2+1 I.část

5. únor 2008 | 23.45 |
› 

2+1

"Nepůjdeme v pátek k Šutru?" navrhl Marty. Šutr byl největší rockový klub ve městě. "Bude tam koncert."

"A jakej?" zeptal se Luky a odrhnul si červené vlasy z čela. Už mu začaly padat do očí, ale holky o něm tvrdily, že má krásný vlasy a proto si je tak nechával.

"Nějakej metal. Ale dost zajímavý je, že tam zpívá ženská."

"Fakticky? Ty tu kapelu znáš?"

"Já ne, ale slyšel jsem už od pár lidí, že ta holka, je jí asi tak 19, zpívá dost dobře a budou dokonce i vydávat cérečko a dělat turné."

"Sakra, to by se mi taky líbilo."

"Na to si ještě počkáme, Luky. Z tohohle zapadlého města se hned tak nevyhrabem. Ale ta holka musí být dost dobrá, když si její skupiny všimli v nějakým větším vydavatelství."

"Tak teda určitě půjdem. Chtěl bych se s ní seznámit. Řeknu jí, že jsem z branže."

"Jo, ale my jsme skejťáci, zatímco ona docela metalistka. Tu by naše skupina nezajímala."

"Holka, která dělá metal? Člověče, to se u nás v zapadákově moc nevidí. Fajn, tak jsme na pátek domluveni."

"OK. Mimochodem, začíná to v devět."

V pátek v devět večer byl už rockový klub docela nabitý. O Greedy se říkalo, že dělají hodně tvrdý hard-core řízlý punkem i metalem. Nesešli se tu ale jen punkeři a metalisti, ale i spousta dalších lidí, kteří měli rádi rock a nebavilo je chodit na diskotéky. Při koncertu, ačkoliv to byla jen nepříliš známá místní kapelka, mohli alespoň dobře zapařit.

Nela, drobná, ale rázná dívka se záplavou dlouhých narudlých dredů, věčně oblečená v o 3 čísla větší mikině, maskáčích a vysokých botách s kovovou podrážkou však v hloubi duše věřila, že nezůstanou jen bezvýznamnou a v podstatě neznámou kapelou z maloměsta. Jejich první cédéčko už bylo ve fázi dokončování a v rockových časopisech a na internetu se o něm začalo mluvit jako o možném překvapení roku, protože Greedy už vydali dobře hodnocenou demo-nahrávku, po jejich koncertech byla stále větší poptávka a vyhráli několik talentových soutěží. Teď konečně podepsali smlouvu s větší firmou a doufali, že to všechno klapne.

Taky bych si konečně zasloužila trochu štěstí, myslela si vduchu Nela. Byla sice pěkná holka a úžasná zpěvačka, která si všechny texty psala sama, ale nebyla vůbec šťastná.. Měla jizvy na těle i na duši a to ji pronásledovalo jako stín. Všechny své emoce – veškerý vztek, smutek, nenávist, ale i lásku, si však zvykla projevovat jen na pódiu. Jen na něm, s kytarou v ruce a mikrofonem u pusy si dovolila ukázat ostatním tu frustrovanou holku, co v ní byla. Když zrovna nekoncertovala, chovala se tak, jak se od ní očekávalo – jako ulítlá, hlučná ženská s bláznivými nápady. Jestli se někdy dostane do opravdového showbussinesu, nikdo nebude zvědavý na její slabosti. Nebo spíše naopak? Bude na ně zvědavých hodně šťouralů. A Nela byla pevně rozhodnuta, že nikomu už nikdy své slabosti neukáže. A bylo hodně smutné, že v pouhých 19 letech, považovala za slabost a pitomost i lásku. Ne každý ale měl tak trpké zkušenosti jako ona.

"Tak co, kluci? Are you ready?!" zvolala těsně před odchodem na pódium na své 3 spoluhráče – baskytaristy Vláďu a Dreddyho a bubeníka Pepu. Ani s jedním z nich nikdy nechodila. Ale se všema třema už alespoň minimálně jednou spala. Sex se podle ní nemusel vždycky slučovat s láskou. Spíše ho brala jako náhražku za lásku.

