Milovaná i nenáviděná, černá děvucha věrná, nejšpinavější ovzduší v celé EU a baníkovští hooligans, ale i Stodolní a kandidátka na Evropské město kultury 2015-to je třetí největší město ČR ve kterém to letos v září bude 4 roky, co zde trávím většinu týdnů. A za tu dobu jsem si ji oblíbila a pohádám se s každým, kdo tvrdí, že je ošklivá a černá (aniž by tam třeba vůbec byl), protože to už dávno neplatí. Je tu i spousta zeleně, parků, dvě řeky, přírodní koupaliště-ale stejně tak i zanedbaná paneláková sídliště i když spousta domů se už barevně zatepluje jako ve většině ostatních městech. Jsou zde 4 památkové zóny (v jedné z nich-Vítkovicích bydlím) a fascinující Vítkovické železárny (vysoké pece) byly roku 2008 zapsány na seznam Evropského kulturního dědictví.
Historie a současnost
Nynější město má rozlohu 214 km2 a tvoří 23 městských obvodů, kde žije 312 738 obyvatel. Ostrava, sídlo krajského úřadu MS kraje i okresu Ostrava-město, je tak třetím největším městem Česka. Vezmeme-li však v úvahu fakt, že velká ostravská aglomerace či konurbativní rozšířená správa regionu Ostravska, tvořená okresy Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek má 796 000 obyvatel, vychází nám, že po velké pražské aglomeraci je tato druhou největší v republice.
První zmínky o Ostravě, včetně Slezkoostravského hradu pocházejí ze 13.stol. Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce však zájem o město upadl. V roce 1763 bylo ve slezské Ostravě nalezeno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Staly se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města, jehož odrazem byla i (ve druhé pol.20.stol.) přezdívka města: ocelové srdce republiky.
Roku 1889 byla dokončena stavba kostela Božského spasitele.
Roku 1919 bylo založeno Národní divadlo Moravskoslezské.
Roku 1930 byla postavena Nová radnice.
Roku 1894 zde byl zahájen provoz parních tramvají, o 7 let později byla síť elektrifikována. Provoz trolejbusů začal roku 1952. Vlaková spojení zajišťuje několik nádraží (kvůli lepší dostupnosti bylo postavena vlaková zastávka i na Stodolní), z nich největší jsou Hlavní a Svinov, kam byla převedena doprava z vítkovického nádraží, které má dnes jen 2 koleje.
V Ostravě jsou 3 vysoké školy-Ostravská univerzita (od 50.let 20.stol. pedagogický ústav, nynější uni se 6 fakultami a dvěma ústavy byla oficiálně otevřena roku 1991), VŠB-TUO, která navazuje na Báňskou akademii-VŠB, která sem byla roku 1945 přestěhována z Příbrami a nejnověji soukromá VŠ podnikání.
Ostrava mnohokrát hostila ME i MS v různých sportech, od roku 1961 se zde koná atletický mítink Zlatá tretra. Co se týče fotbalu a hokeje, první fotbalovou ligu zde hraje FC Baník, nechvalně proslulý svými divokými fanoušky a hokejovou extraligu HC Vítkovice Steel.
Ve městě jsou 4 stálá divadla-Národní divadlo MS, Divadelní společnost Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna a Divadlo loutek. Působí zde mezinárodně uznávaná Janáčkova filharmonie Ostrava (plus každoroční festival Janáčkův máj), od roku 2002 se také každoročně pořádá populární multižánrový festival Colours of Ostrava. Je zde také několik muzeí-např.hornické Landek a Důl Michal, ale i muzeum citer-Citerárium a galerií. V městském obvodu Michálkovice najdeme ZOO.
Památky a turistické cíle
►Slezskoostravský hrad: Postavila jej těšínská polská knížata rodu Piastovců ve 2.pol.13.stol. Měl sloužit jako ochrana polské hranice na řece Ostravici a byl tehdy obehnán 2,5 m širokou a 4 m vysokou zdí. V roce 1534 byl gotický hrad přestavěn na renesanční zámek a tato úprava je dosud patrná v pozůstatcích zříceniny i v úpravách interiéru. V roce 1872 zámek vyhořel, byl však ještě obnoven. Hlavní příčinou jeho zkázy byla těžba uhelných slojí přímo pod zámkem. Stavba poklesla o 16 m. V současnosti je hrad zrekonstruován a návštěvníci zde mohou zhlédnout stálé expozice o historii objektu a města Ostravy, expozici útrpného práva, hradní sklepení s čarodějnicemi, akvária se sladkovodními rybami a hradní galerii. V kamenném výklenku hradní pevnosti na nádvoří se nachází hradní kovárna. V průběhu roku se zde konají lákavé kulturní a zábavní festivaly a jiné společenské akce.
