Já vím, že vy, dlouhodobí čtenáři mého blogu, pochopíte, co tím chci říct, ale znám lidi, co mě prostě musí všelijak urážet a překrucovat cokoliv řeknu.
Jinak mě, už dlouhodobě, trápí ještě jedna věc. Mám pocit, že spousta lidí, momentálně tedy hlavně spolužáci, se mi ozývá jen když potřebujou poradit s úkolem, opsat sešit, půjčit učebnici atd., ale většinu hodin sedím sama a když se někoho zeptám, jestli nepůjde po škole na hodinku na kafe (protože pařby do rána na Stodolní mě už nelákají :-( ) tak najednou nikdo nemůže. Už na střední jsem nejlepší kamarádce vypracovávala úkoly a témata do angličtiny a ona za to dostávala jedničky, ale prostě se bojím říct ne, aby mě pak nepomlouvali, jak ta Markéta nikomu nepomůže. Takže otázka-jak se naučit být asertivní a říkat ne? Samozřejmě, že půjčit někomu sešit nebo učebnici není nic hroznýho, ale když se jinak chovají tak, jak jsem popsala výše, nebo přímo spoléhají na to, že si nemusí nosit učebnici a psát poznámky, protože jim to někdo půjčí tak mi to vadí.
Jinak jsem ale šťastná, protože mám nejlepšího přítele na světě
Nevím, jestli to čteš, miláčku a říkám ti to často, ale chci, aby to věděli všichni (a je mi jedno, jestli někomu přijde vyznávání lásky na Facebooku nebo na blogu trapné, stejně se nikomu nezavděčím, napřed jim vadily moje depresivní statusy a teď moje zamilované statusy-nakašlat ;-): Miluji tě a je mi s tebou a u tebe krásně!