Argo

21. březen 2013 | 21.44 |

Am. film, 2012. Hrají: Ben Affleck (Tony), Bryan Cranston (Jack), Alan Arkin (Lester), John Goodman (John), Victor Garber (Ken) a další. Režie: B. Affleck.

Ke konci 2. světové války dosadily Velká Británie a SSSR, velmoci, které tehdy okupovaly Írán, Íráncům nového vládce-šáha Muhammada Rezu Pahlavího. Oblibu mezi místními si však nezískal. Mnoha lidem vadily jeho autokratické metody, přílišné prosazování západní kultury a hlavně blízká spolupráce s USA. Roku 1978 vypukly protirežimní demonstrace, které vyústily v revoluci a státní převrat. Šáh musel o rok později uprchnout a íránským vůdcem se stal islámský duchovní ájatolláh Chomejní, který se naopak z exilu vrátil.
4. listopadu 1979 obsadili rozvášnění demonstranti velvyslanectví USA v hlavním městě Teheránu a zajali zde 66 Američanů. Šesti z nich se v nastalém chaosu podařilo utéci a skrývali se ve vile kanadského velvyslance. Bylo však jasné, že je každým dnem může někdo objevit, zabít a způsobit problémy i Kanadě. 
Americká a kanadská vláda tajně jednají, jak šestici dostat ze země. K uskutečnění plánu povolají speciálního agenta CIA Tonyho Mendeze a jeho nápad je opravdu neotřelý-předstírat, že američtí diplomaté jsou ve skutečnosti filmaři, kteří do Íránu přijeli jen proto, aby našli vhodné lokace pro natočení sci-fi snímku-Argo. Do akce tak Tony zapojí i slavné hollywoodské producenty...
Teprve po mnoha letech mohl Mendez svůj dramatický příběh zveřejnit a právě podle jeho pamětí vznikl i tento napínavý film B. Afflecka, který ze sedmi oscarových nominací proměnil 3 ve vítězství (za nejlepší film, střih a scénář).

Další fakta: Tzv. Iran hostage crisis trvala 444 dní, do 20. ledna 1981, kdy bylo propuštěno zbylých 52 rukojmí. Několik jich bylo propuštěno ještě předtím (v listopadu 1979 a červenci 1980). Jelikož vláda USA (v čele s tehdejším prezidentem Jimmy Carterem) nechtěla přistoupit na požadavky Íránců (vydání šáha Pahlavího do Íránu, sebekritiku a nevměšovat se již do vnitřních politických záležitostí Íránu), snažila se rukojmí dostat zpět prostřednictvím letecké operace Orlí spár, která se ale nezdařila. Carterova neochota vyjednávat byla hlavním z důvodů jeho porážky v dalších prezidentských volbách v roce 1980, kdy jej porazil Ronald Reagan. O propuštění rukojmí se také významně zasloužila alžírská vláda jako prostředník ve vyjednávání.

Dotazníček k filmu

1. Proč jsem si vybrala právě tento film?
Protože jsem na něj slyšela jen příznivé kritiky a už roky se mi líbí Ben 
:mrgreen:

2. Definujte film až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným jménem).
Plánování útěku.

3. Definujte film jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Riskovat.

4. S jakou postavou bych se ztotožnila, případně kým bych chtěla nebo naopak nechtěla být.
Určitě bych nechtěla být rukojmí ani Íránka.

5. Pokuste se v příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno pozitivum.
Líbil se mi dramatický konec na letišti, i když ten naopak hodně lidí kritizovalo, že je tam jen pro filmový efekt a ne podle skutečnosti. Mně ale ten efekt přivodil málem infarkt, zvlášť když jsem si vzpomněla jak jsem s při své první letištní prohlídce myslela, že se snad pozvracím strachy a to jsem ani odnikud neprchala :-D

6.  A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na filmu vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba ve filmu, ale třeba i v chování postav.
Ve filmu žádné, jen můj osobní problém, že jsem poněkud nestíhala titulky, moje angličtina je čím dál bídnější, což asi bude přakvapivě tím, že ji skoro nepoužívám :-( 

Spousta obrázků z filmu zde: collider.com/argo-movie-images/

O dalších filmech z íránského prostředí, o kterých jsem na blogu psala, zde a zde.

Zpět na hlavní stranu blogu

Moderované komentáře