Tato kniha je souborem bájí a pověstí, které mají svůj původ ve starověkém Řecku. Protože tehdejší antická civilizace je kolébkou evropské vzdělanosti, těší se jejich mytologie a příběhy dodnes velké oblibě a jsou zdrojem inspirace (další příběhy, knihy, filmy, divadelní hry...). Některé z nich zpracovali už v antice známí řečtí autoři, např. Homér (Illias a Odyssea), Aischylos (Orestea) nebo Sofokles (Oidipus a Antigona).
Z příběhů mě nejvíce zaujaly tyto dva:
Hlavní postavy: Daidalos-geniální umělec, kterého však ovládla žárlivost a závist
Ikaros-Daidalův neposlušný syn
Daidalos byl jedním z nejproslulejších a nejuznávanějších stavitelů a sochařů v celém Řecku. Přesto záviděl svému synovci jménem Talós, který byl čím dál šikovnější a bál se, že ho ve slávě předčí. Zavraždil jej a azyl získal na Krétě u krále Mínoa, který mu dal za úkol postavit složitý labyrint, kde chtěl ukrýt příšeru Mínotaura, nemanželské "dítě" královy ženy Pasifaé a posvátného býka. Kvůli tomuto tajemství také Mínós požadoval, aby Daidalos zůstal na Krétě, ale ten chtěl cestovat dál a sestrojil pro sebe a svého syna Ikara křídla, která je z ostrova pohodlně odnesou.
Celou dobu cesty Ikara varoval, ať nelétá až ke Slunci, jehož žár by roztavil vosk, který křídla spojoval dohromady. Syn neposlechl a touha vyletět co nejvýše byla silnější než jeho pud sebezáchovy. Sluneční paprsky křídla skutečně poškodily a Ikaros se zřítil do moře.
Daidalos byl tragickou smrtí syna potrestán a do konce života už nenalezl klid a štěstí.
Erós a Psýché
Hlavní postavy: Erós-syn bohyně Afrodity
Psýché-krásná a milá dívka z královské rodiny
Afrodita-bohyně krásy a lásky, mocná, moudrá, ale závistivá
Psýché byla nádherná dcera z panovnické rodiny. Pro svou krásu byla tak oblíbená, že to znepokojilo i samotnou bohyni krásy a lásky Afroditu a požádala svého syna Eróta, aby zásáhnul dívčino srdce šípem, který jí přinese jen neštěstí a trápení.
Erós se však do Psýché zamiloval, svou matku neposlechl a ukryl dívku na svém zámku. Když to Afrodita zjistila, podrobila Psýché těžké zkoušce. Láska mezi ní a Erótem nakonec překonala všechny překážky a Afrodita vzala Psýché na milost.
O autorovi:
E.P. se narodil 14. května 1924 v Praze. Měl velmi široký literární záběr, byl oceňován jako autor románů, novel, básní, povídek i příběhů pro děti, dramatik, autor esejí, úvah a aforismů, germanista a překladatel (němčina byla jeho druhý mateřský jazyk), editor i jako teoretik dětské literatury.
Právě Staré řecké báje a pověsti patří k jeho nejvýznamnějším dílům (byly přeloženy i do řady cizích jazyků).
Pocházel z rodiny s velkou kulturní tradicí-oba rodiče byli milovníci literatury, předci z matčiny strany patřili k významné holandsko-neměcké rodině malířů a všichni, včetně Eduarda, byli i hudebně nadaní, on sám už dokonce složil zkoušky na konzervatoř, ale kvůli vypuknutí 2. světové války nenastoupil.
Poté vystudoval srovnávací literaturu a germanistiku (získal titul PhDr.). Stýkal se s mnoha umělci své doby, mj. třeba se spisovateli Seifertem, Hrubínem, Hrabalem i malíři Lhotákem, Milerem, Boudou, Zmatlíkovou a dalšími.
Zemřel náhle 6. června 1987 během každoročního ozdravného pobytu v Mariánských Lázních.
Jeho dílo získalo po roce 1989 řadu ocenění (nikdy nebyl komunista, takže do té doby se o něm moc nemluvilo) a je po něm dokonce pojmenována planetka.
Petiškův syn Martin je básník.
Zdroje obrázků:
www.tunturisusi.com/amor/ikaros.htm a www.legendyabaje.estranky.cz/clanky/eros-a-psyche.html