ls.lucki: Ahoj, myslím že takové to naše zažité "šuplíkování", na vegetariány, masožravce, vegany atd, je úplně mimo. Řeknu to jednoduše - příroda nemá ráda extrémy. A extrém pro někoho může být například nejíst maso, pro jiného zase jíst maso. Pro někoho je extrém jíst maso 6x týdně a vyhovuje mu pouze jíst maso 1x měsíčně. Bez slunce taky nebude žádný život, je nezbytné, ale buďte na něm 8 hodin a spálí vás na troud. "Všeho moc škodí" zde platí taktéž. Maso ano, jenže tu máme jakési velké ALE. Jedné prodavačce v masně jsem na její nabídku vepřového odpověděl : "víte já jsem tu svini neznal, takže díky", ona to asi nepochopila a smála se. Jenže já to myslel vážně. Bydlíme ve Frenštáte p. Radhoštěm na periferii u hor a vedle bydlí soused, který má vždy od jara dvě prasata. Když mi loni dával ochutnávku, řeknu Vám, takové maso se jíst nebojím a necítím odpor k jeho získání. Ano prasátka jsme zabili, ale ony to přijaly. V duchu jsme se s nimi při zabíjení rozloučili, poděkovali i nahlas a tak nějak to maso bylo jiné a nějak jinak vyrobené, než to v regálu, omyté, v Tescu. Dokonce vím čím byly krmené, když jsem jim nosil naše zbytky z domova a ze zahrádky. Pokud jsou takovéto rozdíly ve výrobě masa, jeho kvalitě, nemůžeme se divit, že lidé maso vypouštějí z jídelníčku a sahají často k extrémům, které jim mohou škodit. Bohužel většina lidí maso ze sousedovic pašíků neochutná a nemá běžně k dispozici a po získání informací o velkovýkrmnách, praktikách strašného a nelidského usmrcování zvířat, se pak nadosmrti zatne a maso nevezme do úst a obhajuje své postoje za každou cenu. Následně vznikají dalekosáhlé debaty jestli vegetariánství ano, nebo ne a nějak se konce nemůžeme pak dobrat. Otázka a škatulkování vegetariánství je irelevantní, protože je to vlastně úplně zcestné.