Komentář, na který odpovídáte

05. 07. 2009 - 22:57

koktejlka: Aha, jasně, a před těma třema rokama ses taky chtěla zabít, že jo, a teď si asi říkáš "sakra proč jsem to neudělala" ?! Celý ty tři roky potom ti bylo - když se to vezme kolem a kolem - krásně, PROTOŽE JSI MĚLA KLUKA\Y, a teď najednou puf!, kluk není, všechno je v hajzlu, tak si radši vezmu život? No jasně, fajn, jen se zabij, skoč pod vlak nebo z mostu, však on ss toho vlastně NIKDO NEŠIMNE. Všem kolem tebe to bude úplně šumák!
"Léto bez partnera"? A co? Ksakru přece si nechceš namlouvat, že jediná věc, na který ti záleží a bez který NEMŮŽEŠ ŽÍT, je právě CHLAP?!
Ne, nesplňuju ani jeden z těch tvejch bodů, ani jeden, a taky ti nic, co zmiňuješ neříkám; jenom tvrdím, že život ti nepatří, takže nemáš právo si ho vzít a že utéct ze světa takovýmhle způsobem je sobeckost ze všech sobeckostí ta nejsobectější. Utečeš sama před sebou, ale svoji smrt a to, co po tobě zbyde, necháš tady, mezi náma.
A právě proto, že už ti je 22, bys měla vědět, že jsi stvořená "pro všechny ty normální věci", stejně jako jsou i všichni ostatní. Někteří toho však neumí využít a jiní se s tím neumí poprat.
Babička byla taky na umření - a hele. Je moc fajn, že je to vlastně všechno jinak, ne? Tak proč bys ... ... ... ?

P.S. Omlouvám se za rozhořčení a jakékoliv vulgarismy použité v tomhle komentáři, nic, co je tu napsané, není myšleno PROTI TOBĚ. Teď už se z ničeho asi nevykroutím a ty toho na mě přišiješ ještě spoustu navrch, ale co se dá dělat. Řekla jsem všechno tak, jak to cítím; asi ti to nijak neprospěje a mně taky ne, možná si za to zasloužím být ukřižována, ale konečně jsme zase jednou řekla to, co si DOOPRAVDY myslím, protože tady už není, co skrývat. Držím ve všem palce!