Hrdina

1. březen 2011 | 11.54 |

Krátká povídka volně inspirovaná novým tématem týdne v AK Snílků-libere.blog.cz/1102/devaty-tyden-osudovy-hrdina. Během dneška nebo zítřka sem ještě dodám článek, který bude víc k tématu-"O postavě, se kterou se dokážete ztotožnit, nebo která vám ovlivnila život, nebo jejíž osud vás zaujal. O hrdinovi, kterého jste si zamilovali."

Tak jako jeho vrstevníci měli na stěnách pokojíčků vylepené plakáty současných hvězd, skupin, zpěváků, herců a modelek, Robin tam měl obraz Vůdce. To byla jeho modla, nikdo jiný ho nikdy tak neinspiroval. Idolům svých spolužáků se smál. Vůdce byl pro něj jediná "celebrita", jediné Božstvo a jeho hrdina. A všechno související s ním-sbírání symbolů, uniforem, ale i současných nahrávek bylo tak fascinující, protože to bylo nezákonné. Ale Robin věděl, že jednou a možná už brzy, přijde doba, kdy lidé jako on zase vystoupí z ilegality a získají pro svůj světonázor masy ostatních. Pak se všem policajtům, anarchistům, Židům a menšinám vysměje...svět zase uvidí, kdo je tady šéf.

Miloval i noční "lovecké výpravy" s Tomem a ostatními. V těch chvílích se cítil jako Někdo. Posilněni alkoholem, řetězy a baseballkami, lidé se jim už zdálky vyhýbali. Vyhledávali v ulicích a hospodách přistěhovalce, aby je zmlátili a přinutili odejít. Tom byl vždy vůdce. Byl nejsilnější, celé hodiny trávil v posilovně a bojovým uměním, měl nejjasnější názory, psal texty a znal se s lidmi, kteří byli ještě výš postavení než on a jeho parta. Robin ho obdivoval a nejvíc zbožňoval chvíle, kdy mu Tom občas v soukromí říkal: "Spolu to zvládneme, Robe. Za pár let nám lidi budou ležet u nohou, protože zjistí, jak ti přistěhovalečtí švábi ničí naši zem. Ale my ty krysy vyženeme, že?"

Tom a Vůdce byli Robinovi jediní přátelé i rodina. Rodiče pili a na něj neměli čas, kromě toho, když občas dostal výprask a řekli mu, že je k ničemu. Starší sestra Anna odešla z domu co nejdřív a našla si práci, aby mohla studovat. Občas k ní chodil na návštěvu. Nevěděla o jeho životě a Robin jí o tom neříkal, ale byl si jistý, že až dojde k novému zúčtování a svaté rasové válce, bude se muset přidat na jejich stranu, jinak by to přece nešlo. Byla krásná, modrooká a světlovlasá a někdy si ji představoval jako ideální partnerku pro Toma. V budoucnu, protože Tom tvrdil, že na ženské teď nemá čas. Byl aktivní v jiných věcech a Robin se mu přizpůsoboval. Čím víc práce, tím dřív zničí všechny, kteří nesplňují kritéria bílé rasy a po válce, která bude tentokrát vítězná, zase zavládne klid. 

O víkendu navštívil sestru. Po páteční noci v ulicích měl kocovinu a těšil se na oběd. U kávy sestra začala: "Budeš koukat, co se mi přihodilo. Je to fakt jobovka! Dělám teď projekt do školy a v rámci toho potřebuju znát historii naší rodiny.

Spojila jsem se s tetou v zahraničí a nevěřil bys, co jsem se od ní dozvěděla." A pak Robinovi vyprávěla o tom, jak jejich babička z matčiny strany přežila koncentrák, kam se dostala pro svůj židovský původ. Byla tehdy velmi mladá. Po válce odešla do zahraničí a nikdy o své minulosti nemluvila. Provdala se a měla dvě děti-tetu, která zůstala v zahraničí a matku Robina a Anny, která se vrátila. Věděla, odkud babička pochází, ale jinak nic. Teprve na smrtelné posteli se babička svěřila jejich tetě o svém původu a minulosti. 

Pro Robinovu sestru to byl fascinující a neuvěřitelně zajímavý příběh. Pro Robina šok a zděšení. Zmateně se omluvil pro nevolnost a únavu a co nejrychleji vypadl z bytu. Pomalu kráčel městem a v hlavě se mu honila spousta myšlenek. Na Vůdce, na Toma...tohle se Tom nikdy nesmí dozvědět. Ale i kdyby se to nedozvěděl, Robin by si připadal jako zrádce. Nemůže už Tomovi a ostatním pomáhat a být s nimi. Je nula. Rodiče měli pravdu, že je k ničemu. Jen nevěděli, že původem. Kdyby se to Tom dozvěděl, asi by mě zabil. Nevěřil by, že jsem se to dozvěděl až teď. Co mám dělat?! 

Opřel se o zábradlí mostu pod kterým vedla rušná silnice. Myslel na své velkolepé plány, které se jedním rázem zhroutily jako domeček z karet. Neviděl žádné řešení. S takovým zjištěním se přece nedá žít, poté, co tolik zasvětil tomu v co věřil a koho obdivoval. Díval se dolů a věděl, že tohle je konečná.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Hrdina veruce 01. 03. 2011 - 17:46