Razorblade romance

1. červen 2009 | 22.17 |

living_dead_girl_by_amyhatesyoI hurt myself today to see if I still feel. I focus on the pain, the only thing that´s real.

Už kdysi jsem o tomto problému napsala článek, ale po čase jsem ho smazala. Ale teď mě to mrzí, protože chci říct jak to vidím. Kdo nezažil nepochopí, ale než nás začne odsuzovat jako pozéry/slabochy/psychopaty apod. tak by se mohl zamyslet. A pro ty, co se v tom plácají taky to snad bude aspoň malé ulehčení, že má někdo stejný pocity.
My nechceme nikomu ubližovat, i když víme, že naše okolí, hlavně rodinu pokud o tom ví, to trápí. Asi bychom taky byli nešťastní kdyby se naše dítě řezalo. Ale my chceme trápit sebe. Ne ostatní i když oni to tak nevidí. Je to sobecké? Asi ano. Ale je to silnější. Je to závislost, droga. Někdo si dá na uvolnění panáka, někdo cigaretu, někdo se pořeže (někdo všechny tyto možnosti, třeba já :-))). Můžete si tisíckrát říkat končím s tím! stejně jako si to říkáte když jste závislí na čemkoli jiném. Ale pokud chybí síla, motivace nebo cokoli, co by vám pomohlo toho nechat tak se k tomu zase vrátíte. Vždyť je to tak jednoduché. Tak vzrušující (tím nechci dělat SI reklamu, ale proč bychom to dělali kdyby se nám nelíbila ta pálivá bolest a pohled na vlastní krev). Spalující sebenenávist, většinou kombinovaná se samotou. Nikdo vás neutěší? Nikdo neřekne, že to bude dobrý (anebo vám to říkají všichni, ale vy už nevěříte a jenom se ušklíbnete)? Žiletka/nůž/nůžky/cokoli je tu pro vás. Pro nás, co se ještě bojíme udělat definitivní krok do tmy, ale zároveň se tak nenávidíme, že potřebujeme cítit tu bolest. Zničit se. Tak absolutní pohrdání vlastním tělem a životem. A ať se vám ostatní snaží pomoct, ať na vás koukají skrz prsty, to rozhodnutí je jen vaše. Něco, co vám nikdo nesebere, když vám život (a ty hyeny, co tu s námi žijí) sebral naději. Někdo může říct, že je to p*na, jak to můžeš dělat, nech toho, ale jak už jsem zmínila, je to jako závislost na čemkoli jiném. Dokonce toho můžete na dlouhou dobu nechat, taky jsem měla doby, kdy jsem se spoustu měsíců  sama sebe ani nedotkla. Stejně jako někdo nemusí dlouhou dobu pít, fetovat nebo kouřit, ale pak se najednou něco zlomí a vzpomene si na staré dobré řešení. Je to kolotoč a mix sobectví k vašim blízkým, vzteku na ostatní a nenávisti k sobě. Jak se tohle léčí? Vy, co mě znáte víc, víte, co by byl lék pro mě. Ale to nepřijde. Pořád budu jen malá chudinka, co se řeže a fňuká jak jsou všichni oškliví. A možná jednou přijde zase ten amok, ale tentokrát silnější, takový, kdy už bude všechno jedno a krev se nezastaví.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Razorblade romance thing 02. 06. 2009 - 08:39
RE: Razorblade romance lúmenn 03. 06. 2009 - 22:22