J.H.Krchovský: Básně

5. duben 2010 | 12.14 |

Ach, život je tak trapný, Bože, jak uprdnutí do soulože.

J.H.K., vl.jménem Jiří Hásek, se narodil 22.dubna 1960 v Praze. Žije tamtéž a v Brně. Mimořádně výrazný básník pražského undergroundu začal publikovat na začátku 80.let. Od roku 1978 do roku 1996 napsal 12 sbírek. BÁSNĚ jsou souborným vydání výborů Noci, po nichž nepřichází ráno, Leda s labutí a Dodatky...kde zařadil převážnou většinu básní ze svých sbírek. Některé Krchovského básně byly přeloženy do angličtiny, dánštiny, holandštiny, polštiny a němčiny. Po roce 89 publikoval v Tvorbě, ROKu, Voknu, Iniciálách, Souvislostech, Hostu, Literárních novinách nebo Revolver Revue. Za výbor Noci, po nichž nepřichází ráno obdržel v roce 92 prestižní cenu Revolver Revue. Od roku 2007 zpívá a hraje na kytaru v kapele Krchoff Band.

Sem dávám několik básní, které se mi líbíly nejvíc

JAK BUDE PO SMRTI? - TOBĚ DOST TĚŽCE...
není co závidět; netěš se, - těš se!
ale ne, duše má, čeho ses lekla
- očistce, mučení, plamenů pekla?
to je moc humánní, mírné a všední...
Jak bude po smrti? Tak jako před ní
(Všechno je jako dřív)

►►►

Co že jsem říkal? Nevím už
asi že bude dobře zase...
co jsem to hledal? Aha, nůž
co jsem to chtěl... Jo, podřezat se
(Nad jedním světem)

►►►

PŘISTAVIL JSEM SI ZRCADLO
od té doby se nenávidím
včera mě ale napadlo
že se v něm stejně neuvidím...
rozplynul jsem se děsem
nad tím, že vůbec nejsem
vůbec si nezávidím...
(Procházka urnovým hájem)

►►►

NA STROPĚ HOŘČICE A V NÍ JE BUŘT
zmítám se v šílenství na podlaze
a je mi blaze, tolik blaze
že už snad nemůže ani být hůř
(Procházka urnovým hájem)

►►►

ČTYŘI SVĚTOVÉ STRANY?
ne, je jich mnohem více
snad leda čtyři stěny
zlomené svitem svíce

Čtyři prázdné stěny
a na nich tentýž obraz
šepot, vzlyky a steny
skok, pád a znovu odraz
(nezařazeno)

►►►

NARÁŽEJE DO LIDÍ
jdu liduprázdnou ulicí
a nikdo mne v ní nevidí
-mám zatemněnou palici

Nezářím a nemám světlo
jen mé oči trochu žhnou
ňáké zvíře si mě spletlo
s vymlácenou lucernou

Vydávám dnes jenom skřeky
mluvit už mě uráží
jdu se na most napít z řeky
žízeň mám, i závaží
(Bestiální něha)

►►►

CHČIJU KLIDNĚ DOLŮ Z OKEN
-jsem přec pánem svýho domu!
přesto skrytě šilhám okem
copak dole říkaj tomu

Nic neříkaj, nic nevidí
jenom sedí v podřepu
klopí oči, snad se stydí
že mi serou do sklepů
(Bestiální něha)

►►►

AČ VE DNE SLUNKO HEZKY HŘEJE
tak teď je půlnoc mrazivá.

