(Ne)zábavné historky z ÚP a pohovorů

Lvice nedávno psala, jak to chodí na pracáku. Tak s tím se tedy naprosto ztotožňuji. Vidím, že nejsem jediná, komu nikdy s ničím nepomohli a je to spíše otravná rutina. Nehledě na to, že stát fakt nevysávám, jediné, co mi platí je zdravotní pojištění, zajímavé ale je, že mě "kontrolují" 2x za měsíc a skoro si připadám jak nějaký zločinec...to by mě teda zajímalo, jestli takto jednají i s lidmi, co na rozdíl ode mě berou x různých dávek z různých úřadů, ale snahu nemají!

Na ÚP jsem od prosince 2014, což zní blbě, já vím, ale samozřejmě jsem za tu dobu měla různé práce a brigády. (Tohle je zároveň první z článků, kde i popíšu, jak jsem se za ty 2 roky, co jsem tu nebyla, měla.) Vždycky to ale bylo tak, že v každé práci jsem byla přesně 3 měsíce. První byla stáž, kterou jsem našla přes internet (ÚP se v tom nijak neangažoval, kromě toho, že tam musím 2x za měsíc chodit, se neangažují v ničem...), takže ty 3 měsíce byly dané. Dělala jsem recepční v rodinném penzionu v malebném městečku Rožnově. Proti manželům, kteří to vedli, bych neřekla křivého slova, mám je moc ráda, směla jsem tam přespávat, abych nemusela každý den jezdit hodinu tam a hodinu zpět, pak jsem tam ještě 2x přijela na výlet s bývalým přítelem, ale prostě fungovalo to tak, že oni měli peníze za to, že já mám stáž a já jsem měla jen stravenky (ty jsem teda pak vyměnila s babičkou za hotovost) a po ukončení stáže pro ně vlastně nebylo výhodné si mě tam nechat, proto ty 3 měsíce. Každopádně dodnes (třeba zrovna teď) dělám nárazové brigády pro jejich syna, který má velké webové stránky.

Další práce teda byla přes ÚP, jenže mi řekli, že to bude spíš na způsob praxe, že mě tam vše naučí-bylo to totiž vyloženě účetnictví, tak jsem se na to nejprve moc necítila, ale budiž. Zajímavé ale, že paní pod kterou jsem byla, byla překvapená, že nemám s účtováním žádné praktické zkušenosti! V tom případě mezi nimi a ÚP musela být nějaká špatná komunikace, protože ÚP tvrdil, že nebude problém a paní zas, že ale čas na moje zaučování nemá. Nakonec jsem tam byla 3 měsíce, nějaké jednodušší věci jsem zaúčtovat zvládla, ale zjistila jsem, že to není moc pro mě, já číslům prostě nerozumím, jak všichni víte, jsem psavý knihomol, takže já radši písmenka, zatímco čísla mi neříkají vůbec nic, dokonce mám i podezření na dyskalkulii, protože už  od základky jsem třeba blbě opisovala příklady z tabule, pletla se mi znamínka a často se mi stává, že třeba vidím napsáno 230, ale přečtu to (vyslovím), nevím proč, jako 320 (tedy podobně, jako si dyslektici pletou např. "b" a "d").

No, a poslední zkušenost, to už byla vážně smůla :-( Kamarádka šla kolem cestovky v centru našeho města a všimla si, že mají na dveřích inzerát (neměli ho ani na internetu), tak si hned vzpomněla na mě, že mám vystudovaný cestovní ruch, řekla mi o tom a vyšlo to! (Opět, ÚP s tím neměl nic společného).

Tentokrát už jsem doufala, že dostanu i HPP, navíc mě to bavilo, žádné dojíždění, můj obor atd. Bohužel po měsíci se šéf rozhodl pobočku v našem městě po 15 letech uzavřít z důvodu dlouhodobého poklesu prodeje: viděla jsem ve starých složkách, že dřív měli smluv za jeden rok nacpaný šanon a pak míň a míň, vliv na to mělo i to, že tato CK nabízela jen málo vlastních destinací, z nichž jedna je Turecko, které letos opravdu netáhne, mladí zas objednávají na internetu, prakticky jsem prodávala zájezdy hlavně dlouholetým klientům, z větší části důchodcům, takže jsem tam zůstala akorát do konce prázdnin (opět 3 měsíce).

Teď se něco rýsuje, ale nechci to zakřiknout, takže o tom když tak napíšu příště.

Jinak celou tu dobu samozřejmě píšu, ale stále je to jen drobný přivýdělek, že bych si založila (nebo spíš znovuobnovila-měla jsem ho při škole)  ŽL a psala a měla z toho peníze na uživení, to bohužel ještě stále ne :-( Jinak chodím na inventury, dělala jsem komparz, když se v rožnovském skanzenu natáčel Doktor Martin :-D u většiny voleb jsem v komisi, jako teď, prostě, co se dá, ale na to HPP pořád nějak nemám štěstí.

