Je suis humain

6. říjen 2016 | 22.21 |

imagineYou may say I'm a dreamer, but I'm not the only one. I hope someday you'll join us and the world will be as one.

Pročítala jsem si komentáře, které mi unikly, když jsem je pravidelně nekontrolovala a pod článkem, kde si dělám legraci z toho, že někteří lidé věří na nadvládu iluminátů se mě pán ptá, jestli náhodou nejsem židovka-asi došel k závěru, že tím, že popírám existenci iluminátů, chci zamaskovat, že jsem ve skutečnosti židozednářka, která k nim patří :-D Tak židovka teda fakt nejsem, ani žádné Rothschildovy v rodokmenu bohužel nemám, jó, to bych byla za vodou Nevinnik Nejsem ani křesťanska, ani ateistka, ani wiccanka ani buddhistka, jednu dobu jsem se kamarádila s krišňákama (mám tu ještě i rubriku) a doteď, když potkám průvod, tak s nimi pokecám a koupím si knížku, ale bydlet někde na farmě jen v jejich společnosti, to by mi asi brzy hráblo. Nejsem samozřejmě ani muslimka, můj virtuální kluk je (o mém osobním životě někdy jindy) a můžu teda říct, že člověk, pokud zrovna nemá příležitost cestovat (i když věřím, že příští rok ho navštívím, inshallah Mr. Green protože jsem si zamilovala i jeho zemi, resp. jejich speficický region Love), tak v dnešní době není problém si na netu, třeba FB, naklikat lidi z celého světa a začít si s nimi povídat, sledovat fotky z každodenního života a vzájemně si psát o svých zemích a kultuře, navíc je to mnohem prospěšnější, než používat sociální sítě třeba ke sdílení hoaxů (a celkově ke sdílení nenávisti, jak je dnes v módě)...samozřejmě osobní kontakt je mnohem víc, ale za tu dobu, co jsem tu nebyla, jsem měla vztah s cizincem i nevirtuální a ačkoli to nedopadlo dobře, řekněme prostě, že ČR mi začala být trochu malá...

Ale zpět k mému výčtu. Kromě toho, že nepatřím k žádnému náboženství, nejsem ani vlastenec (myslím ve smyslu toho dnešního "vlastenectví", které se projevuje spíše nesnášenlivostí k jiným zemím a národům a tak celkově si myslím, že národní obrozenci by se v hrobě obraceli, kdyby viděli, kdo všechno dneska o sobě huláká, že je vlastenec, o jejich chabé gramatice a pravopisu nemluvě), ani slušný Čech (ve smyslu informace mám z Blesku, Novy a tzv. alternativních, často prokremelských médií a za můj posraný život můžou Havel/Kalousek/EU/USA/uprchlíci/Cikáni/ilumináti, přeju si, aby sousedovi chcípla koza a většinu volného času, poté, co přijdu z práce, kterou nesnáším, protože ti odporní kapitalisti, pro které dřu, se mají líp, hrdinně horuji za svůj národ a jeho obranu v diskuzích na FB nebo v knajpě u piva) a dokonce ani sluníčkář (pokud sluníčkář znamená, že tu chci 5 milionů uprchlíků a příští rok slavit ramadán místo Vánoc-to opravdu někdo chce? Já teda nikoho takového neznám, takže vlastně ani neznám žádného sluníčkáře Cool leda jsem asi sluníčkář ve smyslu, že bych ostatní lidi nerozemlívala do masokostní moučky a netopila jejich děti ve Středozemním moři). Nejsem ani Charlie ani Nice, ale ani Aleppo a připadá mi ujeté, jak lidi mezi sebou srovnávají, kde umírá víc lidí, jestli ve válkách nebo při teroristických útocích, jestli Evropanů nebo Syřanů...je snad mezi nimi ve smrti rozdíl?

Jsem v první řadě člověk, duše (ten důraz na duši mi asi zůstal ještě z těch krišňáckých dob :-), žena-to nevyzdvihuju z nějakého feminismu, ale protože na světě existují muži a ženy proto, aby se doplňovali, což ale pořád spousta lidí nechápe...a slušní Češi taky ne...každý 11. člověk v ČR (předpokládám, že naprostá většina z toho jsou ženy) má zkušenost se znásilněním nebo se zneužíváním-a ne těch 5,5 uprchlíka u nás asi nejsou pachatelé, takže jako super, nekamenujeme se tu za nevěru, to je fajn, ale dát vaší Maruně pár facek, když přijdete z hospody a pak psát v diskuzích něco o barbarech z východu, to je vtipné, možná by stačilo zamést si před vlastním prahem?). Teprve pak jsem Čech (mám svou zemi ráda, protože na světě je takových 80-90 % zemí, kde se žije hůř), věřící, příznivec nějaké politické strany nebo hnutí, fanoušek nějakého sportovního týmu atd.

Někdo mi někde psal, že mám "srdce jak malé dítě" a nebyl to kompliment...já to chápu, jsem naivní a vždycky čekám to dobré a pak si nabiju držku, ale to nní k chlubení se. Naučit se být asertivní bych potřebovala jako sůl :-( Ani nejsem žádný sluníčkový človíček (teď to myslím duchovně, ne politicky), který by lidem, co mu ublížili, přál do života vše nejlepší, odpouštěl jim a modlil se za ně...pche, doufám, že karma na vás nezapomene :-D a fakt mě netěší vidět lidi, které jsem poznala jako největší nuly a alkáče na předních místech kandidátky do krajských voleb :-D Nejsem o nic horší ani o nic lepší, než většina lidí na světě, jen nemám potřebu přidávat se k té současné celonárodní hysterii a prostě jsem JENOM člověk...je to tak těžké?

Zdroj obrázku

Zpět na hlavní stranu blogu

Moderované komentáře

RE: Je suis humain radus 12. 10. 2016 - 07:52
RE(2x): Je suis humain marieke 13. 10. 2016 - 19:22