Šamanismus

24. srpen 2008 | 23.21 |

Šamanismus znamená tradiční víry a praktiky spojené s komunikací s duchovním světem. Ten, kdo praktikuje šamanismus se nazývá šaman. Na světě existuje mnoho variací šamanismu a tato přesvědčení jsou stejná u všech:
►Duchové existují a hrají důležité role jak v životech jednotlivců tak v lidské společnosti.
►Šaman dokáže komunikovat s duchovním světem.
►Duchové mohou být dobří nebo zlí.
►Šaman dokáže léčit nemoci způsobené zlými duchy.
►Šaman umí využít transu, aby navodil techniky vyvolávající jasnovideckou (přízračnou) extázi.
►Šamanova duše dokáže opustit jeho tělo a vstoupit do nadpřirozeného světa, aby našla odpovědi.
►Šaman vyvolává podoby zvířat jako duchovní průvodce, osudová znamení (věštby) a posly zpráv.

Šamanismus je založen na předpokladu, že viditelný svět je prostoupen neviditelnými silami nebo duchy, kteří ovlivňují životy. Narozdíl od organizovaných náboženství jako animismus nebo animatismus, kde jsou vůdci kněží a všichni členové společnosti praktikují, šamanismus vyžaduje individuální znalost a zvláštní schopnosti.

Etymologie (původ slova šaman): Ve skutečnosti se slovo šaman volně používá pro téměř jakéhokoli primitivního kouzelníka-léčitele, který se uvádí do transu a komunikuje s duchy. Ve své původní formě se objevuje jako zkomolenina sanskrtského slova Shramana, které označuje stoupence Buddhy a mezi Mongoly se stalo synonymem pro kouzelníka nebo čaroděje. Slovo šaman se původně užívá pro tradiční léčitele z turecko-mongolských oblastí (Sibiř, Mongolsko), kde turecko-tungusské slovo šáman znamená on/ona, kdo ví. Šaman se používá pro muže i ženu.

Funkce: Šaman představuje řadu funkcí závisejících na společnosti, kde praktikuje, např.léčení, obětování, uchovávání tradic vyprávěním příběhů nebo písněmi, věštění a vystupuje jako průvodce duší.

Mediátor (prostředník): Šamani vystupují jako mediátoři. Šaman komunikuje s duchy (i s duchy mrtvých) ve jménu své společnosti. V některých kulturách lze funkci mediátora dobře ilustrovat na některých předmětech a symbolech šamana. Např. mezi Selkupy (kmen na Sibiři) se mořská kachna považuje za duchovní zvíře-kachny umí jak létat tak se potápět pod vodu, proto se věří, že patří jak "hornímu" tak "spodnímu" světu. Podobně, v některých amazonských kulturách se ztotožňuje šaman s jaguárem-jaguár je schopný pohybovat se volně na zemi, ve vodě i lézt po stromech (jako duše šamana).
"Strom Šamana" je obraz, který najdeme v několika kulturách (Yakutové, Dolgani, Evenkové-to jsou kmeny žijící v rusko-tureckých oblastech, Kelti) jako symbol zprostředkování. Kořeny tohoto stromu patří světu pod námi, kmen "střednímu" světu obývanému lidskou společností a jeho vršek světu "hornímu" (nebe?)

Určité typy šamanů: V některých kulturách mohou být další typy šamanů, kteří představují specializované funkce. Např. v kmeni Nanai (v Rusku a Číně) určitý typ šamana představuje průvodce duší. Další specializovaný šaman se rozlišuje podle typu duchů nebo sféry duchovního světa se kterou se vzájemně ovlivňují. Tyto role se liší mezi Nenety, Enety (kmeny v Rusku) a Selkupy. Mezi Huicholy (kmen v Mexiku) jsou dvě kategorie šamanů. To ukazuje na rozdíly mezi šamanem uvnitř určitého kmene.

Ekologické aspekty: V tropických deštných pralesích jsou zdroje pro potřeby lidí lehce čerpatelné. V některých kulturách žijících v deštných pralesích jako Tucano (amazonští Indiáni žijící na hranicích Kolumbie a Brazílie) existuje důmyslný systém řízení zdrojů a zabraňování jejich vyčerpání. Tento systém je koncipován v mytologickém kontextu, zahrnuje symbolismus a v některých případech i přesvědčení, že porušování zákazu lovu způsobuje nemoci. Jakožto hlavní učitel kmenového symbolismu, šaman může hrát hlavní roli v tomto ekologickém řízení aktivním zákazem lovu a rybolovu. Šaman je schopný vyvolat zvířata (nebo jejich duše) z jejich skrytých obydlí. Nejen Tucanové, ale i další kmeny amazonských Indiánů mají takovéto ekologické zájmy související se šamanismem, např. kmen Piaroa (žijí ve Venezuele a Kolumbii). Kromě těchto kmenů také mnoho eskymáckých kmenů myslí, že šaman je schopný přivést duše z odlehlých, těžko dostupných míst nebo podniknout "cestu za dušemi", aby se zvýšily šance na dobrý lov.