Ale teď se koukám, že nadpis článku je úplně o něčem jiném :-D Samozřejmě jsem prošla x pohovorů a někdy se opravdu nestačím divit. Ano, vím o sobě, že nejsem průbojná a neumím se prodat, ačkoli jsem těm lidem sympatická, tak prostě hledají někoho alespoň o trošku víc extrovertního, ale třeba pohovory v bance-brr, nevermore. Teď jsem se hlásila na recepční pobočky, tedy nic, kde bych musela prodávat produkty a úvěry, jinak to chápu, ale vyplňovala jsem dlouhý osobnostní dotazník, ptali se mě, jestli jsem někdy brala drogy :-D....a to byl aspoň individuální, v jedné bance byl skupinový pohovor, a tam lidi fakt brečeli...Nebo na brigádu za pokladnu v drogerce-pohovor se odehrával v luxusní hotelové restauraci a s každým mluvili snad půl hodiny :-D Pak jsou samozřejmě pohovory, kam člověk jede tu klasickou hodinu tam a zpět a oni vám řeknou, že by byl vlastně problém, že bydlíte v jiném městě nebo máte titul-to snad vidí už v životopisu, ne? :-/ Nebo, že vás akorát chtěli vidět (na 5 minut) a pak se ozvou (neozvou).  Je taky spousta inzerátů, že administrativa a na místě vám řeknou, že je to vlastně finanční poradce :-/ Jednou jsem byla u scientologů a to jsem zjistila jen díky tomu, že se o tyhle věci zajímám, před pohovorem v čekárně jsem si pročítala jejich brožurku a koukám-naše filozofie je založená na učení L. R. Hubbarda-kdybych o tom nepsala před lety článek přímo tady na blog (zde) tak to netuším a myslím, že to tak má hodně lidí. Ale jinak se mi vyloženě extrémy ještě nestaly, to spíš kamarádce, tu pán z pohovoru pak zval na večeře nebo, že ji kamkoli zaveze, když bude potřebovat (odmítla), ptali se jí, jaké je znamení :-D nebo na pohovoru na prodavačku v železářství to prý probíhalo, jao by měla být minimálně manažerka.

A ÚP to je kapitola sama pro sebe. Vždycky když tam přijdu, tak paní referentka vidí, že jsem obepsala, co jsem mohla a řekne akorát No, vidím, že to máte všechno zmapované a obepsané, ale ještě mají volné místo v Kauflandu/Jednotě/Lidlu/Penny, tam byste taky měla zajít. Předminule řekla, že bych u těch prodavačských míst měla pokud možno nezmiňovat o vzdělání a minule, že se "budeme muset" zaměřit i na fabriky. A to je to, co mě fakt štve. Já takovou prací neopovrhuji a rozhodně nepíšu jen na pozice, kde chtějí 3 tituly a 10 let praxe, to dá rozum. Tu recepční v hotelu, referentku v cestovce, spousta pozic v administrativě můžete dělat s maturitou a to mi vůbec nevadí. Píšu i do menších obchůdků, ale tam je problém, že prodejní praxi nemám. Ale nestudovala jsem proto, abych to pak zatajovala, aby mi dali práci na pokladně v Kauflandu nebo nedejbože u pásu (to s tím pásem nemyslím, že bych tím tak opovrhovala, ale proto, že jsem nešikovná a už vidím, jak montuju rozbušky-občas tam hoří i když tam mají zkušené lidi, já bych to vyhodila do povětří na první směně :-D ). Myslím, že by to v ničem nepomohlo ani mně ani zaměstnavateli.

Hodně lidí mi říká, proč už jsem dávno neodešla do Prahy, no a to je ten bludný kruh-potřebovala bych tak 20-25 000 jako nějaký základ do startu (kauce, první 2 nájmy, nějakou sumu pro jistotu na další nájem, kdybych hned nic nenašla, Opencard atd.), ale to prostě nemám. Už jsem zkoušela i hledat bydlení v Praze, o tom třeba napíšu jindy a taky to nebylo nic tak jednoduchého jak se zdá, ačkoli tam byl asi problém s tím, že jsem tehdy nebyla sama, ale s přítelem-cizincem (což vám nikdo do očí neřekne, ale...).

Takže teď se opravdu modlím, aby to teď vyšlo (už jsem tam byla 2x-1x pohovor, podruhé už mi paní ukazovala jejich program v PC a napsala jsem pár mailů a mám přijet znovu v neděli-to už se doufám rozhodne), mohla konečně odejít z ÚP a znovu si něco našetřila-z cestovky jsem si našetřila na notebook, teď už ale ani nemám asi v plánu šetřit na Prahu, nějak to za ty roky, co jsem nad tím přemýšlela a nikdy to neudělala (kromě toho "pokusu" s ex), vyšumělo, ale spíš na (od)cestování někam daleko :-P Jak všichni říkají, dokud nemáš závazky...problém je v tom, že já bych už i nějaké chtěla :-D ale tady to evidentně nepůjde...