D.H. Lawrence: Milenec lady Chatterleyové

21. říjen 2008 | 23.27 |

Lady_Chatterleys_Lover_img_221Tento anglický román způsobil v době svého vzniku (20.léta 20.stol.) velké pobouření. Lawrenceova staropanenská písařka ho odmítala přepsat jak byla znechucena a v nezkrácené verzi vyšel až v 60.letech po rozhodnutí soudu (!). Autor ho dokonce nejprve nechal vytisknout ve Florencii kde byly poměry uvolněnější. A o co vlastně šlo? Lawrence-na svou dobu velmi otevřeně-popisoval sexuálně živočišný vztah mezi mladou lady a jejím milencem, nevyhýbal se ani tématu orgasmu u žen, pocitům přímo spojených se sexuálním stykem apod. Odsuzoval totiž silně zakořeněné anglické puritánství, jeho zpátečnickost a pokrytectví a dával přednost tomu být otevřený. Každopádně dokázal nesklouznout k vulgárnosti a lacinosti.
Mimo to jeho dílo reaguje na politické a společenské změny v Anglii po 1.světové válce a zejména zobrazuje zmechanizované industriální prostředí. Celou knihou se táhne popis propastného rozdílu mezi krásnou divokou krajinou, lesy, květinami a barvami přírody v kontrastu s havířskou vesnicí, kde žijí "šedivé shrbené mrtvoly"=horníci a všechno je tu smutné, depresivní a zanedbané.
Teď ale k příběhu samotnému: Hlavní hrdinka Constance, zkráceně Connie, pochází z celkem bohaté rodiny. Vždy se ráda bavila, cestovala a užívala života. To se ale změní když se provdá za ochrnutého lorda Clifforda a odstěhuje se s ním na jeho pochmurné panské sídlo Wragby. S Cliffordem si přestává rozumět, jejich názory jsou diametrálně odlišné a odpuzuje ji jeho povýšenost a chlad. Po několika nezávazných milostných aférkách se seznámí s hajným svého manžela a vlastně tedy i svým "podřízeným", bývalým vojákem, který sloužil v Indii, Mellorsem. Mellors se nejprve chová jako nevzdělaný neotesanec, ale Connie brzy zjistí, že je ve skutečnosti úplně jiný, přemýšlivý a moudrý. Hlavně je ale k sobě táhne sexuální živelnost, největší oddání se a uspokojení, něco, co dlouho marně hledali u jiných partnerů a nikdy nenacházeli.
Narozdíl od románů s podobným motivem, např. Paní Bovaryová od Flauberta nebo Anna Karenina od Tolstého jejich příběh končí nadějí a ne tragicky-Connie čeká s Mellorsem dítě a ačkoli kvůli tehdejším nesnázím a překážkám při rozvodech (Mellors je totiž také ženatý, ačkoli svou manželku nesnáší a utíká před ní) se nesmí na určitý čas stýkat a žijí každý jinde, mají možnost spolu začít nový život bez ohledu na rozdílné třídy ze kterých pochází.

Zpět na hlavní stranu blogu

Moderované komentáře