Co je "láskou" tohoto světa?

13. listopad 2008 | 12.41 |

n509494637_1576944_92CO JE "LÁSKOU" TOHOTO SVĚTA?

NapsalKavirádža Šanti Prakáš Dása
Můj překlad článku z dandavats.com Btw, neztotožňuju se se všemi myšlenkami zde! Ale mnohé jsou zajímavé a pravdivé.


Na tomto materiálním světě neexistuje láska. Ale co je "láska" tohoto světa? Tato emoce je tak silná, že lidé páchají sebevraždy, vraždy a další nepochopitelné činy, aby sloužili "lásce". Nicméně tato "láska" je jen stínem skutečné podstaty-premy neboli Čisté lásky.

Prema nepatří tomuto světu, pochází z duchovního světa. Zároveň spí ukrytá uvnitř našich srdcí (CC Madhya 22.107). To je proto, že ve skutečnosti jsme duchovní bytosti. To je něco, co všichni slyšíme už od počátků duchovního života, ale snažíme se to postupem času pochopit? Jakmile si uvědomíme naši věčnou pozici v transcendentnu, začne se ztrácet naše mylná identifikace s hmotným tělem.
Takzvaná láska materiálního světa se scvrkává na upřednostňování sama sebe (těla nebo mysli). Ale prema je založena na blaženosti Pána Kršny a tak je zcela nesobecká a duchovní. Ačkoli existuje mnoho variant takzvané lásky, od mateřské lásky k dítěti po zvířecí chtíč, jsou všechny sobecké, byť se tak nezdají a vytvářejí štěstí smíchané s utrpením. Toto nestálé štěstí vede lidi k podivným a nesmyslným činům. Každý druh lásky tvoří jedinečné naplnění, nicméně opravdové uspokojení přichází až když člověk zjistí, že nejlepším objektem náklonnosti je Bůh. Teprve pak může být člověk opravdu nesobecký a porozumět spojení ostatních živých bytostí s Bohem.

Touha potěšit své vlastní smysly je káma (chtíč), ale touha potěšit smysly Pána Kršny je prema (láska). (CC Adi. 4.165)

Nováček zkouší pochopit svůj vztah k božstvům v chrámu, k Bohu nebo ke svému duchovnímu mistru. "Jsem jen já a můj Bůh! Jsem jen já a můj guru a chci, abyste věděli, že nejsou žádní jiní guruové, jen můj guru je džagát-guru!" To je extrémní příklad nováčkova chápání. Nováček je také zván materialistou (Prakrta), protože jeho pojetí je založeno na sebe-identifikaci s hmotou, identifikaci gurua s hmotou a chápání Kršny jako omezeného. Toto nováčkovské pojetí je omezené a slabé.

Středně pokročilý oddaný, čistý oddaný vidí Kršnovy oddané a všechno ostatní ve vztahu ke Kršnovi. Nicméně může dělat rozdíly. Takže tak jako nováček má omezené chápání premy, středně pokročilý oddaný směřuje premu k Pánovi, ale chápe, že láskyplné vztahy by měly být tvořeny oddanými toho samého Pána podle jejich vlastní kvalifikace; měli by být soucitní k těm, kteří jsou neznalí Boha; a vyhýbat se nepřejícím a závistivým čímž se středně pokročilí oddaní vyhnou i zbytečným přestupkům. Středně pokročilý oddaný vždy touží dělat službu s láskou. Když tento jeho postoj dozraje, vidí Kršnu prakticky všude. Vidí jen oddanost a čisté oddané. Takže je ve vztahu s čistou láskou neboli premou a můžeme jej považovat za prvotřídního oddaného.

Prvotřídní oddaný je ve vztahu jen s premou a podmíněná duše jen s kámou (neboli materiální "láskou"). Pro lidi zabývající se duchovnem (sadhakové?) však neexistuje jen jeden nebo druhý extrém. Sadhakové se snaží postupně změnit svůj sklon k materiální lásce v lásku nesobeckou. K tomu může dojít jen když je sadhaka v milujícím vztahu s Kršnou. Říká se tomu sambandha (neboli filozofické chápání). Bez vztahu ke Kršnovi, Bohu, nemůže být skutečná sadhana (neboli duchovní jednání); a také žádný odklon od materiální lásky k premě. Takže sadhaka by se měl pokusit dělat vše ve vztahu ke Kršnovi – a to se týká i chování k manželce, manželovi, doma, v práci, celkově k lidem atd. Vyžaduje to trpělivé praktikování a milost Svatého jména. Tím se člověk postupně obrátí k nesobeckému milujícímu postoji. Jakmile se sadhaka stane pevným a stálým v tomto vědomí, jeho vývoj postupně dozraje ve vědomí prvotřídního oddaného.

Zpět na hlavní stranu blogu

Moderované komentáře