"Jasně!" vykřikli hoši a pak do sebe i se svou zpěvačkou kopli panáka. To byl jejich rituál – hodit do sebe panáka a pak vyletět na scénu.

"První liga," tvrdili lidé po koncertu uznale. Greedy vždycky dávali do hraní všechno. Perfektně to odsýpalo. Kluci ovládali své nástroje jako skuteční profesionálové. Nela zpívala s ohromným nasazením, texty byly precizní a hudba strhující.

"Není úžasná?!" křičel Marty na Lukyho, protože v kotli pod pódiem nebylo slyšet vlastního slova.

"Líbí se mi," souhlasil Luky. "Vsaď se o basu piv, že ji sbalím." Sázky o to, že dostane každou dívku na kterou si ukáže, patřily k Lukyho nejoblíbenější zábavě, protože mu většinou nedělalo problémy vyhrát. Marty byl jeho pravý opak – měl vztah s jedním děvčetem už 3 roky. To si Luky vůbec nedokázal představit – taková pitomost otravovat se s jednou a tou samou ženskou několik let. Pro něj bylo nejideálnější, když "vztah" trval jednu noc, popřípadě, když holka, kterou si někde "nabrnkl", byla v posteli fakt dobrá, tak i o pár nocí víc.

Ještě netušil, že ta extravagantní zpěvačka na pódiu je v tomto stejná jako on. Vždycky si dobře všímala pěkných kluků pařících v davu a samozřejmě nebyl problém se s nimi po koncertu seznámit. Tentokrát ji zaujal ten červenovlasý vytáhlý hubeňour, který ji doslova svlékal očima. Ne, že by na ni ostatní nekoukali, ale tenhle ji svým zrakem propaloval už celou hodinu a vždy, když se na něj podívala, se jejich pohledy střetly tak, že se skoro zachvěla. Podle oblečení a velkého řetězu usoudila, že je to skejťák. Ti byli drsní, ale správně ujetí a hned tak si někoho nepustili k tělu. Byla to pro ni výzva.

Báječný koncert skončil o půlnoci, ale v klubu bylo otevřeno až do tří. Teď hrála hudba z reproduktorů, lidé se hlasitě bavili a tlačili. Nela si uvědomila, že v davu hledá toho kluka, co po sobě celé vystoupení zírali. Prodírala se mezi lidmi k baru. Všichni ji poplácávali po rameni, chválili a vyptávali se. Jednala se svými fanoušky mile a trpělivě jako pokaždé, ale dnes byla poněkud roztržitá. Strašně si přála vidět jej zblízka. Klub přece není tak velkej, aby se jí v něm ztratil. Anebo už odešel? Nela si byla jistá, že ne. U baru měla větší rozhled. A pak ho spatřila, postával u dveří a bavil se se svými přáteli.

Co blbneš? řekla si dívka. Nemáš přece potřebu zírat na nějakého maníka jak uhranutá. To nebyl její styl. Většinou za ní kluci přišli aniž by je musela dlouho fixovat vyzývavými pohledy. Ale tenhle se choval jinak. Určitě si jí všiml, jak sedí u baru, ale nešel za ní, dokonce se na ni teď ani nepodíval, ale ona cítila, že ji má v zorném poli. A když pak kolem ní procházel zpátky do druhé části klubu se stoly, židlemi a pódiem, napadlo ji, že už by ho pak nemusela zmerčit a šance by jí zbytečně proklouzla mezi prsty. A tak, když Luky Nelu míjel, naklonila se z barové stoličky, dotkla se jeho ramene a zavolala na něj. Okamžitě se otočil. Čekal to.

"Ahoj," řekla mile. "Nedal by sis se mnou pivo?"

"Jo, ale ne tady. Pojď si sednout ke stolu," odpověděl rozhodně a pomohl jí seskočit ze stoličky.

"Jardo, dones nám pak ke stolu nějaké pivo a panáky!" zavolala ještě Nela na barmana. Jenom přikývl, už věděl, co si dívka objednává, když tu je.

Luky a Marty seděli u jednoho z menších stolků úplně vzadu.

