Sedím na konári a je mi dobre

10. prosinec 2008 | 21.50 |

Slovensko-německý film, 1989. Hrají: Bolek Polívka (Pepe), Ondřej Pavelka (Prengel), Markéta Hrubešová (Ester), Deana Horváthová (Želmíra) a další. Režie: Juraj Jakubisko.

Krásně poetický, lehce magickým realismem protkaný a místy humorný, místy tragický snímek je jeden z nejlepších od zkušeného slovenského režiséra Jakubiska. Silný příběh se odehrává v rozmezí cca 10 let po 2.světové válce na slovenské samotě. Hlavními hrdiny jsou světácký a rozšafný komediant Pepe (ve skvělém podání Bolka Polívky) a zádumčivější partyzán Prengel, který se vrací do rodné chalupy a zjistí, že byla vypálena a jeho rodiče jsou mrtví. Muži, které vlastně spojilo nalezení cenných zlatých šperků se rozhodnou žít v opuštěném domě Žida Mahlera, který ve válce zemřel. Jednoho dne se v domě objeví tajemná a krásná dívka, údajná Mahlerova dcera Ester, která v sobě nese trauma a pod srdcem dítě...
Film v sobě dojímavě míchá různé pocity a osudy-nadšení z konce války, smutek lidí, kteří zjistili, že v ní přišli o všechno, budovatelské nadšení, které k nám přišlo ze Sovětského svazu i hořké konce některých nadšených komunistů, kteří byli v mrazivých 50.letech exkomunikováni vlastní stranou a po jakékoli kariéře byla veta. Narozdíl od Hrubešové, která hrála spíš plytce a její největší předností byla nahota a krásná tvářička, Jakubiskova manželka Horváthová byla v roli nadšené stalinistky a drsné policajtky Želmíry geniální.
Je to opravdu krásný snímek, který se mi dostal pod kůži a nechápu, proč jsem ho viděla až teď :-)

snk1

snk2

snk3

Zpět na hlavní stranu blogu

Moderované komentáře