Indíra a Sonia Gándhíovy

17. říjen 2011 | 20.15 |
› 

Navzdory svému příjmení nebyla slavná indická politička a 2x premiérka příbuznou Mahátmy Gándhího. Provdala se totiž za novináře a politika Féróze Gándhího, kde se jednalo jen o shodu jmen. Jejím otcem však byl slavný Nehrú, který se s Mahátmou blízce přátelil a ti dva byli hlavními představiteli snahy Indie o osamostnění (dlouhá léta byla britskou kolonií), což se podařilo v roce 1947.
Indíra se narodila 19.listopadu 1917 v Iláhabádu (stát Uttarpradéš) a pocházela ze starobylého bráhmanského rodu. Otec i matka byli politicky činní už v jejím raném věku, takže nebylo nezvyklé, že 15letá dívenka odpovídala návštěvám rodinné rezidence Anand Bhavan: "Je mi líto, ale dědeček, otec i matka jsou momentálně ve vězení". Studovala v Bengálsku a poté v Anglii na Oxfordu, poznala mnoho míst i v Evropě. Po návratu do Indie v roce 1941 se přidala k otcově politické straně Indický národní kongres (INK). O rok později se provdala za párse (stoupenci prastarého náboženství zoroastrismu) Féróze se kterým měla 2 syny-Rádžíva a Saňdžaje. Nehrú nejprve s její volbou nesouhlasil, ale nakonec ji akceptoval a dokonce Indíře ušil při jednom ze svých pobytů ve vězení krásné červené sárí, které měla na svatbě. Přesto se nakonec s Férózem rozvedli.
Indíra byla tajemnicí svého otce ve všech jeho funkcích, ale sama se ucházela o veřejný úřad poprvé až v r.1964, kdy byla jmenována ministryní informací indické vlády. V tom roce zemřel její otec a o dva roky později, na jaře 1966, byla zvolena předsedkyní strany, díky čemuž se téměř automaticky stala také ministerskou předsedkyní. Již po 14 měsících však došlo k vnitrostranické krizi a teprve vítězství indických zbraní ve válce s Pákistánem a reorganizace strany jí přinesly na jaře 1972 přesvědčivé volební vítězství, kterým prokázala své schopnosti političky. Úspěšně překonala několik volebních porážek, vícekrát byla svými protivníky zatčena a uvězněna, vždy se však dokázala opět vrátit do čela země.  
Problémy jí dělal také mladší syn Saňdžaj, který zahynul při letecké nehodě v roce 1980. I on vstoupil do politiky, ale byl impulzivní, arogantní a dělal mnohá špatná rozhodnutí. Indíra mu však nedokázala nic odepřít, měla pro něj slabost. Špatně vycházela s jeho manželkou Manékou (ta byla několikrát ministryní životního prostředí, ale za stranu, která byla proti INK v opozici), která nakonec odešla z domu i se svým synem a odmítala, aby ho Indíra vídala.
Indíra měla trochu sklony k autoritářství a dokázala vládnout pevnou rukou, přesto ctila Nehrúovy a Gándhíovy demokratické vize a laickou (na náboženství nezávislou) vládu. Miliardová Indie je však vroucí kotel různých náboženství, což se Indíře stalo osudné. Od počátku byli jejím vnitropolitickým problémem Sikhové toužící po svém samostatném státu v Paňdžábu. Jejich snahy byly potlačovány armádou a pokusy o oddělení měly být definitivně zastaveny dobytím nejvýznamnější svatyně Sikhů, Zlatého chrámu v Amritsaru, kde došlo i k masakru.

I když se pak situace naoko uklidnila, Indíře její kolegové radili, ať si před Sikhy dává pozor, ona ale nechtěla nikoho předem odsuzovat kvůli jeho víře. Ve své ochrance si ponechala i sikhské stoupence, což se jí nakonec stalo osudným. Jeden z nich se obrátil proti ní. 31.října 1984 byla zastřelena před svým domem. 
Svůj život zasvětila politice a pokroku své země, zmítané obrovskými problémy a náročnými úlohami, které se snažila řešit. Za její vlády, roku 1971, Indie vyslala svůj první satelit do vesmíru a v oblasti hospodářství se stala zemí, která měla jednu z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik na světě.