..
já, neboť jsem se spánku přejed
jdu protáhnout si vaziva...
jak v záklonu jsem zazíval
tu uviděl jsem padat přes dům
buď úlomek či celou hvězdu
a ač skeptik napořád
tak začal jsem si honem přát
ať střetne se ňák s naším světem
ať celou Zemi s sebou smete!
leč nesmetla, tak půjdu spát...
(Jarní elegie)

►►►

RANIL MĚ, URAZIL, POTUPIL, NAKRK MĚ!
ten sviňák v zrcadle zas se mi smál!
rád bych ho konečně viděl už na prkně
-pak ať se posmívá, že chci žít dál!
(Valčík s mým stínem)

►►►

JAKO BYCH ZASLECHL NĚJAKÉ VOLÁNÍ
kdo by to však moh být? - Ve čtyři v noci...
-snad vítr za domem honí se po pláních
snad mám jen takový podivný pocit

S trychtýřem na uchu vycházím na pavlač
-snad něčí dítě řve, či vyje v domě pes?
ne, tohle nebude psí ani dětský pláč
to jen má pitomost volá až do nebes!
(Valčík s mým stínem) 

►►►

SVÝM "NECH MĚ BÝT!" TĚ VLASTNĚ VOLÁM
vždyť dělám všechno naopak
a s předsevzetím přestat s pitím
jdu na pivo a na loupák

...Je poledne a pro mě ráno
jdu na pivo a na loupák
když říkám Ne, tak chci říct Ano
a stejně tak i naopak...
(nezařazeno)

►►►

VŠICHNI JSOU ZÁKEŘNÁ HLADOVÁ KLÍŠŤATA
jsou na svých prdelích vzájemně přisátá
a když se poslední na první zavěsí
pak z jeho prdele vlastní krev saje si
(Nové valčíky)

►►►

MARASMUS? ASKEZE?! UŽ MĚ TO NEBAVÍ!
stejně tak celibát, ten mne sral po léta
nevím, proč Březina nezůstal Jebavý
může snad krásnější jméno chtít poéta?
(Nové valčíky)

►►►

PROČ SE MÁM STÁŘÍ BÁT, NEŘKU-LI STAROBY?
že bych svým přátelům chodil srát na hroby?!
neznám své přátele,-snad oni znají mne...
ve světle bez konce počkám si na jiné
(Nové valčíky)

►►►

DůM VE TMĚ, V DOMĚ TMA, DůM NA SAMOTĚ
a ve tmě já, a ve mně tma; sám v domě
na klíně chovám týden mrtvé kotě
- zemřelo steskem, asi dva dny po mně
(Mé lebky stín)

►►►

UNAVEN K SMRTI NUDNOU ROLÍ
sám sebe hrát, - že jsem... Chci spát
předstírám spánek, tvář mne bolí
vším, čím jsem byl, jsem nebyl rád

Jak se mi zdá, nic se mi nezdá
už nemám o čem dát si zdát
na nebi bledne moje hvězda
vším, čím jsem nebyl, byl jsem rád
(Chci ještě chvíli)

►►►

Odešla... Inu co, - lhal bych, že brečím...
odešla s úsvitem (alespoň s něčím)
- po čtyřech odlezla k domovním dveřím...
že prý mi nevěří (a tomu věřím)
a že prý od včera (- lež v jednom kuse!)
neměla vůbec nic teplého v puse
(Všechno je jako dřív)

►►► 

VE ČTYŘECH PRAMÍNCÍCH KREV ZE ZDI TEČE

jídelní vidlička trčí ven z cihly

gumová panenka svíjí se vkleče

vlásky jí od krve celičké zplihly

též z tváře obrazu krev plátnem vytryskla

z děr, kam jsem zabodnul dva dlouhé střepy skla

střepy z ran zrcadla, které řve bolestí...

z hřbetů knih kape krev a stéká podél zdi

na níž můj živý stín pláče a krvácí

-k hlavě má přibitý kalendář trhací...

vše kolem dokola ožívá smrtí

teď já jdu na řadu, pilou se čtvrtím

rotaci kotouče nabíhám vstříc

bolest však necítím, neteče nic!

Zpět na hlavní stranu blogu

Související články

Komentáře

RE: J.H.Krchovský: Básně constricted 05. 04. 2010 - 19:14
RE: J.H.Krchovský: Básně toruviel 06. 04. 2010 - 15:22
RE: J.H.Krchovský: Básně slanka* 10. 04. 2010 - 16:18