V noci jsem si trochu pobrečela – já, vždycky tak vyrovnanej člověk, kterej je pokaždé nad věcí! Bylo mi to strašně líto vůči Nince a taky vůči mně a Harrymu, protože teď už jsem věděla, že k němu cítím něco fakt velkého.

Druhý den ve škole jsem se svý nejlepší kámošce nemohla

(Nevím proč, ale když to říkal, tak mě napadly dvě pitomosti naráz – totiž, že ještě nikdo nevyslovil mé jméno s takovým zvláštním nábojem v hlase a že Teri a Harry se rýmuje).

"Už dlouho se chci přidat k nějakýmu ekologickýmu hnutí, ale zatím jsem nic nenašel. Až teď

Kratší povídka, kterou jsem napsala snad někdy ve druháku na střední? Takže nic moc (né, že by povídky z "pozdější" doby byly lepší :-D). Tentokrát nečekejte žádné sexuální zvrácenosti apod., je fakt úplně obyč ;-) A omlouvám se za případné překlepy či chyby, pořád jsem ještě nepřišla na to jak se v Open Office zapíná kontrola pravopisu :-D