Dr.Samuel Johnson (1709-1784)
Tuto knížku rozhodně nedoporučuji nadšeným ranním ptáčatům, workoholikům, moralistům, konzervám, ředitelům velkých podniků, kteří vykořisťují své zaměstnance a pochopitelně odpůrcům lenošení. Doporučuji všem ostatním ;-D
Kniha plná břitkého britského humoru doplněna mnoha citáty, básněmi a úvahami slavných lenochů (G.K.Chesterton, Oscar Wilde, Robert Burns, Jerome Klapka Jerome, John Keats, R.L.Stevenson, Walt Whitman, John Lennon, Voltaire, Mark Twain...) je výborným průvodcem toho, jak "správně" lenošit a užívat si života, rozjímání, snění i zábavy. Zamýšlí se nad dopady průmyslové revoluce, dělnického hnutí, konzumu a kapitalismu, tudíž některým lidem může přijít buřičská až levičácká, ale autor neodsuzuje práci. Odsuzuje pouze práci do které chodíte s nechutí, jen abyste měli na zaplacení účtů a daní. Naopak vyzdvihuje dělat cokoliv, co vás baví, věnovat tomu kolik času je potřeba, být svým vlastním šéfem a žít skromně, tak aby se člověk nepachtil pro peníze jen aby si mohl koupit kdejaký výstřelek. Propaguje myšlenku pracovat cca 4 hodiny denně-během obvyklé 8hodinové pracovní doby (nebo i více), která navíc začíná brzkým vstáváním je totiž práce po několika hodinách nekvalitnější a zbytečnější.
Sám to vysvětluje takto: "Pokud se vám někdy stane, že vám v práci dají padáka, doporučuji vám, abyste děkovali Bohu na nebesích. Sám jsem byl na podpoře, když jsem poprvé pojal myšlenku založit časopis o lenošení. Jako nezaměstnaný jsem trávil dlouhé chvíle ležením v posteli a ve vaně. Ovšem právě tato požitkářská (i když přiznávám narušovaná pocity viny) protažení ve stavu hypnagogie mi dala základ pro to, abych si vytvořil takový pracovní život, který mě naprosto těší. I později jsem lehával v posteli a představoval si ideální život-žít na ostrově Eigg (vzdáleném skotském ostrově a nejkrásnějším místě na světě); po ránu číst a psát, po chvilce zdřímnutí sekat odpoledne dřevo; a večer strávit popíjením. Očividně nemožné. Nicméně během posledních 7 měsíců, co píšu tuto knihu, žiji na překrásném místě, pracuji každé ráno, trávím každé odpoledne na zahradě nebo na útesech či v kůlně a po večerech jím, popíjím a povídám si."
A dále: "Peníze mohou představovat problém. Jedno je ale jasné, a to, že mít práci je samo o sobě drahé, zatímco živobytí trávené jako tvořivý nezaměstnaný, je mnohem levnější. Pokud pracujete z domova, zjistíte, že všechny pracovní výdaje-cestování, kávy, sendviče, obědy, pití, které si dáte s kolegy po práci-zmizí, a tak nepotřebujete tolik vydělávat..Zjistíte, že pokud se stanete pánem svého času, vaše touha po konzumních věcech a drahých dovolených a jídlech v restauracích se zmenší...Všechen čas můžete využít k vydělání peněz, můžete začít nový byznys, vymýšlet projekty na volné noze, vytvářet webové stránky...Malujte, spravujte, čtěte, pište, dělejte do hudby."
Kniha je rozdělena na hodinové časové úseky (od 8 do 7 ráno) s názvy jako Probudit se bolí, Ulít se pro zábavu i výdělek, Smrt oběda (ta se zabývá tím, jak byl požitkářský oběd degradován kvůli rychlému tempu moderní společnosti na hamburger ve fastfoodu nebo sendvič v bufetu), Toulky, O rybaření, Sex a lenost, Umění konverzace, Meditace, O dovolené nebo Denní snění. Zmiňuje i slavné odpůrce lenošení, např.Edisona, Benjamina Franklina nebo konzervativní bývalou britskou premiérku Margaret Thatcher o které píše: "M.T.tvrdila, že spí pouze 4 nebo 5 hodin denně. Tento údaj používala k tomu, aby se prezentovala jako tvrdý dříč, a aby se tak ostatní cítili provinile. Ve skutečnosti však chronický nedostatek spánku pravděpodobně přispěl k její katastrofální politice. Dokážu si celkem dobře představit, v jakém mátožném stavu musela být, když ji napadlo zavést daň z hlavy. Když se totiž člověk nevyspí, šílí, je podrážděný, tupý a vybíjí si to na ostatních." (Myslím, že to sedí i na naše politiky, asi by měli víc spát :-D).
Na závěr je bibliografie klasiků, z nichž autor citoval a několik zajímavých stránek, např.hnutí Slow Food, Hnutí kreativní alternativy mzdovému otroctví nebo o tom jak pěstovat vlastní zeleninu.
O autorovi:
T.H. (nar.1968) je britský publicista píšící pro různé noviny a časopisy (např.rodičovský sloupek pro Daily Telegraph nebo pro další prestižní deník Guardian) a kromě toho vydává časopis Idler (Lenoch). Se svými přáteli také založil firmu, která do Británie dováží absint (podle něj oblíbený nápoj lenochů a snílků). Jeho knihy-Jak být líný, Jak být volný a Líný rodič se staly bestsellery.
V současnosti žije na venkově v Devonu se svou přítelkyní Victorií a třemi dětmi.
A na závěr ještě jeden citát: "Mám svůj sen. Jmenuje se láska, anarchie a svoboda. Jmenuje se být líný."
Zdroj obázku: DA od uživatelky PlastikStars plastikstars.deviantart.com/