Jóga I.část

20. srpen 2010 | 11.51 |
› 

Házím sem přepis jedné své seminárky. Měla mít rozsah kolem 7 stran, ale tak mě to téma chytlo, že jich mám přes 10-takže postupně. Je to spíš o původu a duchovním smyslu jógy, ale třeba to někoho zaujme :-)

 Úvod

Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že se dlouhodobě zajímám o Indii a její kulturu a je kolébkou jógy. Dnes je i na Západě jóga velmi oblíbená jako cvičení k uvolnění stresu a k relaxaci. Nověji ji lidé provozují i jako prostředek hubnutí. Původ jógy je však mnohem hlubší a duchovnější. Je velmi obtížné definovat jógu několika slovy. Bezpochyby je však jóga jedním z nejúplnějších a nejuniverzálnějších systémů. Je to ucelený pohled na život lidstva a ostatních živých bytostí a na celý vesmír. Jóga nás učí, že všechny aspekty života jsou neoddělitelně propojeny a že jedině realizací a zážitkem této úplnosti můžeme uspokojit naši vnitřní touhu po poznání a trvalém štěstí. Věda, moudrost jógy je univerzální a věčná. Je uchovávána v neměnné podobě indickými světci, kteří v meditaci zkoumali přírodu a vesmír a dosáhli plné realizace všech zákonů existence.

1.Filozofie jógy

1.1.Původ jógy
Jóga (v původním konkrétním významu znamená jho, nejbližší český překlad spojení) znamená obnovení spojení individuálního Já (átman) s univerzálním Bytím (paramátman). Sanskrtský výraz jóga, odvozený od slovního kořene judž, má mnoho různých významů, z nichž nejužívanější jsou připoutat, spojit, sjednotit nebo ovládnout.
Nejstarší zmínky o józe pocházejí z bráhman – nejstarší výklady védských hymnů (900-500 př.n.l.) jako o asketických praktikách světců. V Upanišádách (staroindická literární díla nábožensko – filozofického charakteru) se mluví o způsobech meditace a uctívání, které pochází z let kolem 900 př.n.l. Nejznámější zmínky o józe pocházejí z Bhagavadgíty – jedné z nejposvátnějších knih hinduismu, části eposu Mahábhárata (200 př.n.l.) a Pataňdžaliho jóga súter (200-300 př.n.l.).


1.2.Univerzální kosmický princip

Základem védantské jógové filozofie je jednota veškeré existence – všichni jsme jedno. V lidech se zájem o jógu projevil, když v jejich mysli vyvstaly otázky: Kdo jsem? Odkud jsem přišel? Kam půjdu? Proč jsem zde? Plním své poslání? Člověk se od samého počátku existence snaží vyřešit tajemství smyslu života. Lidé by si měli uvědomit, že nejsou jen toto tělo, ruce, nohy, myšlenky, pocity...Jsme Já, nesmrtelné átmá, které dlí v srdci.


 1.

3.Systém metod a technik osobního rozvoje


Jóga nás učí, že klidu a spokojenosti můžeme dosáhnout jedině vyrovnaností celé naší bytosti. Jóga nám ukazuje cestu, jak dosáhnout rovnováhy. Vede nás systematicky a postupně tělesnými pozicemi (ásánami), duchovními cvičeními (pránajámou), relaxací, rozjímáním a pozitivním způsobem myšlení k fyzickému zdraví, klidu a poznání sebe sama. Jóga je systém cvičení a metod, které nás vedou k osvícení, ale pouze tehdy, provádíme-li je s důvěrou, disciplínou a pevným rozhodnutím.
Jóga se skládá z několika cest, které jsou neoddělitelně spojeny. Každý stupeň rozvoje vyžaduje druh určité jógové disciplíny, jenž závisí na vnitřní povaze žáka.



2.Jógové školy a směry

2.1.Osm hlavních skupin jógy podle Pataňdžaliho

1) ásany – pozice těla napomáhá jeho prokrvení, protažení svalů (hatha jóga)
2) prána jama – prána=životní dech, ovládání dechu napomáhá soustředit mysl
3) pratjá hára – odvracení se od vnějších věcí, které nás obklopují, do vnitřního světa, aby nás nerušily
4) mediatce (dhijána)
5) dhárná – soustředění smyslů
6) jama – etické příkazy, zákazy, doporučení, konkrétně neubližování (ahinsa), pravdivost (sattja), nekrást (astéja), celibát (brahmačaríja), nemateriálnost
7) nijama – další etické příkazy, zákazy, doporučení, konkrétně vnější čistota (šuddhi), vnitřní spokojenost (tušti), askeze (tapas), studium filozofie (svádhijája), vesmírná podstata jako motiv všeho jednání (íšvara pradhinána)
8) samádhi – stav absolutního zaměření naší duše ke konečnému vysvobození

2.2.Druhy jógy podle Svátmárámy
1) rádža jóga - "královská" jóga
2) laja jóga – znamená zničit překážky v životě, které nás udržují v jeho koloběhu
3) mantra jóga – odříkávání manter, duchovní slabiky, působení zvuku
4) bhakti jóga – jóga oddanosti k duchovnímu mistrovi (guru) nebo božstvům
5) karma jóga – jóga "práce", vykonávání prospěšné bohulibé práce (např.péče o poutníky nebo spolupráce s mnichy v chrámových komplexech)


2.3.Pět Tibeťanů

Pět Tibeťanů je systém jógových cviků, který vznikl v tibetských mnišských chrámech. Lidé ze Západu, kteří tato odlehlá místa navštívili, pak tvrdili, že mniši našli tajemství věčného mládí. Toto speciální cvičení se pak dostalo i mimo kláštery a i v ČR dnes existují stovky nadšenců, fitness center a klubů, kde se Pět Tibeťanů cvičí. 
Z hlediska medicíny jde o velmi účinnou sestavu cviků na obnovu pohyblivosti páteře.
Z hlediska jógy jde o speciální cviky, které otvírají čakry (energetické uzly v lidském těle, kudy proudí kosmická energie).
Pokračování zde

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře