Pohovory, pohovory, pohovory, Vánoce

Vzhledem k tomu, že jsem za tenhle měsíc (resp. poslední 3 týdny) měla asi 10 povorů (radši to ani nepočítám, aby mě z toho neobcházela hrůza ještě víc), tak už mi zas nějak nezbývala energie něco napsat. Co by taky člověk psal, když mu po každém napsali nebo zavolali, děkujeme za účast, ale vybrali jsme jiného kandidáta. Takže když mi přišel mail z jednoho hotelu na pozici recepční, že můj test z angličtiny byl nejlepší (to by mě teda zajímalo, jak na tom byli s angličtinou ostatní uchazeči, protože jsem tam psala úplné bláboly, o gramatice-někdy zjišťuju, že si nemapatuju ani poučky, co se berou někdy na základce-nemluvě) a že jsem tedy prvním vhodným kandidátem (ale dají definitivně vědět až v lednu), tak jsem si to musela přečíst 3x, jestli nemám vidiny. Bohužel by zrovna tohle asi nakonec neklaplo kvůli dojíždění (4 dny dvanáctky bez ubytování, tzn. 2 hodiny k tomu v buse/vlaku a kdyby mi směna vyšla na víkend, tak bych musela vyrazit ve 4 ráno, protože jinak nic nejede), ale samozřejmě to budu brát v potaz, pokud se ještě ozvou. Nejradši bych totiž v té oblasti cestovního ruchu zůstala. Měla jsem i 2 pohovory přímo do cestovky, ale jeden jsem vyloženě pokazila, protože paní se zeptala na 4 země, jaké je v nich moře a já si vybavila jen Tunisko (Středozemní, protože můj virtuální kluk žije ve vedlejší zemi) a nevzpomněla jsem si v té nervozitě ani na to, jaké moře je v Bulharsku V druhé cestovce to už bylo lepší, dokonce mi pochválili, že mám moc hezky zpracovanou nabídku zájezdu a fiktivní leták na last moment, že jde poznat, že už jsem to dělala, ale taky nakonec klasické Děkujeme za účast, ale dali jsme přednost jinému kandidátovi...

Z jiného soudku byl třeba zajímavý pohovor na finanční úřad, aspoň jsem si udělala představu, jak to chodí (test a mluvení před několikačlennou komisí jako na zkouškách ve škole). Udělala jsem si k tomu výtah z daňových zákonů (20 stran malým písmem), ale ani to nestačilo, hlavně na tom druhém (byly dva, každý na jiné oddělení) jsem byla mimo...v jednom jsem uspěla, ale mezi 3, kteří pokračovali dál jsem se nedostala, v tom druhém jsem neuspěla, ale to bylo fakt tak spíš na zkoušku, jak už jsem psala, myslím, že jsem dyskalkulik, tak by to asi nebylo pro mě.

Pak jsem ještě měla pohovor, kde jsem poprvé mluvila anglicky (většinou vám uvěří, že to umíte ), řekli sice, že jde poznat, že nemluvím každodenně, ale že v pořádku, ale to nakonec taky nic (tam je asi zarazilo, že jsem chtěla málo peněz S tím mám taky problém, hlavně to beru podle toho, že bydlím na maloměstě + nemám dlouhodobou praxi, většinou se zhruba trefím, tady jsem se teda netrefila :-D takže radši mám, když už je to v inzerátě).

Nakonec teda úplně poslední pohovor před Vánoci tam jsem jela už úplně s odporem unavená z toho neúspěšného ježdění po celém regionu (většinou se ozývám na pozice půl hodiny až hodinu od mého města, protože tady je to mrtvé úplně) a z Děkujeme, ale vybrali jsme jiného kandidáta...paní mi dokonce rovnou ukazovala, co bych dělala, což je fajn, ale ukazovala mi to na nějaké své objednávce, kterou zrovna dělala takže jaksi "odprostředka" takže jsem vůbec nechápala o čem mluví, naštěstí i kolegyně jí říkaly, že takto mi to přece nic neřekne a ať mi spíš vysvětlí nějaké úplné základy. Když jsem se pak vrátila za personalistkou, tak jsem jí řekla, že teda nevím, byla jsem trochu rozhozená, ale ona na to, že každý začátek je těžký všude a že bych to měla určitě zkusit a na druhý den mi volali, že z jejich strany vše v pořádku a už tak mluvili stylem, že se mnou počítají, tak jsem teda řekla, že jo, i když jak píšu, z té "ukázky" jsem moc nepobrala, s cestovním ruchem to nemá společného nic a paní říkala, že je k tomu potřeba logické myšlení a organizační schopnosti, v čemž si moc nevěřím ale tak uvidím...je to sice taky na dojíždění, 50 minut cesty, ale prac. doba klasická kancelářská od půl 8 do půl 4 a samozřejmě volné víkendy-ty hotely a obchody to už vím, že se na dojíždění moc nedá :-(

Jinak mě kamarád (vystudoval učitelství dějepisu a ZSV pro ZŠ, ale po škole pracoval u nás ve fabrice, protože tohle je město na hovno, ze kterého každý normální vystudovaný člověk stejně dřív nebo později zdrhne a nakonec se odstěhoval do Budapešti) pořád lanaří, ať to zkusím v Maďarsku na helpdesku, že potřebují česky mluvící s trochou angličtiny a volají tam lidi, když jim nejede tiskárna apod. nebo chtějí něco reklamovat, že většinou naberou všechny (jeho "zkušenosti" s IT prý byly, že měl účet na Youtube, což jim rovnou řekl a v pohodě :-D) a vyhazují jen když někdo na tu práci vyloženě kašle nebo chodí pod vlivem a že v B. je levněji než třeba v Praze...nevím, možná někdy na zkoušku, pokud zjistím, že tady tohle teď (nastupuju 2.1.) nebude pro mě? Jen se už obávám, že pro mě asi není vůbec nic

Jinak tedy všem čtenářům šťastné a veselé a vše nejlepší do nového roku, i když už několik let nechápu, proč si ty 3 dny v roce najednou všichni přejou pohodu, klid, lásku a mír, když zbytek roku si závidíme, nadáváme v diskuzích a hejtujeme celý svět...Já si taky něco přeju, zvlášť s tou odpornou třicítkou na krku (za necelý měsíc), ale to už je reálnější ten jednorožec, jak je to v tom vtipu, takže se mi to ani nechce řešit...

Zdroj obrázku: Virgin Radio Lebanon