Praktikování: V šamanských společenstvích zastává šaman roli léčitele. Šaman získává znalost a sílu překračováním tzv. "axis mundi" (všudypřítomný symbol, který kříží lidské kultury) a navrácením znalosti z nebes. Často šaman má nebo získává jednu nebo více důvěrných pomocných entit (bytostí), často to jsou duchové ve zvířecí podobě, duchové léčivých rostlin nebo zesnulých šamanů.
Obecně řečeno, šaman překračuje "axis mundi" a vstoupí do duchovního světa způsobující změnu vědomí, vstupuje do extatického transu buď autohypnózou nebo použitím psychoaktivních látek (např.v houbách). Tyto metody jsou různé a často se používají zároveň, některé způsobující trans jsou tyto-tabák (zlepšuje koncentraci, ale není psychotropní), bubnování, tanec, zpívání, poslouchání hudby, půst, cannabis, cedr, psychedelické houbičky, peyotl, šalvěj atd.
Šamani často dodržují dietní a zvyková omezení nebo zákazy specifické pto jejich tradici. Některá tato omezení jsou více než jen kulturní.

Bubny a bubnování: Bubnování na buben umožňuje šamanovi dosáhnout změny stavu vědomí nebo se vydat na cestu. Buben znamená koně nebo duhový most mezi fyzickým a duchovním světem. Na uvedené cestě šaman zakládá spojení s jedním nebo více duchovními světy. Bubnování má neurofyziologické účinky. Sibiřské šamanské bubny jsou většinou vyrobeny ze zvířecí kůže a zahnuté dřevěné obruče (kruhu) s držadlem napříč obručí. V Jižní Americe a Africe se používají chrastítka, v Jihovýchodní Asii a na Dálném Východě gongy a v Austrálii didgeridoo.

Pohlaví a sexualita: Zatímco v některých kulturách jsou šamani-muži, další (např.domorodé korejské kultury) dávali přednost ženám. Současné archeologické výzkumy nasvědčují tomu, že nejstarší známí šamani (v době mladého paleolitu na území dnešní ČR (!) ) byly ženy.
V některých společnostech šamani představují dvou-duševní identitu, přijímají oblečení, atributy, role nebo funkci opačného pohlaví, pohlavní přizpůsobivost nebo orientaci na stejné pohlaví. Takoví šamani jsou považováni za velmi mocné a silné a jsou velmi respektovaní a vyhledávaní ve svých kmenech. Najdeme je např.mezi kmeny Čukči (Rusko), Patagonci (Patagonie v Jižní Americe), Araucaníané (Chile, Argentina) a mezi severoamerickými Indiány z kmenů Arapano, Čejeni, Navahové, Lakota, Pawnee, Ute...Dualitu a bisexualitu můžeme nalézt také u šamanů kmene Dogon v africkém Mali.

Historie: Říká se, že šamanské praktiky předcházejí všem organizovaným náboženstvím a datují se do doby paleolitu a neolitu.
Aspekty šamanismu se objevují v pozdějších, organizovaných náboženstvích hlavně v jejich mystických a symbolických praktikách. Řecké pohanství bylo ovlivněno šamanstvím jak zmiňují příběhy o Tantalovi, Prométheovi, Médee nebo Calypso. Některé šamanské praktiky řeckého náboženství se později sloučily s římským náboženstvím. Šamanské praktiky mnoha kultur se staly opomíjené se šířením monoteismu (víra v jednoho Boha) v Evropě a na Středním Východě. V Evropě, od roku 400, se instituce křesťanství stala hlavní příčinou pádu řeckých a římských náboženství. Chrámy byly systematicky ničeny a nejdůležitější ceremonie postaveny mimo zákon nebo vyčleněny. Represe šamanismu pokračovala s katolickým vlivem šířeným španělskou kolonizací. V Karibiku, Střední a Jižní Americe šli katoličtí kněží ve šlépějích konkvistadorů a ničili místní tradice, odsuzovali šamany jako uctívače ďábla a popravovali je. V Severní Americe vedli angličtí puritáni pravidelná tažení proti jednotlivcům, které považovali za čaroděje. Podobné ničení bylo i ve sporech mezi buddhisty a šamany v Mongolsku.
Dnes šamanismus přežívá především mezi domorodými lidmi. Šamanské praktiky dnes pokračují v tundrách, džunglích, pouštích a dalších venkovských oblastech, ale i v malých a velkých městech, na předměstích a v chudých čtvrtích po celém světě. To se týká především Afriky a Jižní Ameriky, kde je rozšířen mestický šamanismus (mestik=míšenec).

Oblastní variace:
Evropa-Před vzestupem monoteismu měl šamanismus v Evropě silnou tradici. Dnes zůstává tradičním organizovaným náboženstvím na Uralu, mezi Altaji a Huny a dále v Mari-El a Udmurtii, dvou polo-autonomních provinciích v Rusku, kde je silná ugrofinská menšina. Šamanismus byl v Evropě rozšířen v době kamenné a v době železné v jeho praktikách pokračovaly různé teutonské a finsko-baltské kmeny. Velmi rozšířený a silný je na Sibiři, která je považována za klasické místo šamanismu a mezi mnohými kmeny (Altajci, Uralové, Samojedové) se uchoval dodnes.

Korea-Šamanismus se stále praktikuje v Jižní Koreji, kde roli šamana nejčastěji mají ženy, kterým se říká "mudang" zatímco šamani-muži se nazývají "baksoo mudang". Osoba se může stát šamanem díky dědičnému titulu nebo přirozeným schopnostem. V současné společnosti radí při finančních a sňatkových záležitostech. Při svých praktikách používají Amanitu Muscariu, tedy muchomůrku červenou. Další jejich doplňky jsou barevné róby, tanec, bubny a rituální zbraně.

Další asijské oblasti-Silný šamanský vliv najdeme v některých náboženstvích Střední Asie a v tibetském buddhismu. Buddhismus se stal populární mezi šamanskými lidmi jako byli Tibeťané, Mongolové a Manchuové v 8.stol. Formy šamanského rituálu kombinované s tibetským buddhismem byly ustanoveny jako státní náboženství za mongolské dynastie Yuan a Manchurské dynastie Qing. Dále šamanismus vyznávají některé etnické skupiny v Nepálu a severní Indii, široce rozšířený je stále v Japonsku v oblasti ostrovů Ryukyu v Okinawě, kde šamani-ženy zvané "Nuru" spravují veřejné a obecní ceremonie a šamani-muži zvaní "Yuta" občanské a soukromé záležitosti. Běžně se věří, že šintoismus je výsledkem přeměny šamanské tradice v náboženství. Šamanismus se uchoval také na Taiwanu a ve Vietnamu.

Eskymácké kultury-Eskymácké skupiny obývají velkou oblast od východní Sibiře přes Aljašku a severní Kanadu po Grónsko. Zprostředkování je pro ně hlavním aspektem šamanismu. Jejich systém víry usuzuje, že jsou zde specifické vztahy mezi žijícími lidmi, dušemi ulovených zvířat a zemřelých lidí. Šamanismus mezi eskymáckými skupinami má své vlastní speciální rysy. Narozdíl od mnoha sibiřských kultur kariéra šamana postrádá motivaci síly, stát se šamanem je obvykle výsledkem dobře zváženého rozhodnutí nikoli potřebou ovládat duchy.

Afrika-V 19.stol. zde byly popsány praktiky podobné šamanismu. Místní folklor popisuje, že šamani žili v jeskyních, kde během transu kreslili obrázky na stěny a byli uznávni jako dobří vyvolávači deště.

Severní Amerika-Indiáni měli různé náboženské víry. Nikdy tu neexistovalo jedno univerzální náboženství nebo duchovní systém. Mnoho indiánských kultur má tradiční léčitele, mystiky, zpěváky, lidi, co uchovávali tradice a tzv.medicinmany. Pro nikoho z nich se nikdy nepužívalo označení šaman jako označení náboženského vůdce. Většinou je popisovali slovy ve svém vlastním jazyce.

Jižní Amerika (Amazonie): V amazonských deštných pralesích mají šamani také úlohu, že řídí ekologické zdroje. Věří se, že tzv."yaskomo" v kmeni Waiwai má schopnost letu duše. Let duše má několik funkcí-léčení, let do nebe aby se s vesmírnými bytostmi (měsícem nebo bratrem měsíce) poradil o tom jaké jméno dát novorozenému dítěti, let do jeskyň tzv.peccary hor (?), požádat otce peccary o hojnost zvěře a let hluboko do řeky dosáhnout pomoci dalších bytostí. Takže se věří, že "yaskomo" má schopnost dosáhnout nebe, země, vody, prostě všech elementů.

Oceánie-V Austrálii šaman znamená "chytrý muž" nebo "chytrá žena" a říká se jim také kadji. Aboridžinci (domorodí Australané) používají tzv.maban, materiál v nějž věří, že jim dá jejich údajné mystické síly.

Jako vždy se omlouvám za kostrbatý překlad a nepřeložila jsem to celé, páč už tak mi to trvalo několik hodinNj, moje chabá angličtina. Překlepy opravím zítra, teď už mi nejde se moc soustředit a navíc chlap mě vyhazuje od kompu

Zdroj: en.wikipedia.org/wiki/Shaman

Zpět na hlavní stranu blogu

Moderované komentáře

RE: Šamanismus pavla 26. 08. 2008 - 08:34
RE(2x): Šamanismus ...neřeš 27. 03. 2011 - 00:27