►Areál Miniuni: je zajímavou atrakcí pro děti i dospělé. Na ploše 1,5 ha je možno zhlédnout více než 30 modelů významných budov evropských měst v měřítku 1:25 jako například londýnský Big Ben, Staroměstkou radnici, jednu z největších pamětihodností Berlína Braniborskou bránu či 12 metrů vysokou Eiffelovu věž. Součástí jsou rovněž krásné stavby Divů starověku. Areál oživují železniční tratě s vláčky a vodní cesty s parníkem. Pravidelně jsou zde pořádány speciální výstavy a zábavné akce pro děti.
►Katedrála Božského Spasitele: Druhý největší chrám na Moravě a ve Slezsku, po bazilice na Velehradě, je ozdobou a jednou z nejkrásnějších církevních památek ve městě. Trojlodní novorenesanční bazilika je zakončena půlkruhovitou apsidou s dvěmi 67 m vysokými věžemi z r. 1889 podle projektu Gustava Meretty. Interiér je dílem Maxe von Ferstela. Roku 1996 tehdejší papež Jan Pavel II. založil ostravsko-opavskou diecézi a v září téhož roku byla bazilika povýšena na katedrálu. Od roku 1998 je vybavena novými nebarokními varhany. Často se zde konají koncerty.
►Dolní oblast Vítkovic (důl Hlubina, vysoké pece, koksovna): Jde o jedinečný industriální areál z 1. pol. 19. století. Jednotlivé významné technické objekty a zařízení Vítkovických železáren v tzv. Dolní oblasti Vítkovic byly od počátku 90. let minulého století prohlašovány za kulturní památky. Celý areál byl vzhledem ke své výjimečnosti prohlášen roku 2002 za národní kulturní památku. Bezprostředně zde na sebe navazoval celý technologický tok těžby uhlí, koksovny a výroby železa, jenž nemá v České republice obdoby. V roce 2008 byl areál zapsán na seznam Evropského kulturního dědictví.
Areál Dolní oblasti Vítkovic projde v brzké době rozsáhlou rekonstrukcí. Během ní se obří plynojem na vysokopecní plyn (cca 70 m široký a 33 metrů vysoký) změní podle návrhu předního českého architekta Josefa Pleskota na koncertní sál pro půldruhou tisícovku lidí, s galerií, kavárnou ap. Vysoká pec číslo 1 se stane centrem prohlídkové trasy, šestá energetická ústředna industriálním muzeem. Předpokládaný termín dokončení rekonstrukce je stanoven na rok 2013.
►Důl Michal: Důl Michal, jehož historie sahá do roku 1843, představuje mimořádně hodnotný autentický průmyslový areál po stránce stavební i technické. Za dobu své existence prošel důl mnoha úpravami. Zásadní vliv na jeho podobu měla přestavba dokončená v roce 1915.
Prohlídková trasa umožňuje procházet stejnou cestou, jakou každodenně absolvovali horníci při nástupu do práce. Zahrnuje řetízkové šatny, koupelny, cechovnu, dispečink a především strojovnu s původním unikátním strojním vybavením, které fungovalo až do roku 1993, kdy byl na šachtě zcela ukončen provoz. Nearanžovaná expozice má tak charakter "posledního pracovního dne".
►Hornické muzeum Landek: Na bývalém Dole Anselm, který jako jeden z prvních vyrostl už koncem 18. století v dnešní části Ostravy zvané Petřkovice, vzniklo počátkem 90. let 20. století pozoruhodné hornické muzeum, největší v České republice. Skupina nadšenců tu v roce 1993 otevřela první části muzea, které se dnes těší mimořádné pozornosti domácích i zahraničních návštěvníků.
