Velká pardubická steeplechase

12. říjen 2008 | 22.34 |

Tento nejnáročnější překážkový dostih na kontinentu (těžší je už jen Velká národní v britském Liverpoolu) se poprvé konal roku 1874. U jeho vzniku stála východočeská šlechta okouzlená anglickými hony, především významný jezdec a chovatel koní hrabě Octavian Josef Kinský z Chlumce nad Cidlinou (rod Kinských je významným chovatelem koní už po mnoho let a např. hrabě Karel Kinský z Heřmanova Městce roku 1883 jako dosud jediný Čech a v té době první cizinec vyhrál již zmiňovanou Velkou liverpoolskou).
Už na začátku 40.let 19.stol. začal hrabě Octavian Josef Kinský pořádat v Pardubicích štvanice na jelena, doplněné překážkovými dostihy. Zakládal první dostihové stáje v nichž choval překážkové a honební koně z Anglie, Irska a Francie a zaměstnával zkušené anglické trenéry a ošetřovatele. V 60.letech 19.stol. převzal vedení honů kníže Egon Thurn-Taxis podle nějž je pojmenována nejznámější překážka a 5.listopadu 1874 byla na pečlivě upravené pardubické dráze s různorodým povrchem (tráva, písek, oranice), vybavená řadou rozmanitých přírodních i umělých překážek (živých plotů, valů, příkopů a zdí) odstartována první Velká steeplechase-startovalo 14 koní a vítězem se stal hřebec Fantome s jezdcem Sayersem.
Závod vyvolal po celé Evropě obdiv a uznání, lidé mu prorokovali slavnou budoucnost, ale někteří měli obavy, jestli se pardubická dráha nestane jen "novou českou tančírnou pro německé koně" (Fantome byl totiž německého původu). Pořadatelé začali okamžitě s nadšením pracovat na dalším ročníku. Bylo nutné zajistit kvalitní rozhodčí, vážného, uvaděče, startéra, lékaře i veterináře, vybudovat stáje pro přihlášené koně, sedliště, občerstvení, věž pro rozhodčí a pochopitelně tribuny.
Roku 1880 byl záved přejmenován na Velkou pardubickou steeplechase a tak se jmenuje dodnes. Její historie je bohatá na slavná vítězství, na sportovní a životní úspěchy i tragédie, na dobové senzace i politické dozvuky.
Roku 1885 se zde poprvé objevili bookmakeři a o rok později byl prvně vypraven zvláštní rychlík z ciziny a závodům přihlíželi Němci, Angličané, Francouzi... Je zajímavé, že teprve roku 1902 zvítězil český jezdec-Ulrich Rosák, do té doby na listinách vítězů figurovala jména anglická, německá nebo italská, může nás však těšit to, že závody byly v cizině prestižní už tehdy a jsou dosud. Roku 1910 bylo nutné zřídit parkoviště pro automobily, o 2 roky později sem přijelo už 123 aut.
Za 1.světové války závodiště osiřelo a zpustlo, v prostorách tribun byla zřízena vojenská nemocnice, mnoho dostihových koní bylo odvedeno na frontu nebo poraženo na maso či pro nedostatek píce. První poválečná Velká pardubická se konala až roku 1920, vítěze však neměla-do cíle doběhl jen valach Jonathan, který byl ale diskvalifikován za překročení časového limitu.
V polovině 20.let se opět začalo dařit, na pardubické dostihy se hlásili jezdci ze zahraničí pro které to byla otázka prestiže, roku 1927 se přihlásila první žena-Lata Brandisová. Funkcionáře to nejprve pobouřilo, ale její strýček (mimochodem další z hrabat Kinských) její účast prosadil a o 10 let později Brandisová dokonce vyhrála, dodnes jako jediná žena.


