Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

1. červenec 2008 | 19.28 |

Hlavní postavy:

Jana-osiřelá citlivá dívka, nešťastně zamilovaná do svého otčíma

Robert-Janin otčím, cítí k Janě lásku, ale nedokáže se vymanit z vlivu své manželky

Klára-Robertova žena, panovačný a sobecký typ maloměšťačky

Tento nejznámější román J.Glazarové, který byl i zfilmován, se odehrává krátce po konci 1.světové války v prostředí upjatého maloměsta. Hl. hrdinkou je osiřelá dívka Jana, kterou za svou přijmou místní manželé. Citlivé děvče, které v životě prožilo už mnoho zlého k nim cítí vděk a úctu, později však na vlastní kůži poznává v jakém prostředí a mezi jakými lidmi se zde ocitla a její laskavé srdce tím velmi trpí.

Autorka barvitě vykreslila zejména postavu Janiny tety Kláry, bohaté maloměšťačky, která využívá toho, že její o mnoho let mladší manžel Robert by bez jejích peněz nebyl ničím a tak ho přísně drží pod svým vlivem. Zároveň je kvůli své slabošské povaze velmi nejistá a stále má hrůzu z toho, že si Robert najde mladší ženu a že čím ona bude starší a churavější, tím víc utrpí i její jméno ve městě, proto si dokazuje svou převahu nad sousedy (Robert je totiž významný a oblíbený radní a veterinář) pravidelnými procházkami s nosem nahoru a v drahých i když nepohodlných šatech. Další její typicky maloměšťáckou zálibou je sbírání všech možných klepů o lidech z města.

Jana si brzy začne hloupost a sobeckost své tety uvědomovat, cítí k ní však vděk a neopouští ji ani, když Klára onemocní steskem – její milovaný Robert se dlouho zdržuje v Opavě a Praze, kde hledá nový byt.

Jana je do Roberta také zamilovaná, ale láskou čistou a nesobeckou. Otčím k ní cítí to samé, ale ačkoli je mnohem inteligentnější než jeho manželka, nedokáže se z jejího vlivu oprostit, i jej maloměšťácké prostředí "zdeformovalo". Jen Janě svěří, že mu zbývá pouhých pár měsíců života, své ženě to přiznat nedokáže.

Příběh končí smutně – Robert i Klára umírají ve stejnou dobu, on kvůli srdeční vadě, ona proto, že příznaky své nemoci zanedbávala, jelikož si vůbec nechtěla připustit, že je churavá. Mládí však ještě má naději – znovu osamělá Jana přijme nabídku k sňatku od místního sympatického doktora, který je rozhodnut nezištně se o dívku postarat a milovat ji.

Autorka nevykreslila v románu pouze tři titulní postavy, ale skvěle zobrazila i ty vedlejší, např. divokou, sprostou a věčně rozčertěnou služku Petronilu nebo srdečnou a dobráckou stařenku Karolinku – tyto postavy jsou především protikladem Kláry a její rodiny – žijí ve velké bídě a nikdy netrpěly měšťáckými manýry, i proto chodí Jana ke Karolince pro útěchu a klid.

Velký prostor dává v knize Glazarová slezskému nářečí, kterým sice hovoří hlavně chudí lidé, ale je tak rozšířeno, že jej ovládají i Robert s Klárou, a dokresluje tak tehdejší prostředí chudobných, ale krásných slezských Beskyd.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Jarmila Glazarová: Vlčí jáma tlapka 27. 07. 2012 - 14:27