Marieke | marieke blog

"Kdo je tady podporuje, kde se tady vzali, proč se tady roztahujou, jak ve vlastní zemi. Je to nebezpečí, které nezná mezí, vystavěli synagogy, poroučet by chtěli. Proto vezmem svý zbraně pevně do rukou, vyženem je z Evropy, ať třeba chcípnou. Probuďte se válečníci bílý Evropy, sražte konečně na kolena ty židovský psy."

Tento roztomilý text je z písničky Sionismus (kterou si můžete poslechout i na Youtube-zde) od kapely Conflict 88. Pochází z prvního alba této kapely Boj národů, které vyšlo v roce 1994 a je tedy nejvýše pravděpodobné, že se na ní (stejně jako na dalších) podílel pan Tomáš Ortel (ve skutečnosti Hnídek, ale to nezní tak úderně), o kterém je známo, že v začátcích této kapely stál a jehož nynější skupina letos získala už druhého stříbrného Slavíka v řadě a on sám se stal dokonce i stříbrným Slavíkem-zpěvákem hned po božském Kájovi a před Michalem Davidem (zajímavá směska).

Nyní žije autorka na venkově, ale jako spisovatelka hodně cestuje. Před 16 lety ovdověla a má čtyři děti.

V úvodu popisuje, jak nám andělé mohou pomoci ve všech životních oblastech a přikládá k tomu řadu příkladů, jak ze svých vlastních rozhovorů s těmito bytostmi

A tak si tento odporný rok (ok, to říkám konstantně v řadě už asi 7 let...) vzal další legendu....

Leonard Norman Cohen, kanadský zpěvák, hudebník, básník, romanopisec a kreslíř, se narodil 21. září 1934 v Montrealu do konzervativní židovské rodiny (jeden jeho dědeček pocházel z Litvy a druhý z Polska). Už na univerzitě vydal první sbírku básní. Jedna z nich byla o ženě, do které byl platonicky zamilovaný, ale nikdy ji nemohl mít, protože byla manželkou jeho kamaráda. Jmenovala se Suzanne. Cohen tuto báseň zhudebnil a vydal na svém prvním albu Songs of Leonard Cohen z roku 1967. Ze začátku byl hudebně ovlivněn hlavně folkem, později se věnoval i jiným žánrům, především díky svému pobytu na řeckém ostrově Hydra, kde potkal svou další múzu, Norku Marianne Ihlen, o které vznikl další hit-So Long, Marianne. Napsal tam také dva šokující, téměř pornografické romány a začal být nazýván kanadským Jamesem Joycem.

Je celkem složité rozeznat, co muslimky musí a nemusí nosit a jaký to má význam.

Lvice nedávno psala, jak to chodí na pracáku. Tak s tím se tedy naprosto ztotožňuji. Vidím, že nejsem jediná, komu nikdy s ničím nepomohli a je to spíše otravná rutina. Nehledě na to, že stát fakt nevysávám, jediné, co mi platí je zdravotní pojištění, zajímavé ale je, že mě "kontrolují" 2x za měsíc a skoro si připadám jak nějaký zločinec...to by mě teda zajímalo, jestli takto jednají i s lidmi, co na rozdíl ode mě berou x různých dávek z různých úřadů, ale snahu nemají!