Ve 30.letech začal dění ze závodů živě přenášet rozhlas, na parkoviště se sjíždělo více než 1000 automobilů z různých evropských zemí. V letech 1938-45 byla opět kvůli válce přestávka, válečné bombardování areál málem zničilo, ale hned roku 1946 byl vyhlášen další ročník, ten vyhrál jezdec Miloš Svoboda (11násobný účastník VP a její pozdější kronikář) s valachem Titanem, koněm neznámého původu, který na našem území zůstal jako válečná kořist. V 60.letech se docela dařilo koním a jezdcům ze SSSR, na konci 60. a začátku 70.let 3x zvítězil ryzák Korok s tehdy mladičkým žokejem Václavem Chaloupkou. Prvním koněm, který vyhrál 3x (a to hned po sobě) byl však už v 70.letech 19.stol. Brigand, kůň z Rakouska.
Dráha VP má 6 900 m a 31 překážek. Dlouho byl tou nejnebezpečnější Taxisův příkop, už na přelomu 19. a 20.stol. se mluvilo o tom, že je moc obtížný, ale již zmiňovaný hrabě Egon Thurn-Taxis byl proti jakémukoli ulehčení, teprve v 90.letech 20.stol. byl upraven tak, že odpovídá nárokům dostihů a zároveň požadované bezpečnosti. Jsou zde však i další těžké nebo neobvyklé překážky, např. Irská lavice (koně ji musí prudce vylézt a slézt), hadí příkop a Velký vodní příkop naplněné vodou, anglický skok, který je nepříjemný pro zvýšený dopad a ke konci rovněž obtížný Havlův skok. V posledních letech organizátoři pochopitelně provedli na trati a překážkách důležité změny a úpravy čímž přispěli ke zvýšené bezpečnosti a regulérnosti.

Zdroj: Zdeněk Mahler: Člověk a kůň, DONA 1995

Rekordy: Časový rekord drží valach Maskul, který roku 2005 uběhl dráhu za 09:11,25 minut.
Jediný kůň, který VP vyhrál 4x byl na přelomu 80.-90.let 20.stol. Železník, 3x dokázalo zvítězit 6 koní-Bragand, Lady Anne, Epigraf, Korok, Sagar a Peruán.
Jediný jezdec, který dokázal zvítězit 5x je Josef Váňa, 56letý žokej, který startoval i letos. Z toho 4x vyhrál se Železníkem a 1x s koněm Vronskym. 4x vyhráli Václav Chaloupka a Peter Gehm, Gehm jako jediný hned 4x po sobě.
Nejúspěšnější ženou byla již zmiňovaná Lata Brandisová, která roku 1937 vyhrála s klisnou Normou, 2x skončila jako druhá jezdkyně Eva Palyzová (1965 a 1971) a naposledy se dobře umístila vsetínská Lucie Baluchová, která roku 1997 vybojovala třetí místo.
Z trenérů je nejúspěšnější MVDr. Čestmír Olehla, jehož svěřenci triumfovali 6x (4x Železník, 2x klisna Registana), druhý je František Holčák, jehož koním fandívám nejvíc, jelikož je od nás a znám ho osobně, kterému zvítězilo 5 koní.
Nejúspěšnější klisnou, která běžela VP je Lady Anne (je druhým nejúspěšnějším koněm hned po Železníkovi).
Jediným jezdcem, který vyhrál VP i Velkou liverpoolskou je Angličan George Williamson.
www.vpcp.cz

Letošní 118. ročník VP byl velmi smutným pro Hřebčín Albertovec a trenéra Theimera, jejich krásný bělouš Amant Gris, kterému se v poslední době neobyčejně dařilo a patřil k jasným favoritům sice doběhl jako první, ale byl diskvalifikován, protože v průběhu závodu neobjel točný bod takže si zkrátil cestu. Navíc musel být na místě utracen Klip, který nešťastně upadl-to je bohužel stinná stránka dostihových závodů. Smůla provází i žokeje Libora Stromského, který Amanta jel, protože už loni se mu závod nevydařil, když jeho Maskul (také tehdejší favorit) upadl na Taxisu. Letošní ročník tedy po Amantově diskvalifikaci vyhrála klisna Sixteen, která slavila vítězství už loni, druhý byl překvapivě Hirsch, který zdaleka nepatřil k favoritům a třetí Juventus se slavným žokejem Josefem Váňou.

vp

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře