Celý svět je jedna rodina

27. prosinec 2008 | 11.20 |

peace5Vlastně ani nevím, jestli mám dávat tento článek přímo do téhle rubriky. Není totiž jen o Kršnovi nebo náboženství, naopak, hlavní myšlenkou tohoto článku je, že kdyby lidé nepovyšovali svá náboženství nad náboženství ostatních a celkově žili ve vzájemném respektu a toleranci bylo by na světě mnohem lépe. Také se zde píše, že člověk si může vybrat různé filozofie nebo prostě cesty po kterých jít, aby dosáhl míru a lásky. Proto doporučuju přečíst si to i těm, kteří když uvidí rubriku Hare Kršna obrátí oči v sloup ;-)

CELÝ SVĚT JE JEDNA RODINA

Napsal Stephen Knapp

Překlad: marieke

Tento titul může znít jako nějaká fantazie nebo příliš utopická představa, ale ve skutečnosti je to předpoklad védských učení. Proto v sanskrtu existuje rčení Vasudhaiv Kutumbikam, "svět je jedna rodina". Určitě vidíme, že na světě žijí lidé, kteří pracují, aby dosáhli stejných věcí: štěstí, míru, bezpečí, jídla, útočiště a nadějné budoucnosti. Jak o mnoho jednodušší by bylo kdybychom se soustředili na naše podobnosti než na odlišnosti. A poté jak jednodušší by bylo najít potřebnou spolupráci, která by vydláždila cestu pro globální podporu při pomoci každému získat to, co potřebuje.

Jistě, všichni jsme se narodili v určitých částech světa a můžeme mít odlišné fyzické a kulturní rysy. Můžete se narodit jako běloch v Americe, černoch v Africe nebo jako Arab, Němec, v islámské rodině, v křesťanské atd. Ale rozhodli jste se, že tohle bylo to, čím jste měli být? Nebo jste sami sebe v této situaci prostě našli? Nebo to byla prostě náhoda, že máte rodinu, která vás naučila jak přijmout sami sebe? Nebo jste se opravdu svobodně rozhodli, že toto je ta identita, kterou chcete přijmout? Nebo, na druhou stranu, chtěli byste se podívat hlouběji než je tato identita a objevit, co je výše a mimo toto dočasné a měnící se tělo? Pravda je taková, že všichni doufáme a bojujeme, abychom našli stejné základní potřeby jako má kdokoli jiný.

Takže to znamená, že jakkoli se naše těla liší, všichni toužíme po tom samém. A sdílíme spolu Zemi stejně jako rodina bratrů a sester sdílí svůj domov.

Védské texty učí a vysvětlují jak je možné, že jsme jedna rodina. Védská literatura, nejstarší duchovní a filozofické texty světa, nekáže nadřazenost jednoho náboženství nad druhým, ale přijímá nauku santána-dharmy, což je věčná stezka pro všechny živé bytosti založená na přirozenosti duše. Tato starověká védská písma doporučují nejvyšší úroveň dharmy, kterou člověk může následovat závisle na tom jak je ochoten ji ve svém životě uskutečňovat. Jinými slovy, můžeme se zabývat různými myšlenkami a filozofiemi, které mohou pomoci našemu rozvoji. To je dále vysvětleno v Rig Védě: aano bhadrah kritawo yantu vishwataha, což znamená "Nechte vznešené myšlenky přijít k sobě odkudkoli."

Předpokladem je, že všichni jsme duchovní bytosti, což znamená, že nejsme tato těla, ale jen to, co je uvnitř. Naše skutečná identita není zda patříme k určité etnické skupině nebo kultuře. Ano, můžeme následovat určitou cestu nebo náboženství, ale to se může změnit a duše je nadřazená všem těmto označením. A přirozenost duše je milovat a být milován. Každý o to usiluje a přeje si to, protože štěstí můžeme nalézt ve vztazích. Ale nejvyšší vztah pro nás jakožto duchovní bytosti je ten, který je založen na oddanosti k Nejvyšší Osobnosti, hlavnímu objektu lásky. To je věčná duchovní cesta neboli santána-dharma.