"Hele," mával Luky na svého kamaráda, "koukej, koho jsem přivedl! Hvězdu večera!"

"Nepřeháněj," usmála se a sedla si ke stolku naproti klukům. Napřáhla k nim ruku: "Já jsem Nela."

Také se jí představili. Marty byl pěkný kluk s tmavýma upřímnýma očima, pihovatým klidným obličejem a nagelovanými leskle černými vlasy. Nebyl k zahození, ale Nelu zajímal Luky.

"Bylas fakt skvělá," řekl Luky a propaloval ji svýma zářivě zelenýma očima. "Kde se v tak drobné holce bere tolik emocí? Jsi taková drsňačka i v reálu?"

"Nevím, ale rozhodně nejsem žádná Britney. Nemohla bych vylézt před lidi a na playback sténat nějaký ou ou, bejby, budu tě milovat do konce života, když tomu nevěřím."

"To je správnej názor, ostatně jinej bych nečekal," ozval se Marty. Lukyho pozornost však zase upoutalo něco jiného. "Úžasný dredy," prohodil a hned se jednoho dotkl. "Jak dlouho je máš?"

"Asi rok. Naše málem vezli nohama napřed, když jsem s nima přišla domů. Táta ještě měsíc říkal, že mě vydědí a máma lamentovala, co řeknou sousedi." Usmála se a odhalila řadu perfektních bílých zubů. Je pěkná, je vážně pěkná, pomyslel si Luky zkoumajíc její profil. Ačkoli měla v obočí piercing a v nose pecku, vypadala jak milá modrooká holčička. Sladká holčička i přes dredy a vrstvy drsňáckého oblečení.

"A co říkají teď?" zajímalo ho.

"Jak kdy. na jednu stranu jsou pyšní a na druhou se pořád bojí, že budu žít stylem sex, drogy a rock´n´roll. Naštěstí mi nedávno bylo 18, tak se osamostatňuju."

Ti dva se bavili jen mezi sebou a Marty si začal připadat poněkud přebytečný. Kdyby už 3 roky nechodil s jednou dívkou, cítil by se vedle Lukyho jako totální outsider. Všechny měly oči jen pro něj. Přitahoval je jak mucholapka. Nechtělo se mu věřit, že i ta sympatická zpěvačka se tak rychle zařadí do davu Lukyho obdivovatelek. Neměla by mít navrch ona? Očividně přece není hloupá. Někdo by mu měl pořádně zamotat hlavu, pomyslel si Marty. Třeba by konečně přestal být tak nemožně seběvědomej. Ach, Marty. Jak málo znal svého kamaráda.

Přemýšlel, jestli nemá jít domů. Ale to se mu taky ještě nechtělo. A tak do sebe lil jednoho panáka za druhým a slova, které si vedle něj vyměňovali Luky s Nelou se měnily v nesrozumitelné bzučení...

"Není tvýmu kámošovi zle?" všimla si najednou dívka.

Luky do Martyho strčil, ale ten jen něco zamumlal a položil hlavu na stůl.

"Promiň. Většinou se tak do mrtva neopíjí. Asi mu něco přelítlo přes nos." Omluvně se usmál a konečně se rozhodl pochlubit se tím, co mu už celý večer leželo na srdci. Nechtěl jí to říkat hned, aby si nemyslela, že se nemůže dočkat, až to vyklopí. "My máme taky kapelu. Teda já, Marty a ještě jeden kámoš."

"Vážně? A co hrajete? Hip hop?"

"Ne úplně. Je to spíš takovej hardcore s rapem, víš, to co teďka frčí."

"Je to dost tvrdý?"

"Dost. Proč se ptáš?"

"Já a kluci sháníme nějakou kapelku, která by s náma hrála na turné. Jestli to teda vyjde a nějaké turné bude. Myslím, že firma by proti tomu nic neměla. Proč jezdit sami?"

"Hm, to je zajímavý," zareagoval Luky opatrně.

"Mohla bych si vás někdy poslechnout?"

"No, jestli by se ti chtělo-v naší garáži..."

