezi ostatní. A nejdůležitější je pochopitelně dosáhnout ideálního spojení ženského a mužského "prvku", protože jinak nebude život ani dosažení osvícení celistvé. I Buddha bývá zobrazován se svými stálými společnicemi nebo v ženské formě.
Na učení lamy Oleho se mi líbí, že si nehraje na svatouška jako někteří hinduističtí (HK) guruové a otevřeně mluví i o své divoké minulosti. Navíc od spousty jiných duchovních učitelů a náboženství či filozifií celkově nedegraduje sex na něco špinavého, co má sloužit jen za účelem plození dětí, ale jako důležitý aspekt milostného vztahu, který má být pro muže i ženu něčím krásným. Má i volnější pohled na nevěru (např.život ve velké rodině i s novými partnery a jejich dětmi).
I díky těmto nezkostnatělým názorům je dnes buddhismus Diamantové cesty na Západě tolik oblíbený. Narozdíl od mnoha jiných filozofií a náboženství nepopírá podstatu a přirozenost člověka, ale pozitivně jej podporuje v duchovním rozvoji bez omezení, která mohou mnoho lidí odradit.
Na obrázku (zdroj kadampa.org/en/reference/buddhas/avalokiteshvara/) je Buddha ve formě Milujících očí (tibetsky Čenrezig, v sanskrtu Avalokitešvára).