Uhelné sloje bývalého Dolu Anselm ústí do úbočí národní přírodní památky – vrchu Landek, který je světově známou lokalitou z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Lidé tu už před 25 000 lety používali v ohništi černé uhlí! Proslul i unikátním nálezem Landecké venuše, jediné štíhlé venuše v Evropě. Rekonstruováno je tu i pravěké sídliště lovců mamutů.
Jednotlivé expozice hornického muzea mapují vývoj těžby uhlí v ostravsko-karvinské černouhelné pánvi, ale též vývoj těžební techniky, báňského záchranářství – největší expozice svého druhu na světě, nahlížejí i do života a těžké práce havířů. K nejpozoruhodnějším patří i sbírka kahanů a ručního nářadí, které havíře v práci doprovázely. Součástí návštěvy muzea je krátké fárání do původních slojí s dřevěnou výztuží, těžebními kombajny a pásovými dopravníky. Sloje tu byly nízké, havíři často rubali uhlí vleže.
Na vrcholu Landek je také 5metrová dřevěná rozhledna.
►Vyhlídková věž Nové radnice: Vyhlídková věž tvoří významnou dominantu města a především budovy ostravské Nové radnice z roku 1930, která je největší radniční budovou v České republice. Strohý funkcionalistický styl oživuje efektní projekt věže, která, podle mínění architektů, tvoří vznosný maják z betonu, kovu a skla. Vrchol radniční věže se totiž tyčí do výšky 298,05 m nad hladinou Jaderského moře, což představuje 85,60 m nad sousedním okolím. Věž je opatřena hodinami se světelným ciferníkem, zdviží a rozhlednou ve výšce 72,59 m.
►Stodolní ulice: Fenomén Stodolní, tak začali Ostravané i přespolní nazývat jednu z nejznámějších ulic přímo v centru města. Kdysi honosné měšťanské domy se tu v 80. letech minulého století proměnily postupně v brlohy obývané sociálně nejslabšími obyvateli. Chátrající ulice se v 90. letech ujali mladí, nápadití a nadšení lidé. V současné době se tu počet zábavních klubů pohybuje kolem 60 a Ostrava má o noční život postaráno. Nejde totiž jen o kluby a restaurace pro příjemné posezení a konzumaci. Nejrůznější vystoupení, koncerty, besedy, setkání s umělci i recesní akce učinily ze Stodolní ulici, "která nikdy nespí".
►Přírodní koupaliště: Představuje celkovou vodní plochu 41 200 m2 s obřími 55metrovými skluzavkami a tobogánem, k tomu patří 70 000 m2zelených ploch, obsahujících hřiště na minigolf, tenis, streetball, volejbal, kuželky, půjčovnu sportovního nářadí a mnohá občerstvení. Koupaliště má délku 380 m, šířku 220 m. Toto největší české přírodní koupaliště v Ostravě-Porubě patří rovněž mezi největší ve střední Evropě. V době letních veder se tu běžně denně opaluje a koupe i 20 000 návštěvníků.
►Okolí: V nejbližším okolí Ostravy můžeme najít několik zámků (Hukvaldy, Frýdek, Kravaře, Kunín,,,), technická muzea v Petřvaldě a Tatra v Kopřivnici, vagonářské muzeum, valašské muzeum v přírodě, lázně Darkov, sanatoria Klimkovice atd.
Někteří slavní rodáci
Vlastimil Brodský (herec), Ilja Hurník (skladatel), Věra Chytilová (režisérka), Zděnek Jirotka (spisovatel, autor Saturnina), Richard Krajčo (zpěvák a herec), Ivan Lendl (tenista), Jaromír Nohavica (písničkář), Marie Rottrová (zpěvačka), Hana Zagorová (zpěvačka), Vilém Závada (básník), Lubomír Zaorálek (politik)...
Fotky
Slezskoostravský hrad
Areál Miniuni
Vítkovice-vysoké pece (to noční osvětlení miluju, je to tak fascinující)
Hornické muzeum Landek
Nová radnice
Katedrála Božského Spasitele (hned vedle je budova FF OU, mojí bývalé školy)
Jinak tohle je moje současná škola a já se spolužačkama, no :-D
Masarykovo náměstí v centru
Více na:
www.ostrava.cz/