A taky jsem si svátky zkazila asi spíše svou vinou. Neumím totiž nikdy říct, co mě trápí nebo mi vadí a pak se dotyční, kterých se to týká, diví, když zničehonic to ve mně přeteče a začnu být protivná a uražená (což mi připománá ten vtip o první ženě na Měsíci...). Takže jeden z dotyčných se tedy naštval na mě, neodepisuje na zprávy, nebere telefony, ještě si napsal na FB (nejmenoval mě, samozřejmě, ale je to jasné), jak jsem ho odkopla (wtf) a chybí mi tolerance a trpělivost (wtf na druhou! tu nemá nikdo se mnou, řekla bych, já jsem trpělivá až moc, dokonce tak, že jsem propásla svou šanci). No, ale jestli si to nenechá osobně vysvětlit, že šlo prostě o hloupé nedorozumění, tak to beru tak, že ve skutečnosti nikdy o mě vážný zájem neměl. Radši se už nebudu vídat s žádnýma klukama (kromě nejlepších přátel), protože už párkrát se mi letos stalo, že jsem myslela, že se někomu líbím...to už ani není naivita, ale hloupost. Věřit ještě, že bych někoho zajímala víc než jen kamarádka do nepohody nebo Vendulka utěšitelka. Já jsem taková vrba pro každého (samozřejmě lepší, než kdybych měla pověst nějaké drbny nebo pipky, které je lepší nic nesvěřovat a nic s ní neprobírat), ale že i třeba já si něco myslím nebo mě něco trápí, to už nikoho nezajímá (a jsme zas na začátku, když to nedám najevo, dokud není pozdě, že). Hlavně mě štve, že se tak nechám zdrchat i lidmi, se kterýma ani nic vážného nebylo. Co teprve, kdybych to zas s někým nechala zajít dál...Ne, díky, raději si pořídím dalšího psa a chci mít pokoj.
No, dneska to je jak výlev do Bravíčka, takže radši končím. Přeji všem lepší závěr roku a šťastný vstup do nového.
Zdroj obrázku: FB stránka Queens of Darkness