Gotika (2.pol.12.stol.-1.pol.16.stol.)

30. duben 2008 | 18.18 |
Gothic styl jak jej známe dnes je spjat především s hudbou a určitým stylem života a vzhledu. Neměli bychom však zapomínat na období gotiky ve středověku.
Navazoval na sloh románský a jeho počátky můžeme najít ve Francii, kde je spojen s vybudováním tehdy výjimečného chrámu Saint-Denis poblíž Paříže. Název gotika je odvozen od germánského kmene Gótů a jako první jej použil Giorgio Vasari, malíř, architekt, spisovatel a žák Michelangela. Pro tehdejší italské humanisty byl však gotický sloh něco ošklivého a barbarského, Vasari prohlásil: "Tito Gótové, tito barbaři za Alpami, neznající pravé klasiky, si vytvořili sloh, který je slátaninou spirál, hrotů, groteskních příkras a zbytečných podrobností, jež naprosto postrádají prosté krásy klasického světa."
Stejně jako další středověké slohy se gotika projevovala v architektuře, módě, malířství i sochařství.
Co se týče architektury, základní gotické prvky byly vertikalismus, vnější a vnitřní opěrný systém, křížová žebrová klenba a lomený oblouk. Jako stavební materiál se používal kámen nebo cihly, kterým se říkalo buchty. Nejčastější ozdobné prvky byly fiály (drobné věžičky, které zdobily střechu) a chrliče. V gotickém slohu se stavěly hlavně katedrály. Nejznámější katedrálou u nás je katedrála sv.Víta na Pražském hradě, sv.Barbory v Kutné Hoře a sv.Bartoloměje v Kolíně. Ve Francii katedrála v Chartres, Notre-Dame v Remeši, v Amiens, Notre-Dame v Paříži. Ve španělském Toledu, v Itálii překrásný milánský Dom, v Německu katedrála v Kolíně nad Rýnem a ve Štrasburku.
Co se týče světské architektury, stavěly se kostely se hřbitovy, kamenné mosty (Karlův most) a měšťanské domy, které byly označovány určitým symbolem kvůli lepší orientaci (číslování domů zavedla až Marie Terezie).
Dále se stavěly radnice, které mívaly věř s orlojem, zvonek ke svolávání konšelů, uvnitř byla zasedací síň, věznice, mučírna, kaple, před radnicí býval pranýř, tedy dřevěný nebo kamenný sloup k připoutání provinilců.
Zapomenout nemůžeme ani na hrady. Základními články hradu ve 13.století je štíhlá, obvykle válcová útočná věž v čele hradu, poslední ochrana obránců ( proto přístupná jen v prvním patře, nikoli v přízemí ), dále palác v odlehlé, nejlépe chráněné části a často i samostatná výstavná kaple. Zvláštní práce se věnovala i hradní studni nebo cisternám.

V sochařství rovněž převládala vertikalita. Materiálem byl opět kámen, ale i lipové dřevo. Často vznikaly sochy Panny Marie.

Zobrazovala se buď jakomadonas malým Ježíškem nebo později jako pieta- truchlící matka s mrtvým Kristovým tělem, sejmutým z kříže, v klíně (z italského slova pietas - lítost).
Malířství tehdy nebylo vnímáno jako umělecká činnost, ale jako pouhé řemeslo. Nejvíce převládala náboženská tématika zachycující biblické události. Obrazy nebyly podepsány, ale na některých byl uveden symbol nebo začáteční písmena. Kunsthistorici proto dávají názvy spojené s místem naleziště, např. Madona třeboňská. Malovaly se buď obrazy deskové nebo fresky.

Česká vrcholná gotika se rozvíjela za vlády Karla IV. a Václava IV. Jejím spolutvůrcem se stal i samotný Petr Parléř, architekt a sochař, pokračovatel Matyáše z Arrasu. Mezi Parléřova nejznámější díla patří takové skvosty české minulosti jako Karlštejn, Karlův most, Týnský chrám, Mostecká věž, části chrámu v Kutné Hoře, či portréty Lucemburků ve Svatovítské katedrále. Pozdní gotika se často nazývá také vladislavská podle Vladislava II. Jagellonského ( 1471- 1516 ). Zabírá co nejvšeobecněji vzato celé pohusitské období a trvá až do třicátých let 16.století, od roku 1492 již souběžně s přicházející renesancí.

Doby, kdy se začala gotika rozvíjet (hlavně 12.-13.stol.) byla obdobím dvorské kultury, rytířů ucházejících se v bojích o ruku vznešených dam a milostné poezie.
Mužský oděv se skládal z košilové suknice, která se postupně zužovala. Měla dlouhé úzké rukávy. Dalšími částmi byly kabátec a plášť, který se nosil přes něj. Byl spojen šňůrkou přišitou na levé straně vedle knoflíku. Ve 13. stol. se objevují na obou stranách spony spojené stužkou. Měli hladce oholené tváře a zkadeřené vlasy.
Ženský oděv se přizpůsoboval ženskému tělu – poprvé se zužoval. Nosily košile s úzkými rukávy tzv. pachy. Dlouhé šaty se od pasu rozšiřovaly pomocí klínů. Na tuto spodnici si oblékaly surcot = svrchní oděv, něco mezi pláštěm a šatovou sukní. Dvouvrstvý oděv ale oblékaly ženy z vyšších vrstev. Obyčejné poddané měly jen jednu vrstvu. Ženské vlasy se kadeřily pomocí žhavých tělísek. Svobodné ženy chodily s copem nebo prostovlasé, vdané si hlavu zakrývaly rouškami. Ovíjely si je kolem hlavy nebo je měly jen tak položené. Roušky se doplňovaly korunkou. Vyšší vrstvy měly zlatou, nižší jen kovovou obroučku.
Od 14.stol. se kladl vliv na "špičatost"-špičaté boty i klobouky pro ženy zvané točenky nebo heniny, doplněné dlouhým závojem.

Od začátku 16.stol. začala gotiku vytlačovat renesance, která byla úplně odlišná a navazovala na antiku. Ale ještě v 18.stol. se v Aglii vyvinula tzv. novogotika. V Česku jsou v tomto stylu postaveny např.hrad Bouzov nebo zámek Hluboká nad Vltavou, ve světě katedrála sv.Patrika v New Yorku nebo Westminsterský Palác v Londýně.

Zdroje:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Gotika

http://referaty-seminarky.cz/gotika-architektura/

http://www.moda.cz/Kategorie/Styl_a_trendy/20070112_Moda_V_Obrazech_-_Gotika.html

123.jpg

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Gotika (2.pol.12.stol.-1.pol.16.stol.) mywaggo 30. 04. 2008 - 18:28