Marieke | Ve světle

Inspirací pro tuto povídku mi bylo téma týdne na AKS (http://libere.blog.cz/1101/paty-tyden-ve-svetle). Asi jsem to pojala hodně volně, ale snad nevadí. Rozhodla jsem se pro formu povídky, která mi celá naskočila včera v noci před usnutím, když jsem přemýšlela o čem bych mohla napsat. Je to rovněž moje první jednorázovka (tj.povídka, která nemá více částí-když jsem ji teď přepsala do PC, má 1 stránku ve Wordu). Není to nic světoborného, ale budiž :-)

Musela jsem se na chvíli zavřít na toaletách a oddechnout si. Ze všech těch lidí mi bylo zle. Jenom se tady v klubu naparovali a dávali na odiv-své peníze, vzhled, moc. Horší než pávi. Zvedal se mi z toho žaludek, ale musela jsem tu chodit, abych prý získala kontakty. A abych se také dávala na odiv, jsem přece hvězda. Celý život jsem něco musela. Když jsem ještě neměla rozum, musela jsem s matkou už odmalička chodit na castingy do reklam, protože si na mě chtěla splnit své sny o světlech reflektorů, které ji nikdy ale neproslavily. Teď jsem musela chodit do téhle pokrytecké pozlacené společnosti.  Celý život jsem si musela hlídat váhu-stačilo přibrat pár kil a hned by ubyly zakázky. Musela jsem tvrdě pracovat, i když jsem vlastně nic nevytvářela. Ale nemyslete si, že je to jednoduché. Procházet se po molu a dělat pózy pro fotografy opravdu není tak prostá věc, jak se zdá. Na molu jsem se musela pořád kontrolovat-správnou chůzi, správný výraz. Před objektivy jsem musela hrát-někdy se usmívat jak nevinná princeznička, někdy se tvářit jak svůdná ďáblice, jindy být vážná. A všechno zvládat s tou dokonalou maskou, i když mě ze zářicích reflektorů třeštila hlava a pálily oči. Musela, musela, musela. A to všechno jen pro světla slávy.

Spolkla jsem další prášek, bez kterých bych to nevydržela a i když se mi pohled už trochu mlžil, zírala jsem na svůj odraz v zrcadle. Jak si připadám obyčejná! Když jsem poprvé viděla svůj obrovský billboard v srdci Manhattanu, zděsila jsem se. Ta černovláska se zelenýma očima, dokonalou pletí a svůdným úsměvem jsem já? To nemůžu být já! Původně mám myší vlasy a šedivé oči. Ani moje pleť není úžasná a bez poskvrnky. A už vůbec se nepovažuju za svůdnou dračici. Nikdo si ale mého zmatku nevšímal. Všichni mi uznale klepali na rameno: "Beo, ohromné. Tenhle kontrakt byl nejlepší, co jsi kdy získala. Vrchol kariéry." 

Bože, vrchol kariéry ve 24 letech? Co budu dělat potom? Až budu ve 30, ve 40, na tuhle práci STARÁ? Udržovat se nákladnými plastikami, ale přesto nemoci zabránit tomu, jak na billboardech visí nové mladé...promiňte, když to tak řeknu, maso? Budu mít vilu na venkově a dětem ukazovat fotky, když maminka ještě byla mladá a krásná a nutit je, aby vyrůstaly ve světle reflektorů jako moje matka mne? 

Nikdo mi nerozumí. Těm lidem tady to říct nemůžu, nepochopili by to, vysmáli by se mi. A mezi "obyčejnými" lidmi snad už nikoho neznám. A ti by to také nepochopili. Kdo z nich by si se mnou normálně popovídal? Jen by na mě poočku zvědavě pokukovali nebo přímo zírali. Říkali by si: Co může mít tahle za problémy? Je krásná, mladá, slavná, bohatá. Nanejvýš by se chtěli se mnou vyfotit.

Hodila jsem do sebe další tabletku, v poslední době jediná věc, která mě uklidňovala a aspoň trochu zastřela tyhle myšlenky a zapila ji už ani nevím kolikátým drahým drinkem. Drogy, alkohol, všechno tady jelo ve velkém. Chcete se vykoupat v šampaňském s jahodami? Není problém! Někdy se tu pořádaly i vyložené sexuální orgie. Znovu se mi zvedl žaludek hnusem. Už jsem se nedokázala ovládat, vztekle jsem praštila pěstí do zrcadla nad umývadlem. Můj obličej se rozpadl na spoustu malých kousků a prasklin. Zatmělo se mi před očima. Když jsem se propadala do temnoty, pomyslela jsem si, že všichni se ženou za tím, aby byli aspoň chvíli ve světle. Ale tma je tak uklidňující a jsme si v ní všichni rovni...

Zpráva v novinách: Ve věku 24 let zemřela topmodelka Bea Watts v prestižním klubu XY v centru Manhattanu. Nedávno podepsala kontrakt s momentálně nejsilnější kosmetickou značkou na trhu YX. Svědci, kteří ji v klubu našli, si původně mysleli, že vykrvácela, protože kolem byly střepy zrcadla, ale ve skutečnosti byla zřejmě příčinou zástava srdce z velkého množství prášků na uklidnění a alkoholu.