Voodoo

5. květen 2008 | 17.29 |
Voodoo (zvané taky vodoun, vodou nebu vudu podle míst, kde se praktikuje) je prastarý náboženský kult pocházející ze západní Afriky (dnešní země Benin a Togo) a hojně rozšířené také na Haiti a v Dominikánské republice. My si o něm všeobecně myslíme, že je to "zlé" a temné náboženství spojené s černou magií, vraždami a kletbami, ale tak to není, tímto způsobem voodoo zobrazují hlavně hororové filmy.
Voodoo je především o uctívání nebeských ochranných božstev a mrtvých předků, kteří jim slouží. Mezi božstvy se rozeznává takzvaný Bůh-stvořitel (Nana Baluku) a Bohové-hybači (Vodunové), kteří jsou dětmi stvořitelových dvojčat Lisy (boha Slunce) a Mawu (bohyně Měsíce). V Africe i na Haiti je Bůh-stvořitel podobný Bohu křesťanskému. Nad naším světem je však natolik povznesen, že jej zde zastupují výkonní duchové. Duchové se na Haiti dělí zhruba do dvou základních kategorií na "horké" (Petwo) a "chladné" (Rada). Duchové chladní (Rada) jsou spíše přátelští a rodinní, zatímco horcí (Petwo) jsou spíše bojovní a neposední. Duchové obou skupin mohou být nebezpeční, když se rozčílí, a žádná z kategorií není vysloveně "dobrá" ani "zlá".
Pro toto náboženství jsou velmi důležité rituály, které provádějí jak kněží (mužským knězům se říká hougan) a kněžky (mambo), ale i obyčejní lidé doma.
Haitská rodinná bohoslužba začíná až několikadenní složitou přípravou, kdy se staví oltář, rituálně připravuje a vaří drůbež a jiná jídla. Obřad se zahajuje několik katolických modliteb a písní ve francouzštině; pokračuje litanií v kreolštině a některém africkém jazyce, jež se obrací ke všem evropským a africkým svatým a lwa, které domácnost uctívá; a poté následuje veršovaná modlitba ke všem hlavním duchům domu, zvaná "priyé gine" neboli africká modlitba. Po dalších úvodních písních přicházejí písně pro všechny jednotlivé duchy (první z nich je pozdravem bohovi bubnu hounto); začíná se rodinou (uctívaní duchové se dělí na různé "rodiny") Legba (božstvo křižovatek a cest), pokračuje přes rodinu Rada (ti udržují život) a po přestávce začíná část bohoslužby věnovaná rodině Petwo (tzv."horcí", bojovní a neposední duchové), která končí písněmi pro rodinu Ghede (božstva smrti a plodnosti). Při zpěvu písní přicházejí jednotliví duchové a navštěvují shromáždění tak, že posedají jednotlivé přítomné a mluví a jednají jejich prostřednictvím. Každý duch vyslechne pozdrav od přítomných zasvěcenců a předává výklady, rady a duchovní útěchu těm, kdo jej požádají o pomoc. Obřad trvá mnoho hodin až do rána dalšího dne.
Dnešní voodoo je ovlivněno křesťanstvím, konkrétně římskokatolickým.

Vyznavači voodoo mohou odříkávat i Otčenáš a Zdrávas Maria. Objevují se zde však i vlivy islámu a kreolských náboženství. Slovo "voodoo" též označuje kreolské rituály a bylinné léčitelství v americkém městě New Orleans, z nichž zpravidla vytratila původní polyteistickánáboženská tradice.
Základem voodoo je poznatek, že že všechny živé bytosti, věci a události ve vesmíru jsou navzájem spojeny. Cokoli učiníte dobrého i zlého se vám vrátí a ovlivní váš další vývoj. Každý nese zodpovědnost za své činy a za i za skutky a činy bytostí jím vyvolaných.
Jak už bylo zmíněno na začátku, mnoho lidí si voodoo mylně spojuje se zombie a propichováním panenek. Existují sice určité etnické důkazy o tvoření zombie, jedná se však o nevýznamný jev v rámci haitské venkovské kultury, který není součástí vlastního náboženství vodou.Těmito věcmi se zabývají spíše bokoři, černokněžníci vyznávající černou magii. Zapichování špendlíků do panenek je historicky doloženo v rámci léčitelství jako způsob určování tlakových bodů (akupresura). Je možné, že černošští otroci zastrašovali své pány tím, že tvrdili, že propichování panenky je kletba na někoho.
Dnes se mezi vyznavače Vúdú počítá 60 miliónů lidí a v Beninu bylo roku 1996 uznáno za oficiální náboženství zvané Vodum.

Zdroje:
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/195871-voodoo

http://carodejnice.blog.cz/0606/voodoo

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře