První šance-úvod a I.část

24. březen 2009 | 17.13 |

Kratší povídka, kterou jsem napsala snad někdy ve druháku na střední? Takže nic moc (né, že by povídky z "pozdější" doby byly lepší :-D). Tentokrát nečekejte žádné sexuální zvrácenosti apod., je fakt úplně obyč ;-) A omlouvám se za případné překlepy či chyby, pořád jsem ještě nepřišla na to jak se v Open Office zapíná kontrola pravopisu :-D

Odborná praxe dnes byla na našem sklářském učilišti skvělá. Malovali jsme na sklo, na baňky, což nás bavilo a navíc to nebyla žádná dřina. Taky jsme si mohli při malování povídat, ne jen poslouchat, co říká učitel jako při vyučování. Dnes jsme malovali na zakázku baňky. Dělat to, co mě baví a ještě za to dostávat peníze-není to skvělé?!

"Úplně ti to jde od ruky," chválila mě Nina, moje nejlepší kamarádka se kterou jsem seděla u stolku.

"Baví mě to a navíc mám celou tuhle školu i naši třídu ráda," odpověděla jsem. Na základce jsem si užila svoje. Spolužákům jsem připadala jiná – nosila jsem brýle a "divné" oblečení a měla "divné" názory. A to jen proto, že nepotřebuju kýčovité sexy hadříky (mám raději alternativní ethno módu – batikované oblečení, pletené čepky, barevné sukně,...), nejsem spokojená s dnešní konzumní společností (např.zatímco moje spolužáky na základce zajímalo leda to, co vysílají na Nově a dokázali celé hodiny debatovat o 137.dílu nějaké stupidní telenovely, já tvrdila, že Nova kazí vkus národa) a vůbec mě zajímají jiné věci než je, třeba ekologie, čtení (kvůli této zálibě jsem byla jejich mušími mozečky označena za šprtku) a tak podobně. Teprve tady, na učňáku, jsem měla možnost své názory bez ostychu vyjádřit a navíc jsem nalezla spřízněné duše. Chodíme spolu na koncerty a já mám konečně fajn kamarády.

Takže, to by bylo pár slov o mě. Vlastně jsem zapomněla – jmenuju se Terezie, ale po narážkách typu: "Hele, Marie Terezie!" (samozřejmě opět ze základky) raději používám neutrální Terka. A teď se vraťme zpátky k tomu pátku, kdy jsme se s Ninou u malování baněk domlouvaly na páteční koncert.

"Dneska v Šutru hraje Voltampér," řekla jsem. "Těším se na to jejich nové demo, ale taky by je moh někdo sponzorovat, aby už vydali oficiální cédéčko, dobří jsou na to dost."

Ninu aktivity mladé rockové kapely Voltampér momentálně nezajímaly. "A na Harryho se netěšíš? Voltampéry už znáš, ale Harryho ne. Už se nemůžu dočkat až ti ho ukážu," básnila o svém novém klukovi, který se ve skutečnosti jmenoval Jindřich, ale raději si nechal říkat "světově".

"Jasně," zasmála jsem. "Vypadá to, že Harry je bůh."

"Bude se ti líbit. Má názory jako my. Taky by sis měla najít takového kluka."

"Haha. Co bych sním dělala. Mně stačí parta dobrých kámošů. S klukama jsou jen problémy," prohlásila jsem pevně, ale ve skutečnosti mě v poslední době čím dál častěji napadalo, jaké by to bylo mít přítele. Nikdy jsem s nikým nechodila, kluci mě berou prostě jako kámošku. Uznávám, že nejsem žádná kráska s brýlemi, větším nosem a věčně rozcuchanými vlasy, ale rozhodně nejsem zakomplexovaná a neklesám na mysli. Až se mi jednou bude někdo doopravdy líbit...to bysme si ovšem museli rozumět a taky by měl mít své kouzlo.

Pak jsme nachvíli zmlkly, protože nás přišla zkontrolovat mistrová. "Hlavně to neflákejte, holky," řekla. I když chápu, že je tady vytoužený pátek a určitě máte hlavu plnou plánů."

"My to neflákáme," odpověděla poslušně Nina.

"Jasně," přidala jsem se. "Mě to malování děsně baví. Kdybych měla víc talentu, vychodila bych nějakou prestižní uměleckou školu a pak bych celý život byla taková ta bohémská malířka, co nosí extravagantní, trochu ulítlé oblečení, má nekonformní názory, kouří trávu a popíjí vínečko."

"Kecko," smála se mistrová. "Obrazy můžeš kreslit i tak, ale nesmíš se vzdávat při prvních neúspěších."

"To nedělám," prohlásila jsem. "Že ne, Nini?"

"Jojo, Terka je statečná šikulka," podpořila mě kamarádka. Usmály jsme se na sebe. Jsem moc ráda, že mám takovou kamarádku.

Na rockových koncertech je dobré i to, že se na ně nemusíte chystat tak dlouho jako ty diskotékové barbínky, co stojí 4 hodiny před zrcadlem a patlají na sebe tuny make-upu a třpytek. Já na sebe prostě hodím tričko a mikinu, nějaké ošoupané kalhoty a jdu.

"Adiós!" houkla jsem na mamku mezi dveřma při odchodu.

"Kdy přijdeš?" zeptala se automaticky. Spolu s Co bylo ve škole? je to snad nejtrapnější otázka na světě. Až budu mít děti, nikdy se jich tak hloupě ptát nebudu.

"Až dohrají," odpověděla jsem šalamounsky, protože máma věděla, že jdu na koncert. Dokonce se zasmála. "Tak padej," mávla rukou. Moje mamka nikdy nebyla přísná, má docela svobodomyslné názory (teda do určité míry, přece jen musí mít zodpovědnost) a ke koncertům má kladný přístup stejně jako zbytek rodiny (brácha je bedňák), dokonce mi ve slabé chvilce svěřila, že v osmnácti zpívala v barech.

Když jsem dorazila do Šutru, Nina a ten její zázrak už tam byli. Nina už v sobě měla několik piv a očka jí svítila. "No hurá!" houkla na mě. "Konečně vás můžu představit. Harry, to je Terka, Terko, to je Harry." Podali jsme si ruce a okukovali se. Obvyklý Ninin typ – totiž velice extravagantní. Dlouhé husté blond vlasy, dlouhý kabát a výrazné brýle, které ale nijak nekazily celkový dojem. Nina měla v klubu hodně dalších svých kamarádů, takže nás chvílemi nechávala o samotě.

Harry toho nejprve moc nenamluvil, ale já jsem si dala pivko a začala mu vykládat o škole, hudbě a on se taky rozpovídal. Dozvěděla jsem se, že je mu 18 a chodí na gympl. Docela jsme si rozuměli, měli jsme podobné názory. Ale mezi ním a Ninou to vypadalo na hádku. Moje kamarádka totiž už byla hodně v náladičce a hloupě se hihňala. Harry byl naopak úplně v klidu a docela potichu.

"Nemám rád, když holky tak pijí," prohodil, když se Nina nachvíli vzdálila.

"No jo, ale vždyť je pátek," bránila jsem kamarádku.

"Ale třeba ty tak nepiješ?!"

"To ne, protože mi to moc nechutná. Ale jak se říká – proti gustu žádný dišputát."

Harry pokrčil rameny: "No, mně se to stejně nelíbí."

"A co se ti líbí?" zeptala jsem se provokativně.

"Když je holka totálně v pohodě," opáčil. "Nina je fajn holka, zábavná a milá, ale někdy se chová jako husička. Třeba tebe si nedokážu představit, že bys byla pořád tak ujetá," pokračoval a prohlížel si mě.

"A to je špatně?" Nevěděla jsem, co říkat, byla jsem z toho jeho pohledu nervózní. Teprve později jsem si uvědomila, že to mezi námi "jiskřilo", ale až do té doby jsem ani nevěděla, co to slovo znamená.

"Ne, ale je to sympatické. Na tobě." Zdálo se mi, že se hovor začíná stáčet divným směrem. Skoro celý večer sedím u stolu s klukem své nejlepší kamarádky a on se mnou začíná "flirtovat"! Kdyby Nina nebyla tak přiopilá, určitě by nás víc hlídala.

"No, myslím, že půjdu nachvilku zapařit," řekla jsem rozpačitě a šla se přidat k ostatním návštěvníkům klubu, kteří na parketu poskakovali do rytmu řízné hudby. Harry pak seděl u stolu s Ninou, ale stále jsem cítila jeho pohled.

Kolem druhé ráno se v klubu rozsvítilo a Voltampér ohlásili poslední skladbu. Šla jsem ke stolu za Harrym (předtím jsem si tam už z jakéhosi neurčitého důvodu netroufla a byla se spolužáky).

"Kde je Nina?" zeptala jsem se neutrálně. "Už půjdu, chci se s ní rozloučit."

"Šla na záchod, tak na ni počkej. Nedáš mi mezitím své telefonní číslo?"

"Proč?" zasmála jsem se.

"To se přece teď tak dělává. Lidi se seznámí a vymění si číslo na mobil...formalita."

"No jasně," zasmála jsem se. "Ale aby ti to nepřišlo jak společenské faux-pass když si je nevyměníme..." Nadiktovala jsem mu číslo a on povídá: "Tak já se ti někdy ozvu. Jen tak na pokec, jasně," dodal.

Díkybohu se už vrátila Nina. Na rozloučenou jsme se objaly a ona se zeptala, co říkám Harrymu.

"V poho," odpověděla jsem stručně. "Tak já letím. Pa!" Vypadla jsem ven. Nevím, jestli to bylo tím čerstvým vzduchem, ale připadala jsem si neskutečně skvěle. S úsměvem od ucha k uchu jsem se spokojeně šinula domů.

Asi o 3 dny později mi Harry zavolal. Chvilku jsme si povídali o tom jak se máme a potom řekl: "Hele, Teri, mám na tebe prosbu."

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: První šance-úvod a I.část blackbeautiful 24. 03. 2009 - 19:37
RE: První šance-úvod a I.část ugisha 25. 03. 2009 - 13:47
RE: První šance-úvod a I.část constricted 27. 03. 2009 - 18:51
RE: První šance-úvod a I.část koktejlka 10. 04. 2009 - 19:08