Joyce Carol Oates: Tetované děvče

20. prosinec 2007 | 20.31 |

Tento komorní, psychologický a místy až drsně naturalistický román mistrně popisuje 2 hlavní postavy, jejichž cesty se osudově a zcela náhodou spojily.
Mladá dívka Alma pochází z města, kde "stále hoří", pod zemí jsou opuštěné doly ve kterých často propukají požáry, mnoho lidí se už odstěhovalo, protože vláda se o zapadlé městečko nestará a je tam bída a nezdravý vzduch. Alma je problémová dívka, utíká před zatykačem, bere drogy, živí se s prostitucí, muži ji znásilňují, využívají a týrají, po jedné divoké noci se vzbudí s podivným tetováním na rukou a na tváři, které ji hyzdí, ale nikdy se nedoví, kdo a proč jí ho udělal. Na své cestě světem se ocitne v malém městečku, kde žije docela známý spisovatel Joshua Seigl. Ačkoli není vlastně Žid (matka byla křesťanka a pokřtili jej v presbyteriánském kostele), jeho otec jako malý prožil válku a někteří příbuzní zemřeli v koncentrácích a on na tom také postavil svou nejznámější knihu. Seigl je přemýšlivý a hloubavý člověk a ač mu není ani 40 žije poustevnicky, nechce se ženit a většinu času tráví doma zahloubaný do psaní knih, překládání slavných antických autorů a filozofickými otázkami. Náhle se však začíná cítit zdravotně špatně, občas nemůže udržet rovnováhu, je unavený a ač si vždy zakládal na samostatnosti a samotě a vyhovovalo mu to, chce si najít asistenta. Nikdo mu nepadne do oka, všichni uchazeči jsou na jeho vkus přemoudřelí, podlézaví a falešní...až na Almu se kterou se seznámí a nakonec přijme ji.
Alma mezitím bydlí u svého milence do kterého je šíleně poblázněná a toleruje i to, že ji prodává jako děvku svým známým a bere jí peníze. O víkendech je s ním a přes týden u Seigla. Ze začátku k němu cítí spalující nenávist, protože pro ni představuje to, co nikdy neměla-má spoustu peněz, velký dům, je známý a respektovaný. Nesnáší i jeho přátele a známé, cítí z nich opovržení k té "divné potetované holce z ulice". Ve své choré mysli vážně uvažuje o tom, že ho zavraždí, dělá mu naschvály, krade věci. Seiglův stav se však rapidně horší, propuká u něj neurologická choroba a je nucen čelit své sestře Jet, která taky zrovna nepatří k obyčejným lidem, dopuje se prášky, antidepresivy, je hysterická a útočná. Nikdy si s Joshuou nerozuměla a po velké hádce při které zaútočila i na Almu opět odjíždí.
Vztah mezi ním a Almou se začíná pozvolna měnit. Jeho stále překvapuje její neohrabanost a neotesanost, zároveň však zjišťuje, že není tak hloupá a těžkopádná jak se zdá a začíná k ní cítit náklonnost. Alma si také uvědomuje, že lásku a porozumění nenajde u svého krutého milence a její počáteční nechuť a zlost k Seiglovi se mění v něžnou lásku a dojetí nad tím, že ji potřebuje, ji, kterou nikdy nikdo nepotřeboval a všichni jen odháněli nebo využívali.

Když se spisovatelův vztah zhorší natolik, že musí do nemocnice, dívka tráví všechny chvíle s ním, což jejich vztah ještě upevní. Po návratu z nemocnice si vyjdou na procházku s tragickým koncem...Joshua utrpí infarkt myokardu a na místě umírá. Z jeho smrti je však obviněna Alma a tragický konec čeká i ji...
Pokud zrovna nemáte chuť číst něco veselého, ba právě naopak a zamyslet se nad černou stránkou, která dříme v duších mnoha lidí tuto knihu vám doporučuju. Pokud jste však slabší povahy a drsně naturalistické popisy ani pochmurná atmosféra celého příběhu není nic pro vás tak radši ne :-)

O autorce (převzato z http://literatura.kvalitne.cz/oj.htm): Americká spisovatelka a esejistka, jedna z nejvýraznějších a nejplodnějších představitelek moderní americké literatury. Narodila se v New Yorku. Přednášela na různých univerzitách ve Spojených státech a v Kanadě. Její tvorba je žánrově velice bohatá. Vedle básnických sbírek, her, esejů a reportáží vynikají především její romány a povídky. V rozsáhlých rodinných či individuálních příbězích zachycuje široké spektrum sociální rozvrstvenosti současné Ameriky. Uvědomuje si neodlučitelnost sociálních faktorů od morálních a psychologických při formování člověka. V sedmdesátých letech uplatňuje sklon exponovat psychické momenty v životě postav. Střídá různé vypravěčské techniky, zorné úhly, naturalistické popisy s lyrickými pasážemi a reálná fakta s fantazií. V povídkách citlivě zobrazuje rozervané lidské vztahy a zákoutí trýzněné duše člověka.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře