Křikzticha (Potmě): Non vulta

1. říjen 2014 | 11.38 |
Nikdy nevíš kdo je na druhý straně - nikdy nevíš co se stane – něž  se to stane – nikdy nevíš, na čí jsi straně, dokud se ti to nestane
Stovky proseb stovky omluv hodiny ticha – ve třináctý komnatě krátký psaní – pár drobných na stole pár hodin odříkání – válka je v nás – válka beze zbraní
Bitevní pole v mý hlavě neutichá – stále slyším prosby zjizvenýho břicha – stále tě cítím pod srdcem dýchat a tlouct - hloub a hloub
Necítím svou kůži nese zbytky těch – kteří prošli po hrotech nevinnýho těla / dneska po těch krocích zůstalo bahno a cesta zatemnělá 
21 gramů dvě zlomený křídla 21 gramů ta šílená tíha - prázdny slova prázdný věty – tisíce jizev - vyhaslý cigarety - zbytečnej příběh - ztracený holky a zbabělýho kluka co na bílou zeď napsali non vulta
láska která bolí v prázdnotě vět - dvě křídla zlomený - těch několik vět -  zbytečnej příběh ztracený holky a zbabělýho kluka co na bílou zeď napsali non vulta
Naše minulosti  - zakopaný v hrobě - zápasy ve tmě – náhrobky těla - ten hrob je v tobě ten hrob je ve mně – vteřina kdy hnízdem vrána proletěla - pár drobných na stole pár hodin odříkání – válka je ve mně – válka beze zbraní - snažím se smýt otisky stop – snažím se ti vrátit právo na život
příběh co jsme napsali jsi dávno zapomněl – každý ráno hledám otisky těch křídel - který ve mně zvedaj oblaka prachu – každej den utíkám hlasu svýho strachu – tys podepsal ortel v růžovejch peřinách – já zůstala sama a dostala strach - tys utek pryč a já jsem teď vrah – polykám život v bílejch pilulkách
zbytečný příběhy se dějou příliš často – hazardujem s životem, hazardujem s pravdou – hrajem si na bohy – hrajem si na matky – v kočárech mysli vozíme ostatky
obětí co leží na skládce gravidity – děti non vultan – nejtežší hříchy – 21 gramů dvě zlomený křídla 21 gramů a ta šílená tíha
Snažím se smýt stopy tvých stop – snažím se vrátit právo na život – snažím se marně – už nejsem žena – já jsem hrob – já jsem hrob
stává se často že si člověk nevybere - jednou dá život - jednou ho vezme
šest týdnu s tebou co nejde zapomenout - černobílejbílej papír a na něm žádný jméno
ortel co jsem vyřkla, slyším pořád v hlavě - vražda je ve mně / vražda a beze zbraně
neměla jsem sílu neměla na výběr - pořád cítím na zádech otisky zlomenejch křídel - co se nenarodí - co byla tu málem - kudy jen bloudí -ve mně je tma a na bílým břiše napsáno non vulta
zbytečný příběhy se dějou příliš často – hazardujem s životem - hazardujem s pravdou – hrajem si na bohy – hrajem si na matky – v kočárech mysli vozíme ostatky
minulosti kterou nemůžeme změnit stovky proseb stovky omluv - který nejde neříct

nejsou omluvy plýtváme slovy - učíme se zkušeností - která pořád bolí - vidí jak brečíš mají tě za blázna nevidí křídla co mávají do prázdna - nevidí křídla co mávají do prázdna 

Zpět na hlavní stranu blogu

Moderované komentáře