Pokud máme důkladné pochopení tohoto duchovního vědění, je zde automaticky respekt ke všem ostatním bez ohledu na rasu, pohlaví nebo druh. To přináší morální a mírumilovné společenské chování každého ke každému. Respekt k duchovní identitě ostatních a Bohu dále přináší přirozené štěstí v nás všech. Můžeme to chápat tak, že jsme navštívili tuto planetu jen na krátkou dobu a to máme všichni společné. Jinými slovy, mé přispění tomu, aby ses cítil dobře, hlavně duchovně, bude automaticky přispěním mé vlastní existenci. Tímto způsobem je společnost ve stavu stálého zdokonalování. To je cílem védského způsobu života.

Tedy, védský systém znamená způsob života, který směřuje k povýšení každého ve společnosti k vyšší úrovni vědomí. To znamená pomáhat si skrz realizovaný a zbožný život k pochopení smyslu naší existence stejně jako se stát duchovně realizovanou osobou. To dále znamená pomáhat každé individuální duši, protože pomáháním druhým pomáháme sami sobě. Přirozený stav bytosti je chápat Boha jako Nadduši, Paramátmu, uvnitř každého. Všechno z toho je podněcováno a roste přirozenou vírou k všeobjímající Nejvyšší Osobnosti. Když je tato víra a soustředěnost na Nejvyšší Osobnost systematicky rozvíjena, může nás po smrti povýšit k návratu do našeho skutečného duchovního domova, což je jeden z nejdůležitějších cílů védského životního stylu.

Tato védská premisa je jedním z důvodů proč Indie vždy vítala tolik různých náboženství. Indie je vlastí některých nejstarších náboženství světa. Ve védském systému je prostor pro různost názorů, odchylky a svobodu výběru. Základním principem je, že svoboda jednotlivce je nejdůležitější. Není to tak, že víra jednoho musí být vnucena jinému. Takže, různé společnosti následující různé cesty mohou žít společně v přátelství. Duchovní Pravda samotná se může zjevit různými způsoby, záleží na poučeních, které jednotlivec potřebuje poznat a způsobech, které může potřebovat k růstu v tomto určitém životě. Takže kvůli různým úrovním vědomí v lidech bychom neměli očekávat, že jedno určité náboženství nebo filozofie obsahuje vše, co může kohokoliv kdekoliv naplnit.

Problém dnešního světa není ani tak ve srážkách mezi náboženstvími, ale srážky jednotlivých osobností lidí, kteří jsou připoutáni ke své tělesné identitě a svému náboženství. Lidská mysl má sklon lpět na lidech, kteří jsou si podobní a prohlašovat nadřazenost nad těmi, kteří jsou jiní. To vede k nejednotnosti náboženství, kasty, etnické skupiny nebo rasy. Tato tendence se stává obranou něčí slabosti, pocitu méněcennosti nebo nejistoty nesmyslným kritizováním a ubližováním ostatním, aby si dotyčný vybudoval pocit nadřazenosti. Nicméně, dnes se tak často děje pod rouškou egoistického hájení vlastního náboženství, jenže to ignoruje opravdovou lásku, soucit a toleranci, které většina náboženství představuje nebo jim učí. A rozhodně to ignoruje opravdovou lásku, vzájemný respekt a spolupráci, kterou hledáme a na které závisí přežití nás i planety. Proč raději nejdeme ušlechtilou cestou bytí ochotnější žít podle svého náboženství než za něj prostě bojovat a zemřít? To by urovnalo mnoho našich odlišností a světových problémů. Musíme se rozhodnout, zda chceme společně žít nebo raději jeden s druhým bojovat. Odpověď by měla být jasná.

V závěru Atharva Védy se píše: "Jsme ptáci ze stejného hnízda. Nosíme různé kůže, mluvíme různými jazyky, věříme v různá náboženství a patříme k různým kulturám – ale sdílíme stejný domov, naši Zemi. Narodili jsme se na stejné planetě, žijeme pod stejným nebem, díváme se na stejné hvězdy, dýcháme stejný vzduch, musíme se učit jít společně ve štěstí anebo bídně zhynout." Lidé mohou žít individuálně, ale přežijí jen kolektivně.

Zpět na hlavní stranu blogu

Moderované komentáře

RE: Celý svět je jedna rodina mati 31. 12. 2008 - 16:08