Mno...

16. leden 2008 | 14.03 |
Tak to je ta tvá, okousaná, přistřižená, stále však stejně krutá realita...

Tak včera to byl šílenej den. Nemluvím ani tak o fonetice, ta mě svou příšerností nezaskočila (v noci se mi akorát zdálo, že už přišly výsledky a že jsem dostala minimální počet bodů, které stačí pro splnění, hahaha, kéžby), ale o tom zbytku. Chtěla jsem jet domů ve 2 nebo o půl 3, prostě po konci zkoušky. Ale šli jsme se spolužákama do hospody. OK, pojedu o půl 4. O půl 5. V 6. Nakonec mi spolužák nabídl, že bych mohla přespat u něj na koleji :-P Vím, že by o nic nešlo, myslím, že by na mě nic nezkoušel (já na něj taky ne :-D), ale rozbolela mě hlava a chtěla jsem jet domů do pelíšku, tak jsem jela o půl 9. No a ve vlaku se mi staly obě mé noční můry. Ta první, ve vlaku mě chytla diarrhoea a zvracela jsem takže cesta byla vskutku příjemná. Ta druhá-v Hranicích kde přestupuju se mi zabouchly dveře před nosem a nemohl je otevřít ani pán, kterého jsem požádala o pomoc. Prostě se úplně zablokovaly. Takže mě vlak odvezl až do Přerova, kde jsem hodinu kysla a čekala na vlak zpátky. Půlku z toho jsem ale strávila na záchodě, takže to rychle uběhlo, haha. Nu, prostě veselo.

Ale mám svoje spolužáky moc moc moc ráda!!! Zůstaňte takoví jací jste!!! Jen vás teda příště nebudu opouštět tak pozdě nebo fakt radši zůstanu u někoho na koleji :-D

Zpět na hlavní stranu blogu