Sonia Gándhí byla Indířinou snachou. Narodila se 9.prosince 1946 v malé vesničce Lusiana v italských Alpách jako Antonia Maino (přezdívku Sonia jí dal otec na počest ruské rodiny, která mu na frontě za 2.světové války zachránila život). Její rodiče byli velmi chudí a když byla Sonia ještě malá, odstěhovali se do vesnice Orbassano nedaleko velkmoěsta Turín. Tam se stal její otec zedníkem a později stavitelem s vlastní firmou. Poté, co Sonia vystudovala katolickou kláštěrní školu jí mohl zaplatit studium v Cambridge. Tam se chtěla naučit anglicky a stát se pak tlumočnicí nebo překladatelkou. V Cambridge však potkala Indířina staršího syna Rádžíva, který zde studoval inženýrství a to jí obrátilo život o 360 stupňů. Zamilovali se do sebe, ačkoli obě rodiny tomu nejprve nepřály. Soniini rodiče byli zděšeni, že by se jim dcera odstěhovala do daleké exotické země a Indíra si uvědomovala, že Rádžívův sňatek s obyčejnou dívkou a ještě k tomu neindického původu by u něj, jakožto člena významné rodiny, mohl způsobit pobouření. Přesto však budoucí snahu pozvala na zkoušku do Nového Dillí, kde žili a když jejich láska překonala i odloučení během kterého si Rádžív v Indii dělal pilotní zkoušky, roku 1968 se vzali. Narodily se jim dvě děti-Ráhul a Prijanka. 
Indíra nakonec se Soniou vycházela velmi dobře. Sonia se na rozdíl od divoké a kariéristické švagrové Manéky starala o domácnost, dál se vzdělávala a byla ochotna každého vyslechnout. Indii se zamilovala a na počátku 80.let získala její občanství. Indíru obdivovala a respektovala, ale politický život se jí příčil. Když Indíra zemřela při atentátu, byla nešťastná z představy, že Rádžív zaujme její místo, bála se o něj. Ale už pochopila indický smysl pro povinnost-rodina Nehrúových prostě do indické politiky patří. V Indii se velmi věří na osud a předurčení, nebylo cesty zpět, Rádžív musel vstoupit do politiky po své matce. 
Stal se premiérem pár hodin po Indířině smrti, ačkoliv do té doby politika nepatřila mezi jeho zájmy. Raději létal (roky pracoval jako pilot indických aerolinií), fotografoval a byl i nadšeným radioamatérem. Ve vládě se však také osvědčil-dokázal uspořádat významné Asijské hry, zajistit jim infrastrukturu a bezproblémový průběh, zlepšil vztahy Indie s USA (jeho matka naopak spíše směřovala k Moskvě), liberalizoval do té doby spíše socialistickou ekonomiku, zasadil se o zrušení mnoha byrokratických předpisů a hlavně se věnoval rozvoji vědy a techniky a zmodernizování indického školství. Chtěl alespoň jeden počítač v každé vesnické škole.
Čelil však i tzv.Boforskému skandálu, kde šlo o to, že údajně  někteří indičtí politici včetně Rádžíva byli zapojeni do úplatkářství. Podle těchto informací přijali od švédské zbrojařské firmy Bofors úplatky v řádech desítek milionů dolarů za to, že pro Bofors zajistili získání kontraktu na dodávky 120 mm houfnic pro indickou armádu. Teprve roku 2004 konstatoval Nejvyšší soud, že Rádžív byl nevinen.
21. května 1991 přijel Rádžív Gándhí v rámci předvolebního boje do obce Šra Perumpudur, aby zde podpořil místního kandidáta INK. Veden snahou co nejvíce se přiblížit veřejnosti a dodat kampani zdání bezprostřednosti odmítl bezpečnostní opatření. Poté, co ho obklopil dav vítajících, protlačila se k němu atentátnice (z řad Tamilských tygrů, kteří Rádžíva kritizovali za jeho zásah na Srí Lance, kde Tamilové násilně usilovali o separatismus), která mu předala květiny. Okamžik na to odpálila 700 gramů RDX ukryté pod šaty. Rádžív zahynul spolu s dalšími 17 osobami.
Ačkoli byla Sonia strašlivě nešťastná a zoufalá (v manželském životě jim to celá léta klapalo a pořád se milovali stejně jako na začátku), společně se svými dětmi dosáhli pro jednu ze zúčastněných teroristek zmírnění trestu, protože měla malé dítě. Členové strany INK ani nečekali na vypršení období smutku a žádali Soniu, aby nastoupila na místo manžela. Sonia nakonec souhlasila s tím, že vstoupí do strany, ačkoli se tomu celá léta snažila vyhnout. Lidé z opozice ji kritizovali za neindický původ, naivitu a nezkušenost. Prostí lidé ji však milovali. Sonia se nakonec stala úspěšnou političkou, ale odmítla dělat premiérku-na to místo navrhla sikhského ekonoma Manmóhana Singha, čímž také dala najevo, že se nechce mstít příslušníkům tohoto náboženství, byť jeden z nich zavraždil její snachu. Ten je premiérem dodnes, ovšem i přesto se Sonia roku 2004 stala podle prestižního časopisu Forbes 3.nejmocnější ženou světa (!) a roku 2008 byla magazínem Time zařazena mezi 100 nejvlivnějších lidí planety. V politice se angažuje i její syn Ráhul.
Takový je dramatický a fascinující životní osud krásné, ale vždy skromné Italky z chudých poměrů, která uvažovala o kariéře tlumočnice. Místo toho se dostala k nejvlivnější indické rodině a ačkoli moc ji nikdy nepřitahovala, uvědomila si svou zodpovědnost k zemi, která se jí stala domovem a nevzdala se ani po atentátech na své nejbližší.

Zdroje
Javier Moro: Červené sárí (překlad Marie Jungmannová, vydalo nakladelství Euromedia Group-Ikar, 2010)
www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/398533
sk.wikipedia.org/wiki/Indira_G%C3%A1ndhiov%C3%A1
instinkt.tyden.cz/rubriky/ostatni/osud/sonia-gandhi-zivot-mezi-vrazdami_25256.html
cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1d%C5%BE%C3%ADv_G%C3%A1ndh%C3%AD

Indíra
indira

jamesmys.blogspot.com/2010/02/death-in-garden-assassination-of-indira_7097.html

Sonia
Sonia-Gandhi

www.indiamag.in/forbes-2010-list-sonia-gandhi-ambani-tata-among-the-worlds-most-powerful.html

Sonia a Radžív na své svatbě (vlevo Soniina matka Paola, vpravo Indíra)
rajiv-and-sonia-marriage

www.panasianbiz.com/asia/india/wikileaks-sonia-gandhi%E2%80%99s-confession-about-her-parent%E2%80%99s-disapproval-of-her-marriage-with-rajiv/

Sonia za mlada

Sonia Gandhi

sudhirology.blogspot.com/2011/04/some-rare-snaps-of-sonia-gandhi.html

Indíra se Soniou a malým Ráhulem a Prijankou

061909035741INDIRA-GANDHI-WITH

http://indiatoday.intoday.in/gallery/rare-pics-of-rahul-gandhi/1/1399.html

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře