Marieke | Stieg Larsson: Milénium

Severská krimi je v dnešní době značkou kvality a oblíbená četba i českých milovníků detektivek. Skandinávští autoři rychle šlapou na paty svým známějším britským a americkým předchůdcům. Ještě před revolucí byly u nás populární detektivky švédských autorů Maj Sjöwall a Pera Wahlöö se sympatickým detektivem Martinem Beckem. Další boom začal před 4 lety, kdy nakladatelství Host vydalo první díl Larssonovy trilogie Milénium ke které se za chvíli dostanu. Stejně tak už asi každý slyšel o bestsellerech norského spisovatele Jo Nesbøa (nejsem si jistá skloňováním). Jiná známá jména jsou třeba islandský autor Arnaldur Indridason nebo švédská manželská dvojice píšící pod pseudonymem Lars Kepler a další se stále objevují.
Proč jsou skandinávské detektivky tak populární? Často mají i zajímavý společenský a politický přesah, i když třeba v příbězích již zmiňované dvojice Sjöwall-Wahlöö nám to dnes může přijít naivní, jelikož jejich hrdinové obdivovali marxistické myšlenky a snili o spravedlivém socialismu, což však nesnižuje výborné zápletky. Hrdinové severských krimi jsou nám, Čechům, možná i sympatičtí tím, že zdaleka nejsou dokonalí a bez chybičky jako někteří anglo-američtí detektivové a třeba si i rádi přihnou. A koho by nefascinovala drsná severská příroda?
Více o tomto fenoménu třeba zde a zde.
 

Teď už ale k Larssonově výborné trilogii.

Muži, kteří nenávidí ženy-V první díle se seznámíme s investigativním časopisem Milénium, který vedou talentovaný novinář Mikael Blomkvist a jeho dlouholetá kamarádka a občasná milenka Erika Berger. Mikael má ale zrovna problémy. Obvinil známého magnáta Wennerströma z nekalých obchodů, ale nakonec neměl dostatečné důkazy a je odsouzen za pomluvu na pár měsíců do vězení. Předtím však přijme nabídku stařičkého průmyslníka Vangera, který chce po 40 letech konečně vyšetřit náhlé zmizení své milované neteře Harriety.
Při práci na případu se Mikael setkává s tajemnou Lisbeth Salander, potetovanou punkerkou se kterou se velmi těžko vychází. V pubertě dokonce byla v psychiatrické léčebně a dodnes je víceméně nesvéprávná-má poručníka, známého právníka, kterého ale nenávidí, protože je "sadistický dobytek a násilník". Jediní lidé se kterými osamělá Lisbeth vychází jsou její bývalý poručník Holger, který ale utrpěl těžkou mrtvici a šéf Dragan, majitel bezpečnostní agentury pro kterého Lisbeth pracuje jako soukromé očko. Dragan brzy zjistí, že je mimořádně schopná, ale ani on netuší, že tato droboučká podivínka je ve skutečnosti geniální hackerka světového formátu.
Díky svým schopnostem pomáhá Lisbeth Mikaelovi rozkrýt krvavou historii Vangerovy rodiny i konečně najít pravdu o Wennerströmových obchodech a očistit Mikaelovo jméno.

Dívka, která si hrála s ohněm-V druhém dílu plánuje časopis Milénium vydat velkou reportáž o propojení vlivných švédských osobností na obchod s bílým masem. Hlavní výzkum dělají Mikaelovi přátelé-novinář Dag a jeho partnerka Mia. Dag o případu píše i knihu. Ještě před jejím vydáním jsou však oba brutálně zavražděni a ve stejný večer je nalezen zabit i Lisbethin poručník. Hlavní podezřelou je tak Lisbeth, která byla předtím u Daga a Mii na návštěvě. 
Skoro celé Švédsko okamžitě považuje Lisbeth za psychopatickou nebezpečnou vražedkyni a rozjede po ní pátrání, ale Mikael nevěří, že by dívka, i přes své mouchy, měla důvod zabít tři lidi. Hledá důkaz její neviny a zároveň chce do konce dovést Dagovo a Miino pátrání. Horkou stopou se pro něj stává, když se dozví o jistém ruském špiónu Zalaščenkovi, který v 70. letech zběhl od KGB a získal azyl ve Švédsku, kde se živí kriminální činností. O jeho existenci ví jen několik vysoce postavených členů tajemné složky bezpečnostní policie-Sekce.

Dívka, která kopla do vosího hnízda-V závěrečném dílu tráví Lisbeth většinu času v nemocnici, když jako zázrakem přežila pokus o vraždu ze strany Zalaščenka a jeho brutálního syna. I odtud však dokáže využít své neuvěřitelné počítačové schopnosti, aby očistila své jméno a pomohla Mikaelovi v pátrání. Ten teď rozkrývá činnost nebezpečné Sekce, čímž se dostává i do ohrožení života. Zároveň se rozplétá celá Lisbethina minulost, včetně dávného pobytu v psychiatrické léčebně. Pokud se Lisbeth podaří dát dohromady důkazy a vysvětlit jak to vše bylo, může to otřást celou společností-a také mnoha vlivnými lidmi.
Druhá zápletka se odehrává kolem Eriky, která získala místo ve velkém národním deníku. Má za úkol dostat jej z ekonomické krize a zvýšit čtenost, ale mužští kolegové její rady neposlouchají a házejí jí klacky pod nohy. Někdo z nich se navíc neštítí psát jí výhrůžné maily a vloupat se do domu.
Asi nejnapínavější díl s prvky politického a špionážního thrilleru, od jehož posledních 200 stránek jsem se nemohla odtrhnout :-)

O autorovi:
Karl Stieg-Erland Larsson se narodil 15. srpna 1954 ve městě Skellefteå na severu Švédska. Dlouhodobě se zajímal o problematiku pravicového extremismu. Když bylo v roce 1995 8 lidí ve Švédsku zavražděno neonacisty, založil organizaci Expo a stejnojmenný časopis jehož se stal šéfredaktorem. Je zaměřen na investigativní články na téma neonacismu, rasismu, nedemokratických a antisemitských tendencí ve švédské společnosti a čtvrtletně vychází dodnes. 
Ve Švédsku byl  Larsson tedy už známým novinářem a odborníkem na pravicový radikalismus proti kterému vystupoval, ale po celém světě ho proslavila až trilogie Milénium. Původně plánoval 10 dílů. To však bohužel nestihl a zemřel i dříve než byly jeho knihy vydány a staly se bestsellery-v pouhých 50 letech 9. listopadu 2004 ve Stockholmu na silný infarkt.
Trilogie byla zfilmována švédskými režiséry a byl natočen i seriál. Americké remake prvního dílu natočil David Fincher (mj. filmy Podivuhodný případ Benjamina Buttona nebo The Social Network).