"Taky jsme až donedávna hráli v garáži. Ono jde hlavně o to mít opravdovou snahu se odtamtud dostat a jít si za tím. Věř mi." Znovu na něj pohlédla s tím odzbrojujícím úsměvem a Luky i z něj pocítil chvění ve slabinách. Musí ji mít. Tuhle určitě. Nejvíc ho vzrušovalo právě to, že se nechovala jako ostatní ženské. Kdyby tu takhle popíjel a flirtoval s kteroukoliv jinou, už dávno by mu seděla na klíně a plazila se po něm jak psí víno. Nela se na něj sice pořád usmívala a hleděla mu hluboko do očí, ale to bylo všechno. Žádný náznak, že by očekávala a chtěla něco víc. Dovádělo ho to k šílenství.

Vytáhla z kapsy mobil. "Nadiktuj mi svý číslo, abych se tu mohla ozvat a podívat se na tu tvou kapelku. Jak si říkáte?"

"Gangee."

"To je pěkné, stručné."

Nadiktoval jí to číslo, ale pochyboval, že se mu ozve. Zřejmě na ni nezapůsobil tak jako většinou na ostatní holky. Nejvíc ho dorazilo, když náhle vstala od stolu a oblékla si bundu. "Už musím. Kluci z kapely mě vždycky vozí autem."

"Nechoď ještě," vyhrkl, ale hned se za to proklínal. Co kvůli ní tak blbneš?! divil se sám sobě. Ještě si tady klekni na kolínka a přemlouvej ji, aby neodcházela, blbečku.

"Myslím, že by ses měl postarat o svýho kamaráda," řekla mile a hodila pohledem na spícího Martyho.

Ještě než definitivně odešla, přistoupila k Lukymu a dotkla se jeho obličeje. Ne, nepohladila ho, prostě se jej jen dotkla. "Máš krásný oči," řekla a zmizela v davu. Ještě dlouho seděl bez hnutí. Když na něj před pár hodinami houkla od baru, byl si jistý, že s ní dneska určitě skončí v posteli nebo alespoň v autě. A ona mu nedala ani pusu. A tak se pevně rozhodl – dostane ji. Příště mu už neuteče.

Nela ho prokoukla asi po půl hodině, co spolu seděli u stolu. Věděla, že stačí mrknout a byl by celou noc její, zřejmě by skončili někde v posteli. Mohla to tak udělat. Udělala to už mockrát, že šla s úplně neznámým klukem do postele hned první noc, ráno se rozloučili a už ho nikdy neviděla. Ale teď na to náhle neměla chuť. A chtěla to zkusit jinak. Nechtěla, aby ji zrovna on bral jenom jako snadnou kořist, kterou získá po pár hodinách.Jestli o ni bude mít skutečný zájem, tak počká. Bude se o ni snažit déle. Ona sama věděla, že ho chce ještě vidět. A kdyby s ním skončila hned tuto noc, tak se už neuvidí. Byl sladkej a neuvěřitelně sexy. Přitahoval ji jak magnet a proto na sebe byla pyšná, že tentokrát vydržela a udržela mezi nimi hranice.

"Myslel jsem, že půjdeš s tím klukem s červenejma vlasama," řekl jí i Vláďa, když řídil domů. Nemyslel to špatně, kluci už byli zvyklí, že jejich divoká zpěvačka po koncertu nebo po pařbě většinou odejde s někým na hotel.

"Já taky, ale nakonec se mi nechtělo," odpověděla vesele. "Ale ještě se s ním uvidím. Má taky kapelu. Chci je vidět při zkoušce. Třeba by mohli jet s náma na to turné, kdyby byli dobří."

"Myslíš, že vůbec nějaké bude?" ozval se Pepa. "Co když se naše album nebude nikomu líbit a vypískají nás?"

"Jak to můžeš říct?!" protestovala Nela. "Už nemůžeme vycouvat, teď, když se to všechno rozjelo."

"Já mám naopak strach, aby nás nezaskočil případný úspěch," podotkl Dreddy.

Ti čtyři se znali už celé věky a proto si mohli dovolit prozradit vše, co jim leželo na srdci.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře